Vrata do podsvětí

Námět je parádní. Parta dětí na zahradě omylem otevře portál do jiné reality, možná dokonce do samotného Pekla. Jenže důležité je tam slovo "dětí". Nejde o komedii, to ani omylem. Ve skutečnosti je to na dětský film hodně drsné a strašidelné. O regulérní horor ovšem nejde. Chápu že někdo, kdo to viděl ve formativním věku z toho mohl následujících deset let žít, jenže na mě to zpětně nefunguje. A než namítnete, že ani fungovat nemůže, tak si vzpomeňte na Stranger Things, které prakticky stejný trik provedlo naprosto suverénně. (18.03.2023)

Dětský horor The Gate vládl světu v 80. letech a na VHS s jednohlasým dabingem se tehdy dostal i k nám. A přes určitou lacinost si jej dodnes pamatuji. Režisér Tibor Takacs patřil k jedněm z malých králů laciných béčkových hororů. Později stále zůstal podobným králem, ale tentokrát stupidních céčkových hororů, včetně Krys, ale zase jsou to alespoň horory svou naivitou zábavné. Inu a Gate, česky Vrata do podsvětí, i když žádná vrata ve filmu nikde nejsou... spíše se myslí brána, vchod, pánové či dámy překladatelé / -lky. Děj je naprosto předvídatelný, ne sice tolik jako u Avataru, ale přece jen není nutné hřát dopředu mozkové závity - děti musejí zůstat tři dny sami doma, starší ségra tvrdí, že je na hlídání už dost dospělá, ale míní si užívat, jenže nikdo netuší, že ta díra na zahradě po spadeném stromu je bránou do světa příšer. A že se děti budou muset bránit, aby je něco nestáhlo do podzemí. Triky jsou poměrně chudé, zato výstavba atmosféry od počátečního snu, přes tajuplný strom, problémy s elektřinou, je dovedně natočena. Navíc u snímků pro děti rozkošná naivita konce 80. let naprosto nevadí. Navíc skutečně lze pustit film i dětem, nejenže se dlouho nic neděje, ale když dojde na onu osudovou poslední noc, 15centimetrové příšerky dnes už znalé děti vůbec nevyděsí. Přesto film funguje i po letech, snad díky onomu pomalému budování napětí, jasným souvislostem a dodržení žánru i rytmu vyprávění. Disk je zcela bonusů prostý, pokud tedy nepočítáme otravný protipirát na úvod disku. Zvuk je u filmu jen stereo. (04.01.2020)

„Démoni nezvonia. To bude niečo horšie. Sestry Leeové.“ THE GATE som prvý raz videl v roku 2011. Paradoxne, dva týždne po pozretí THE HOLE (2009) Joea Danteho. Paradoxne preto, že Dante (resp. scenárista) od THE GATE zjavne opisoval. V oboch filmoch ide o trojicu detí (2x chlapci, 1x dievča), ktoré sú niekoľko dní samé doma v rodinnom dome na americkom predmestí a objavia „dieru“, ktorou k nim prechádzajú nadprirodzené, strašidelné bytosti. Hoci sú oba filmy určené pre detského resp. tínedžerského diváka, prekvapilo ma, že ponúkajú scény, ktoré nie sú práve dvakrát „rodinné“. Filmu THE GATE dominuje atmosféra, fajn herecké obsadenie (malý Stephen Dorff) a dobré triky, ktoré nezostarli až tak, ako som si myslel, že zostarnú. (28.05.2011)

Tenhle film mě utvrdil v předchozím přesvědčení - Tibor Takács umí skvěle natočit snové scenérie a zvládá hororovou atmosféru i začlenění klasických speciálních efektů, ale slabé stránky scénáře, zejména nicotná logika v chování postav, pod jeho rukama vyplouvají neskutečně na povrch. Měl jsem ten pocit u I, Madman a mám ten pocit i zde. Každopádně vidět Vrata do podsvětí jako malej, mám na to dneska určitě super vzpomínky. (16.11.2021)

Dětský horor o dvou kamarádech, kteří najdou na zahradě jednoho z nich otevřenou bránu do samotného podsvětí. Dnes už lehce naivní, ve své době přesto parádní trikové sekvence, kterým kromě destrukčního finále vévodí hlavně ty pekelné stvůry. Stephen Dorff už jako čtrnáctiletý harant dokázal slušně zahrát a pro režiséra Takácse je to zřejmě nejlepší film, co kdy natočil. Když nebudete očekávat žádné ratoliště krve (přece jen je to film z osmdesátých let a je určený hlavně pro mládež), těch 85 minut bude pro vás slušnou zábavou. 7/10 (07.10.2010)