La niña de la comunión

Viktor García, už na mě zapůsobil před mnoha lety, svými Horory Mirrors 2 či Return to House on Haunted Hill a dnes jsem mu dal šanci i v této duchařině (které nevyhledávám) a opět nezklamal. Tohle byla hodně solidní jízda, už od samého začátku, kde si frajerka vidličkou probodne krk, no hned mi bylo jasný, že tohle byla pro dnešní večer trefa. Musím vyzdvihnout sympatické teen obsazení, skvělý "drogpárty" úvod, no a hlavně atmosféru, která byla místy hezky děsivá. Vzhled ducha byl správňácky strašidelný, na masce si dali záležet, no a dojde i na pár krvavých smrtí. Kdo neupřednostňuje bu bu baf Horory, stejně jako já, tak tohle výjimečně teda k nočnímu zhlédnutí doporučuji. Dobrý Horor. Nakonec si na ten The Damned, budu muset už fakt brzy najít čas ! (193. hodnocení) (19.03.2024)

Co z toho, že v hlavní roli hraje hezká holka, když je to zároveň vypatlaná husa, stejně jako její kámoška, stejně jako jsou vypatlaní všichni jejich vrstevníci i všichni dospělí včetně jejich rodičů, kteří buď neustále hystericky řvou, nebo něco zakazujou, nebo lžou, nebo jsou to svině... Prostě taková neradostná sonda do neradostného života ve španělském (pardon, vlastně katalánském) maloměstském prdelákově 80.let, tak trochu i sociální drama... A jako by vší té beznadějné nudy a splínu nebylo okolo dost, ještě do toho ze záhrobí vstoupí pomstychtivé strašidlo, které vás dohání k sebevraždě. A ve finále si s vámi diváky rejža jako nádavkem parádně vytře zadek. Takže neváhejte a jděte do toho, zase tak úplně špatnej film to náhodou není a oproti příbuzným filmům ze zámoří je to příjemná změna. (20.05.2023)

Víctor García nie je žiadny španielsky Iniesta na filmovom plátne. Čo doposiaľ natočil, to je na priemernej úrovni, prevažne na dobrých základoch vyskladané, avšak nikdy nie dostatočne dotiahnuté. No a presne tak pôsobí aj "La niña de la comunión". Má to miestami veľmi slušné pasáže, kedy si človek povie: "konečne zdarilá, španielska ducharina", lenže ako Ja nikdy nebudem Spišiak, on zrejme nikdy nebude Wan-om. Každopádne, krivdil by som keby napíšem - toto je zlý horor. Nie, nie je. Je to dobrý film, ktorý si pozornosť fanúšika žánru zaslúži, pričom si García môže odfajknúť svoj prvý, skutočný, filmársky zárez na pažbe. Inak zniesol by som aj pokračovanie. Medzi 3-štyri a vďaka EvilEnkovi za tip. (01.05.2023)

„Hlavně nebal vidláka, chtělo by to světáka!“ Radila Rebe. „Ideálně z Barcelony nebo z Plzně, to jsou fešáci,“ upřesňovala nosatá a pyskatá Rebe své, na Španělku až podezřele hezké kamarádce. Sara natěšeně přikyvovala a hned způsobně vyplázla jazyk, jak při přijímání, jenže ne na hostii, ale na pilulku extáze. To je pak těžký, užívat si strach o hrdinky, když mi je hned zkraje představí jako dvě zpovykané nány, které imrvére žvýkají, v kostele hlasitým hovorem ruší bohoslužbu a místo večerního studia Almanachu cudné panny utíkají pařit na diskošku, s bohulibým plánem ožrat se, zfetovat a pak si lehnout pod nějakého namachrovaného hezounka. ZRCADLO NA SKŘÍŇCE: [][] Je zamžené. To v hororech bývá. Ha! A co ten závěs u vany? Nepohnul se? ... RYC! Jo jo, tahle lekačka se povedla. Honem do koupelny, servat z tyče náš koupelnový závěs. Sichr je sichr. Kdyby se po něm Faustka ptala, svedu to na rybenky. [][] Finále dalo vzpomenout na Panenky a jejich duše. Teď už jen najít nějakou mast na ty hnusné fleky, co se mi objevily na kůži. Tři, docela velké. (05.12.2023)

García není nijak výrazný režisér a duchařiny většinou až tak nemusím, páč nebývají strašidelné. Snad že jsem opět neočekával nic solidního, byl jsem příjemně překvapen. Ano, z hlediska originálnosti příběhu nic nového, i když konec jsem očekával trochu jiný, tudíž za něj dávám hvězdu navíc. Velmi dobrý vizuál, strašidelná hudba, studna evokující Kruh, lehce našlápnuto k bodyhororu (tady zamrzí, že tvůrci nešli více na dřeň...nebo na kost), démonické děvčátko a cosi temného, co divák zví až v závěru. I projevy ducha byly dobré, snad jen dvířka na toaletě působila poněkud komicky, ale pak už to bylo fajn. V jednu chvíli jsem očekával, že kromě panenky dojde na klišé se zrcadly, to se naštěstí nestalo. Noční můry s vodou měly náboj a nechyběla ani mlha, kdy jsem zadoufal, že se příběh překlopí do gotického hororu, protože rozvaliny se k tomu přímo nabízely. Zatím Garcíův nejlepší snímek - 3,5* (03.06.2023)