Aftersun

Je to hezky natočené a určitě to má přesah. Nicméně přes všechny očividné kvality mi to nesedlo, tak jak by mělo. Režisérka a scénáristka v jedné osobě Charlotte Wells má velký cit pro vyprávění. Její příběh je něžný a vyprávěný od srdce. Hodně z něho cítím, že je ze života. Bohužel mi tam něco chybělo, co by mě zasáhlo a já si to naplno užil. Paul Mescal hraje parádně a svou roli moc dobře zvládl. Frankie Corio je dost talentovaná a pokud bude mít štěstí, tak se ve filmovém průmyslu neztratí. Líbila se mi atmosféra filmu, vztahy mezi postavy, i náznaky, že ne všechno je tak v pohodě, jak to na první pohled vypadá. Aftersun je hezký indie film, ale z mého pohledu nenabízí nic, co bychom někde jinde neviděli lépe a zajímavěji. (16.08.2023)

Počas celej stopáže som nadával na bezdejovosť, absenciu akéhokoľvek reálneho konfliktu a najmä všadeprítomnú nudu. A v tom zrazu nabehli záverečné titulky, niečo vo mne cvaklo a ja som nevedel prestať plakať. Tomu hovorím slow burn. Je to strašne jemné. (SPOILER: Kľúčovou informáciou pre mňa bolo zistiť, že režisérkin otec spáchal samovraždu, keď mala 16.) (04.03.2024)

Nečekaná rána v podobě všech odlesků melancholie. Zastavené zrnící políčko na videokazetě, ve kterém je navždy všechno v pořádku. Sem je potřeba se vracet, když není dobře, přestože to znamená, že chvíli bude ještě hůř a odpověď, ať už v pochopení či v jiskře naděje nebo jen v důležité vzpomínce, na sebe nechá čekat. Čekal jsem prosluněný dovolenkový film o dospívání, proto se jen těžko vysvětluje, v jakém tichu jsem zůstal, když mi Charlotte Wells dala přesně to, ale nadběhla mi při tom z druhé strany. (14.06.2023)

Nolane, Nolane. Tvoje filmy miluju, ale filmy, co miluješ ty, očividně ne. Účastníci zájezdu. Jenže jsou jenom dva, nejsou v Itálii, ale v Turecku. Nedělají vůbec nic, nebo přinejmenším nic zábavného. Kdokoli tam cokoli našel, tak mu to přeju, ale já mezi ně nepatřím. Nuda nuda, šeď šeď, říkáme s Cimrmanem... 20% (24.02.2024)

"Why can't we give love that one more chance?" ___________ Spíš než film příběhový je Aftersun film pocitový. Jde o snímek, který je těžko popsatelný – je podmanivý, melancholický, náladotvorný, velmi křehký, a citlivý. Jde totiž o neuvěřitelně subtilní drobnokresbu vztahu otce a dcery, jež vyniká v silně pomalém vyprávění, využití prvků coming-of-age subžánru, a hlavně pak ve vyobrazení zcela obyčejných momentů, všednosti, krás letní bezstarostnosti a dětské nevinnosti – protože jde přesně o ten typ filmu, který hledá krásu v obyčejnosti. Zároveň nevysvětluje onu emocionálně-realistickou symboliku přímo či nijak explicitně, ale spíše ji pojímá jako něco nevyřčeného, nedořečeného, a poukazuje na ni v drobných náznacích a jemných nuancích, díky čemuž může divák číst mezi řádky a snímek si tak interpretovat k obrazu svému.... To vše a nejen to dělá z Aftersun brilantní drama, či bravurní režijní debut Charlotte Wells, ale i neuvěřitelně intimní mozaiku vzpomínek na jednu nezapomenutelnou dovolenou – vzpomínek uchovaných na VHS kazetu, a rozplývajících se v šeru nočního klubu.... No a jestliže vás scéna s Under Pressure nedožene k slzám, nemáte srdce. Herecký tandem Paul Mescal - Frankie Corio (ta holka je fakt ohromnej talent), na němž všechno prakticky stojí a padá, je naprosto fenomenální.... [#A24RULES!] (24.12.2022)