Psanci

Především sociální drama s kriminálními prvky, které nejen časem, v němž se odehrává, ale i zpracováním připomíná dobovou produkci Itálie. Jenže o proti tehdejší italským filmům chybí tomuhle syrovost a větší odvaha jít až na dřeň. A aby člověk fandil zločincům, to už musejí mít řádné charisma, které jsem zde postrádal. Ano, hlavní hrdina je sice moula, leč určité sympatie má, Tere má jiskru....a tím to končí. Tudíž budou-li všichni dopadeni nebo postříleni, mně směrem k závěru bylo jedno. Škoda. Více odvahy a zkrácení by prospělo. Akce fajn, především automobilové honičky, plážová party měla uhrančivé kouzlo, z diskotéky odkapávala nostalgie. Po druhé si to už ale nepustím... (15.12.2021)

Jsem přesně na pomezí mezi třemi a čtyřmi hvězdičkami. Ono o Psancích bych dokázal napsat dost superlativ, to ne že ne. Tu atmosféru "sedmdesátek" autoři zachytili bez chybičky úplně přesně, všechno to působilo v tomto ohledu nesmírně autenticky! Postavy si též člověk oblíbí, ať už se jedná o hlavního hrdinu s přídomkem "Brejloun", či o krásnou a svůdnou Tere! Dokonce seriál nabídne i vypjatější momentky (dojde i na naturalistické přestřelky!). Menší zádrhel za mě nastal ve scénáři. On ve svém jádru rozhodně nepatří ke špatným, ale očekával jsem něco více v druhé polovině, prostě něco šokujícího. Dotyčný moment se dostavil, ale bohužel až na úplném konci (což je za mě obrovská škoda). Ale uznávám, že takový soundtrack patří do kolonky "exkluzivní zboží". Takže ano, dám tomu tři hvězdy, ale i tak mohu s čistým svědomím doporučit, své spektrum fanoušků si tato španělská stylovka určitě najde. Za mě 7/10 (06.12.2021)

Dospívání po španělsku, které je docela fajn sledovat, pokud divák v mnoha ohledem přivře oko. Dobře vychovaný, ale plachý a se špetkou sebevědomí – Nacho to od vrstevníků schytává a svůj čas tráví v kině nebo u arkádových her. V nich poznává Tere a Zarca a ač je úplně jiný než skupina, se kterou jej seznamují, stává se součástí pouliční bandy, která si přes drobné krádeže troufne nakonec i na rabování lékáren či dokonce na banku. Jeho přerodu v rebelantské smýšlení jsem úplně nevěřil (bouchačce v ruce obzvlášť ne), i když chápu jeho touhu po jakémkoliv přijetí. Zatímco Zarco nad ním drží ochranitelkou ruku, jeho přitažlivost ke svůdné Tere je stále silnější (Begoña Vargas, hmmm). Nějaké pnutí milostného trojúhelníku jsem nicméně nevnímal, zločincům divák nijak zvlášť nefandí, protože si k nim hlubší pouto nevytvoří, jejich krokům schází syrovost, moment překvapení nebo napětí a závěrečné „lidské“ rozhodnutí vyšetřovatele mi taky zrovna nechutnalo. Každopádně mě celkově bavilo bohémství a atmosféra doby, kterou tvůrci trefili na jedničku. Body dolů za scénář, za špatnou práci s charaktery i za přepálenou délku. Tři až čtyři hvězdy. (29.11.2023)

Ještě mě tady hraje ta závěrečná nádherná skladba a jsem toho fakt plnej. Ta partička mě teda nějak sympatická nebyla, ale ta skvělá retro atmosféra šla do mě fakt na plno a celý to vyšperkoval dokonalý a maximálně silný konec. Vztrah Nacha a Tere byl jedinečný a příběhu dával jedinečnost a ty její oči, ten její pohled, to člověk nemusí bejt brejloun, aby kvůli němu propad peklu. Netflix mě naprosto nečekaně dostal do kolen. (26.11.2021)

Horkokrevnost španělské nátury je velmi často promítnuta i do jejich nekompromisních thrillerů a Psanci jsou toho dalším zářným důkazem. Tenhle retrovýlet do sedmdesátkového Katalánska má všechno, co má našlapané krimi mít. A já jsem si zas projednou potvrdil, jak miluju španělštinu a jak aspoň ti Jihoevropané ví, jak nakládat s budgetem Netflixu. [viděno na Netflixu 10.9.2023] (10.09.2023)