Němá tajemství

První půlku to skvěle frčí, hlavně protože člověka baví snaha se zorientovat v tom, co se teda přesně stalo. V půlce filmu tomu ale dost spadne řetěz a už nepřichází nová odhalení, jen se přešlapuje na místě. Nějak to v duchu pořád srovnávám se starší Nevinností, kde ty twisty padaly až do konce - tady je ale druhá půlka jen taková statická pauza, kterou musíme jenom pročekat ke středně očekávatelné pointě. Na poměry českého filmu to ale skvěle vypadá a zní, herecky výborné a dialogy taky super odposlouchané, takže i přes drobné brblání dávám 4*. (30.04.2024)

Rozhodně ten lepší z dvojice filmů, které Tomáš Mašín uvedl na plátna kin v roce 2023. K pozitivnímu výsledku výrazně napomohla Alice Nellis s mistrně napsaným scénářem, k němuž mám jen minimální připomínky ohledně předvídatelnosti překvapení a pointy. Největší skvost představují dialogy mezi Janou Plodkovou a Milenou Steinmasslovou. Souhlasím s názorem, že nezaslouženě zůstal opomenut Marián Mitaš za svoji rozhodně velmi složitou roli. Film, který určitě neplnil pokladny kin, ale má hodně co sdělit a potěší každého náročnějšího diváka. (27.04.2024)

Vysporiadanie sa so životom s náhle ťažko postihnutým človekom:  z pohľadu pacienta, jeho rodiny a okolia. Pomalé, ťaživé dráma okorenené v závere o jeden dejový zvrat a zabrdnutie do tématiky ktorej sa podnetnejšie venoval film a Al Pacinom ešte pred rokmi. Príliš sa v takýchto hĺbavých, psychologických a pomalých filmoch nevyžívam, ale herci (Mitaš, Steimasslová) sú vo svojich rolách pomerne presní a záver poskytuje priestor na diskusiu a dáva tomu niečo "navyše". Na jedno pozretie okej. 55-60% (28.03.2024)

Určitě dobře udělaný film s hlubokou myšlenkou. Mým několika spolu divákům se líbil hodně. Moje pocity jsou ale chladnější. Netěšilo mě, že film byl celou dobu depresivní. A dále to, že skoro dvě hodiny sledujeme (poznáváme) život tří žen, nějak navázaných na jednoho muže a místo avízovaného napětí nebo zvratů to doplyne k tomu konci s opravdu silným zamyšlením. (11.09.2023)

Jako pardon, tohle je televizní inscenace, jejíž téma by vystačilo tak na 45 minut a i to by bylo moc. Předvídatelné, přehnaně patetické, cílené na ženy, které si rády u podobných dojáků pobrečí. Popravdě mi to nic nedalo ani po psychologické stránce, protože o postavách se dozvíme jen povrchní informace (práce, vztahy obecně, nic hlubšího). Určitě muselo dát práci to celé postavit na uvěřitelných nemocničních informacích, ale stejně to na neznalce působí podobně, jako číst příbalový leták u léku. V jednu chvíli mi to už přišlo jako natahovaný a přehnaně dojímavě natočený díl Specialistů. Jinak ale další příspěvek k obhájení eutanazie. Mengele a podobní by měli radost. (23.03.2024)