Přišla v noci

„Tahleta srandovní ženská je ale pěkně vypočítavá!“ Simona Peková v roli vlezlé maminky skutečně exceluje a krade si každou scénu pro sebe. Už karlovarské projekce ukázaly diváckou vděčnost této nazgûlovsky neodbytné postavy, s jejíž variací se většina z nás v životě už někdy setkala. Dobře vybalancované přepálenosti dominuje komediální přístup, občasné hororové náznaky jsou tak spíše úsměvné a připomínají, že pro ústřední partnerskou dvojici vtíravá povahy maminky až takovou legraci nepředstavuje. Z nahláškované crazy komedie s temnými podtóny na způsob Funny Games se postupem času vyklube dobře odpozorovaná vztahovka. Alegorický konec je však přece jen trochu matoucí a poté, co maminka vyklidí pole, filmu spadne řetěz, který se už nepodaří úplně nahodit. I tak se ale jedná o zdařilý projekt, který díky zapálenosti herců před kamerou i filmařů za ní velmi dobře pobaví a zařadí se mezi nejpovedenější tuzemská díla roku. (10.11.2023)

Přišla v noci je černá komedie, která transponuje odžité rodinné a vztahové zkušenosti do podoby téměř hororového snímku, založeného na jednoduché anekdotické premise, že vám domů přijede tchyně. A vtip i překvapení v tom fungují dokonale. S velkou pravděpodobností nejzajímavější a nejzábavnější český snímek tohoto roku. [KVIFF 2023] (30.08.2023)

Znáte ten pocit, když zhlédnete film, který má fakt dobře našlápnuto, prostě nabídne slušný spád, ale to závěrečné rozuzlení nestojí ani za starou bačkoru? Jo, tak přesně tak jsem se bohužel cítil při dosledování Přišla v noci. První polovina fakticky nabídla strhující dialogovou podívanou, při které se vám vařila krev v žilách. To vše podpořené brilantním výkonem Simony Pekové, zahrála to fakt s bravurou. Ale ten konec. Achjo. Takový potenciál hodit do koše. Škoda. Za mě dávám 5/10 (05.03.2024)

Jednoho energetického vysávače bohužel dobře znám. Fungovat v blízkosti někoho takového, jež nerespektuje hranice ostatních, mele jen o svém velikášství, nečeká na odpověď a jednoduše líčí jen to své, není snadné. A je šumák, jestli je nazveme energetickými nebo emočními upíry, prostě žádná legranda. Už jen samotný prolog, ve kterém sledujeme rodinku, která se při banální situaci (společná fotografie) nedokáže domluvit a její členové vystřídají několik poloh chování, je kouzelně absurdní. Ale pořád je to jen jakýsi předkrm. Hlavní chod se objeví zanedlouho ve dveřích. Zmoklá, s velkým kufrem, po úprku z letní dovolené. Jiříčkova matka. Žádá o azyl na jednu noc. Syn Jiří neochotně, jeho partnerka Aneta chápavě souhlasí. Jenže její pobyt se nepříjemně protáhne a dvojici naruší vše, co se dá. Hyperaktivní matinka, asi milující, asi osamělá, rozhodně výstřední, rozhodně svérázná, no, to se nedá popsat, to se musí vidět. Komické scény střídají ty absurdní, záhy je nám z jiných ouzko. Ostatně jakousi generační propast a neporozumění nám tvůrci „vnucují“ už v případě práce Anety v nemocnici, celé to pak graduje tím, když k mámě přibude ještě její starý, stejně otravný kamarád. Možná mi to uniklo, nicméně lehčí kaňkou je absence informace, zda byt patří výhradně synovi (zazní, že jej má od zesnulého otce), protože matka-nematka, jsou jisté hranice. A pláchnutí na chatu nic neřeší. A nesedl mi ani až příliš otevřený závěr. Ačkoliv jsou Jiří Rendl a Annette Nesvadbová velmi dobří, většině scén vévodí sebelítostivý a vypočítavý cizopasník (ač s ní divák nejednou soucítí) jménem Simona Peková. „Dva dobrodruzi ji vykopali jako trilobita,“ ona se jim (i sobě) odvděčila naprosto intenzivním a živelným výkonem. Velká spokojenost. (12.03.2024)

Často, když se objeví skutečně kvalitní a osobitý horrorový film, mají mnozí tendenci tvrdit, že to vlastně žádný horror není. Tady se přiznám, že ve filmu Přišla v noci jsem horror tentokrát neviděl ani já, byť tento žánr mě na dobře hodnocený český film nalákal nejvíc. Náběhů na potenciální horror by se našlo, ale tvůrci zápletku evokující home invasion nakonec odvrátí jiným směrem a mně to vůbec nepřišlo ke škodě. Film mě (už naprosto skvělou první scénou) pohltil do civilně pojatého příběhu ze života, kde se mísí vztahové drama s napínavým thrillerem a do této znepokojivé atmosféry zasazuje i kus humoru a stupňuje absurditu v mrazivém i komickém rozměru současně. Přišla v noci, házela do nervní bezmoci, brnkala na nervy i rozesmála... (hlavní postava) je neskutečně zajímavá svou protikladností: nemilosrdně se vetře do rodiny, schopná číhat na příbuzné i v nejintimnějších situacích, svou přítomností deprimující a nesnesitelná, v rámci potenciálního horroru vnímatelná coby ZLO – na druhé straně její pozitivní vnímání života, některé vyřčené názory, smýšlení s uspokojením se v skromnosti, touha směřovat ostatní k vlídným vztahům a vzájemnému smíření mě víckrát uzemnily, abych s ní na krátký okamžik souhlasil – a aby mi o pár vteřin zase pila krev. :o) Zvraty od příchodu jistého Kocoura mě překvapily, ale dojem z filmu oproti jiným divákům určitě nezničily, protože tím se s ještě vypjatější situací teprve zkouší síla vzájemného vztahu mladých, jejich případná schopnost navzdory dostatku zázemí pro luxus uskromnit se, završuje se hledání vzájemných postojů k sobě u prahu k nové kapitole života (což otevírají již první scény s drobnými vztahovými konflikty). Prostřednictvím nové (byť před kamerou jen krátce přítomné) postavy se obrací situace i pro postavu dosud manipulující a v postavách tuto manipulaci drásavě pociťujících se probouzí i strach o člověka, kterého by pár minut před tím zavraždili, byli-li by takového činu schopni. Úplně mě nepotěšil otevřený závěr s utnutím v napínavou chvíli, ač poslední scéna se k absurdní náladě filmu hodila a spolu s předchozími scénami film toho dostatečně sdělil i tak. Příjemným bonusem jsou herecké výkony pro mě neznámých tváří a hezké kamerové záběry v exteriérech. [85%] (17.02.2024)