Bídníci

Jakožto divák nezasvěcen do knižní předlohy, ty tendence tu ale párkrát byli, a jelikož to byla první verze Hugova románu Bídníci převedená do filmové podoby kterou jsem měl tu čest shlédnout, nemám tudíž s čím srovnávat, což je možná dobře. Teď už ale k hodnocení: Je až neuvěřitelné jak působivý tento snímek je, těměř pět hodin dlouhý přesto vůbec nenudí (tedy kromě třetí části kde se bojuje, tam je to už trochu moc zdlouhavé ), už jen za to si zasluhuje absolutorium, film který ve Vás míchá pocity radosti, smutku, napětí, dobrodružství, romantiky a všeho dalšího co si jen vzpomenete. Velikou přednosti filmu jsou také herecké výkony všech zůčastněných, krásná hudba na pozadí dramatických pasáží a samozřejmě také krásný jazyk jakým francouzština jistě je. 90%. (28.01.2010)

První dvě části výborné. Škoda, že jsem se nedostal k té třetí na barikádách. Už vím, kde se tvůrci inspirovali s filmem s Gabinem. Duo Bauer Vanel je skvělé. Pánové hrají výborně. Až se nechce věřit, že film je tak stár. No jde to poynat, hlavně díky účesům a malování hereček. Ale opravdu výborný film. Mohli by tento skvost někdy dávat v televizi. (02.01.2013)

3/3 Drsný přepis krutého románu. První evropská zvuková adaptace patří mezi výrazné velkofilmy 30. let, v mnoha úrovních jde až na dřeň. Stopáž je samozřejmě velkorysá, ale i četné jiné přepisy si při pokusu o krácení těch 2000 stran tak či onak vylámaly zuby. Herecké výkony odpovídají a mnohdy i překračují tehdejší francouzský standard. Vrcholem je hned v první části příběh ubohé Fantiny (zobrazení právě této postavy je vždycky výzva, Hugo nám o ní podává skutečně mnoho informací, zde je navíc možnost poznat Fantinu ještě před jejím setkáním s osudem, proto je pohled na její smrt tak bolestný). Odporní Thénardierovi kralují druhému dílu, přičemž jejich povahové rysy snadno zastíní svrab a hnus jejich postav, prostředí i obydlí. A samozřejmě díl třetí zobrazuje drama na barikádě i pod ní. Ten vynaložený čas stál za to. (20.11.2020)

Už je to více než 10 let, co jsem přečetl fantastickou knihu a s podivem teprve nyní jsem si našel čas shlédnout první adaptaci. Dle počtu hodnocení je evidentně ve stínu slavnějích verzí. Já toho ale moc vytknout nemůžu. Stopáž je vražedná a možná dost lidí odradí, ale uteče to rychleji, než se zdá. Film nemá žádné závratné tempo, ale rozhodně se nedá říct, že se vleče. Pořád se něco děje, všechny fragmenty do sebe krásně zapadají. Ono také zfilmovat rozsáhlý román bez vynechání důležitých pasáží je kumšt. Hercům logicky vévodí výborní představitelé Valjeana a Javerta. Momenty, kdy jsou oba na scéně, jsou vrcholné pasáže filmu. Jejich vztah neskutečně graduje, až k pro někoho možná překvapivému konci. Až se dostanu k jiným adaptací, pokusím se o porovnání. Za tuto verzi silné čtyři. (25.07.2011)

Velkoryse pojatá adaptace Bídníků (společnost Pathé tento román převáděla na filmové plátno od roku 1912 téměř pravidelně) R. Bernarda nechává své další následovnice v hlubokém stínu, počínaje robustním hereckým výkonem H. Baura v roli Jeana Valjeana, přes zachování všech důležitých postav včetně jejich vzájemných vztahů až po bravurní inscenování počátku revolučních událostí roku 1832 (na barikádách to pak už místy vypadá trochu strnule). Škoda, že tyto sekvence nestudoval O. Vávra, než se o něco podobného pokusil s chabým výsledkem ve finále své Filosofské historie. Jediným rušivějším momentem je přehrávání představitelky šestnáctileté Cosetty, zato holčička, která ji hraje jako osmiletou, vám možná vyrve slzu z oka. (03.05.2009)