Krása na scéně

Z některých komentářů by se dalo vyvozovat, že je vlastně dobře, že jsem ještě neviděla Zamilovaného Shakespeara. O pocitu, že jsem viděla něco úplně jiného, ani nemluvě, ale nad tím není třeba se pozastavovat, nejsme stejní a tudíž věci stejně vnímat nemůžeme. Mně se ta hra na dokonalou, ztracenou a nakonec zdárně zlikvidovanou Desdemonu moc líbila. Desdemonin představitel (to není překlep, ale pravidlo divadla 17. století) si na první pohled žije jako ve snu noci svatojánské, protože všichni na dotaz "jak se vám líbí?" odpovídají, že moc. Nedova kostymérka není žádná veselá panička windsorská, protože veškeré obdivné vzhlížení k jejímu idolu a obětavá práce ve dne v noci je pouhá marná lásky snaha. Jenže rozmar královy milenky vyvolá pěknou bouři a milý Ned zjišťuje, že se ocitl uprostřed komedie plné omylů, kdy neví, kým je, co je a a hlavně co teď. Splácí půjčku oplátkou a pokusí se zkrotit zlou ženu, ale přitom si začíná uvědomovat, že vynucené zkrocení muže v sobě nebyla ta pravá cesta... Škoda, že se Krása na scéně nedočkala pečlivějšího a podrobnějšího zpracování, takhle se mi chvílemi zdálo, že události a změny ve smýšlení hrdinů šly trochu ráz na ráz, ale vynikající výkony Billyho Crudupa a chameleónského Everetta spolu se zneklidňující hrou na identitu to vynahrazují, dobový kolorit je přesvědčivý a chtěla bych jednou vidět takového Othella s Desdemonou, jaké předvedli Crudup s Danesovou. Nehledě na to, že se šarmérem Karlem II. a jeho dvorem je velká legrace. Miluji vše francouzské, ale nešlo se nezasmát nahněvané a krásně britské reakci na argument, že ve Francii ženy mohou hrát divadlo už dávno: "Ovšem. Jakmile navrhujeme něco příšerného, vždycky to obhajujeme tím, že ve Francii se to dělá už dávno!" P.S. Mé nesmírné díky tentokrát náleží uživatelce Adiemus, bez které bych o Kráse na scéně neměla ponětí. (15.12.2007)

Krása na scéně je strukturou scénáře s předvídatelným šťastným koncem a několika zvraty v průběhu děje typickou hollywoodštinou, nicméně veskrze příjemnou a profesionálně natočenou, s přiměřeným rozpočtem, silným hereckým obsazením a předvedenými výkony. Kamera, hudba střih, všechno do sebe zapadá, hrátky se shakespearovskými texty navíc skutečně umožňují hercům ukázat, že jim divadelní klasika není cizí a pohrávají si s verši takřka s labužnickou rozkoší. Crudupova role je vděčnější, protože je nejednoznačná ve své sexualitě i pojetí herectví. Claire Danes je profesionálně půvabná a sympatická, do třetice zkušený Tom Wilkinson hraje jako veterán svůj part divadelního šéfa s přehledem, na shakespearovských hrách vlastně založil svou kariéru.... Celkový dojem 80 %. (06.02.2008)

Film zpočátku vypadá jako kopie Zamilovaného Shakespeara, jenže skutečnost, s kterou si Zamilovaný Shakespeare vystačil na celý film, tedy že hlavní hrdinka tajně hraje na divadle, což byla v té době pro ženy věc zakázaná, vyjde ve filmu najevo (jakože pro všechny ostatní postavy ve filmu) již zhruba ve dvacáté minutě., načež je králem tento zákaz zrušen. To rozohní boje o angažmá mezi novými herečkami a herci hrajícími ženské role. Pak už jde o samé příjemně nezvyklé překvapení, kdy hlavní hrdinka (v roztomilém podání Claire Danes) není tak roztomilá jak se za začátku zdá, hlavní hrdina (ve skvělém podání Billyho Crudupa) není tak heterosexuální, jak se ze začátku zdá a vůbec se film vyhýbá většině typických klišé. Lepší než nádherný Zamilovaný Shakespeare to není, ale rozhodně jde o příjemné překvapení. Za 29Kč v Levných knihách to jde!:-) (23.04.2008)

Chameleónsky proměnlivý Billy Crudup debutoval impozantně. Příležitost mu dal léta páně 1996 nejen Barry Levinson (výtečné drama Spáči), ale i samotný Woody Allen (komediální muzikál Všichni říkají: Miluji Tě). Je hercem, který na sebe dokáže upoutat veškerou pozornost, i když hraje jen nějaký vedlejší štěk. O Claire Danes se dá svým způsobem říct něco podobného. Nikdy nedosáhne těch skutečných hvězdných výšin, ale její nekonečný půvab a talent (kterým bohužel často plýtvá ve zbytečných látkách) diváka až magneticky přitáhne. Společně se sešli v tragikomickém projektu Krása na scéně, který si vybral relativně specifické téma. Londýnský divadelní herec Ned Kynaston je totiž specialistou na ženské role – ty, stejně jako za dob Shakespeara, hráli výhradně muži. Už kdysi ho z bláta chudoby vytáhl jistý uctívaný učitel, který mu vymazal veškerá mužská gesta. Kynaston si tak užívá v polovině 17. století blyštivou slávu, která je ale pomíjivá tak rychle, jak bleskově zaujme náročné diváky jeho garderobiérka Marie. Král Karel II. je totiž panovníkem rozmarným a dočasná pravidla začne k nelibosti Kynastona měnit. Jasně, připomene vám to Zamilovaného Shakespeara, nicméně režisér Richard Eyre si jde svou vlastní cestou, nastiňuje formování přirozeného hereckého projevu v dobách po éře Alžbětinského divadla, skvěle vede herce (připomínám i báječného Everetta), nebojí se emocí a jeho příběh rozhodně nepatří někam na zaprášené poličky. 70% (05.09.2009)

Výborné historické drama zasazené na divadelní prkna 17. století, kdy se mění životní role nejenom na scéně.. Příběh ženy, která se dokáže vypracovat až do divadla, přestože v té době mají ženy zakázáno hrát.. A příběh muže, který byl odjakživa připravován pro role žen se musí potýkat s úpadkem své slávy a nově vydanému zákazu hrát mužům ženské role.. Nejde pouze o kariéru, ale i o lásku ke stejnému i opačnému pohlaví.. Závěrečná scéna v divadle je vynikající.. Báječná Claire Danes! (11.01.2014)