Vrať se mi

Tak som nevedel, čo k sobotnému raňajšiemu upratovaniu/umývaniu riadu pustiť, či nejaké CD, ale hudobný kanál. Tak som pustil film, s cieľom mať nejaký príjemný podmaz, pri ktorom nie je potrebné premýšlať. Vráť sa mi dokonale splnilo účel, pretože neobsahovalo žiadnu nadpriemerne natočenú a emocionálne vyhrotenú scénu, pri ktorej by divák musel zasadnúť a strácať tak drahocenný čas. Takže vlastne je všetko v poriadku. Pre filmových kritikov utrpenie. (15.03.2014)

Sebrat pár minut ději by vůbec neškodilo. Bonnie Hunt natočila dlouhou a přeslazenou komedii, která jí u mě vyšla protože mám rád stejnou hudbu jako kvartet pokrových staříků a protože mám slabost pro Duchovnyho od té doby, co koukám na Californication. Odkazy na boha mohou někoho vytáčet, já už jsem si v amerických filmech zvyknul. (11.01.2010)

Po nedělním obědě, zároveň k deštivému dni, ideální kousek :) hezké, milé, romantické. 'Malder' ztratí ženu při autonehodě, nicméně se stane dárkyni orgánu pro ženu, která potřebuje srdce a jedno 'rande' s kravkou jejich cesty spojí... Nakonec se dozví, že srdce je právě jeho milované ženy.... Ale dobře to dopadne :) 4* (04.09.2022)

Krásný, jednoduchý a velice půvabný romantický snímek, kde není nouze ani o city a slzy. Takřka dvouhodinová stopáž sice budí rozpaky, ale ukázalo se, že je v takovémto plynulém a nespěchajícím tempu přínosná. Vývoj děje tedy všemu dává přirozený čas a vlivem humorných částí pospolu se správnou jiskrou nenudí. Romanticky založené diváky dokáže oslovit a přinést jim skutečný romantický filmový zážitek. Pravda, už ze začátku je vše naprosto předvídatelné, ale proč si to tím kazit. Romantická šablona je zachována, takže jako obvykle se končí svatbou. Tady však trochu šalamounsky a tak se jedná o jedinou scénu, která předvídatelná rozhodně není. Tak či onak, je to dobře napsané, dobře natočené, dobře zahrané, zkrátka dobře odvedená práce. Jedná se o režisérský debut herečky Bonnie Hunt a povedl se. (19.07.2018)

Minnii nijak nemusím, spíš bych přivítal, kdyby si to ty dvě ženský (co hrála Duchovnyho manželku a Minnii) vyměnily. Občas mi to přišlo příliš sladkobolný, občas přeslazený, občas melodramatický a občas trošku moc nereálný. A ani David mě nepřesvědčil, že to opravdu prožívá. Asi ho už mám bohužel příliš zažitýho jako Muldera. Jinak zápletka celkem ujde, ale kdyby jen tam všichni nebyli tak přes toho boha. To jsem zatínal zuby i do pohovky. Nebo kdyby každej úžasně a jasně a přirozeně neprojevoval co cítí a neříkal, co si myslí (tím nechci říct, že se mají přetvařovat, ale spíš nikdo, kromě nějakých histerických osob, neprojevuje a neříká co si myslí a cítí, tahle móda skončila s romantismem), ale jinak se mi to docela líbilo, když si odmyslím tady to, co jsem právě řekl. (11.12.2005)