To jsem já, Margaret!

Nemôžem si pomôcť, ale takéto filmy o nevinnosti dospievania mám proste rád. A oceňujem, že v tomto filme to skutočne zostalo v rovine dievčenského románu, a pôsobilo to skutočne ako taký denník 11-ročného dievčaťa, s príslušnými každodennými "starosťami". Malo to veľmi príjemnú atmosféru, svojský detinský dôvtip, a aj postavy boli vydarené. Ako bonus tu bola aj otázka viery, ktorá tu bola podchytená skôr v dilematickom rozmere, a už som sa trochu bál, že z toho vznikne nejaká náboženská agitácia - no našťastie sa tak nestalo (práve naopak, bolo to tu vystihnuté fakt liberálne). Trochu škoda, že dejovo sa to neposunulo aj do iných sfér, ale inak veľmi dobré! 4* (19.07.2023)

Filmov o dospievaní je vonku celkom veľa a z toho aj plynie, že treba prísť s niečím, čo sme ešte nevideli. Tento film je zaujímavý v dvoch aspektoch. V prvom rade sa neodohráva v súčasnosti ale v začiatku sedemdesiatych rokov. Vďaka tomu je zasadenie trochu iné. Čo ho ale robí zaujímavé najviac je skutočnosť, že Margaret vyrastá v rodine, ktorá dokopy existuje vo veľkom množstve náboženských konfliktov. Jej mama Barbara je kresťanka, ktorá si vzala za muža žida. Na základe toho Barbara pre vlastných rodičov prestala existovať. Sama Margaret nevie, ako je na tom s otázkou viery, lebo jej povedia, že sa má právo rozhodnúť, či bude chcieť byť kresťankou alebo židovkou. No postupne sa ukáže, že tieto konflikty, ktoré v rodine vznikali počas jednotlivých období budú mať neskôr silný vplyv na to, čo sa bude odohrávať v jej vnútri. Okrem toho však je to príbeh, kde Margaret aj rieši svoj príchod do puberty, mení sa s malého dievčatka na tínedžerku a všetky problémy, ktoré z toho plynú sa tu objavia. Snaha zapadnúť, otázka menštruácie, ako vyzerať čo najatraktívnejšie atd. Herecké výkony sú tu skvelé a film vie akým spôsobom jednotlivé momentky adresovať. Najmä v závere je cítiť, že to všetko čo sa dialo na Margaret zanechá nepríjemné stopy. A reálne sa dá povedať, že na vine sú všetci. Za pozornosť určite stojí. Hodnotenie: B+ (10.04.2024)

Film o dívčím dospívání, jehož děj se odehrává v době, která byla lepší, než je ta naše. Vzhledem k tomu, že je příběh situovaný do USA, se tam hodně řeší nábožensví, což se u nás v sedmdesátých letech fakt neřešilo. Velká pozornost je zde věnována růstu prsou a první menstruaci, a to zajisté právem, neboť jde o významné ženské téma. Připojuji záznam tematicky korespondujícího snu. - - - Sen o menstruační krvi (v noci z 28. na 29. září 2016) - - -     Přišel mi balíček od nějaké mé čtenářky. Rozbalím jej a vidím, že obsahuje pečlivě zalepený papírový sáček plus průvodní dopis. Odesilatelka mi sděluje, že mi posílá svoji vakuově sušenou menstruační krev pro případné magické využití. Dále vyzdvihuje výhody tohoto způsobu preparace krve, o němž jsem se ve svých knihách nikdy nezmínil. V textu se nějak často opakují slova krev, rasa, národ, půda aj. Že by slečna byla neonacistka? Opatrně otevřu sáček, abych se na onen produkt ženy bílé rasy podíval.      Uvnitř je sypký červený prášek. Vypadá skoro jako Lapis philosophorum, ale je výrazně lehčí. Přesypávám jej do skleněné prachovnice. Přitom zjistím, že v něm slečna zapomněla jednu použitou vložku. Nebo snad má tento předmět posloužit pro něco jako živná půda? Zdá se, že někteří lidé mají ještě větší magickou fantazii než já. (25.02.2024)

Po polstoročí dala stará pani Blume konečne práva na sfilmovanie jej knižky a ono sa tá doba už zmenila, ale zároveň pripomína, že možno to dospievanie bolo kedysi o čosi lepšie, detskejšie, slušnejšie. Ale len možno. Tešenie sa na prvé krámy dnes už znie ako keby niekto oslavoval kolonoskopiu, no ale asi to dozrievanie bolo kedysi iné. Veď aj tu ukazovaný problém s prázdnotou podprsenky sa dnes už nerieši. Dnes si už mladá povie: zaplatí mi to ocko k osemnástke, ak dovtedy náhodou nezmením pohlavie... (23.07.2023)

Takový milý neurážející rodinný film. Upřímně, film je určen především pro dospívající dívky, jejich mamky a babičky, a nejlépe pokud se můžou dívat spolu. Film ničím extra nenadchne, není zde žádný výrazně dramatický oblouk, žádná gradace, ale svým příjemným a nenuceným pojetím si tak pozvolna plyne a vlastně to docela příjemně uteče. Film už znovu asi nikdy neuvidím a za pár měsíců si na něho asi ani moc nevzpomenu, ale z nějakého důvodu mám pocit, že tu 4* si to zaslouží, jde poznat, že režisérka i herci do toho dali kus srdíčka. (09.07.2023)