Krása na scéně

Vďaka filmom ako Stage beauty si uvedomujem, že už bolo natočené úplne všetko. Dokonca aj psychická štúdia rozpolteného herca, hrajúceho ženy, ktorý sa nevie vyrovnať s nastalou situáciou, keď má začať hrať iba mužov v divadle v 17. storočí v Anglicku. Nič proti tomu samozrejme nemám, len sa tým autori zbavujú komerčného potenciálu svojho diela, pretože tento film nie je ani zďaleka tak veľkolepo pojatý, ako tu spomínaný Zamilovaný Shakespeare. Znova proti tomu nič nemám. Je jasné, kde sa bude odohrávať záverečná sekvencia filmu, je jasné, ako bude na ňu reagovať obecenstvo a je dobre, že klišé sú dodržané, pretože inak by film stratil svoj zmysel. Obsadenie je asi hlavným úspechom filmu, takže k nemu ešte doplním, že pri sledovaní jedného teen seriálu, kde hrala Claire s Jaredom Letom niekedy v prvej polovici 90tych rokov, diváci riešili dilemu, či by plastika jej nosa podtrhla jej krásu, alebo ju zničila. To ma napadlo iba tak, že v názve filmu je slovo krása. Zabudnite na jej nos, ona tu predsa ukáže svoju ľavú prednosť! CGI trik to asi nebol. (25.04.2013)

|| Scenár: Jeffrey Hatcher | Hudba: George Fenton | Produkcia: Robert De Niro, Hardy Justice, Jane Rosenthal | Distribúcia: Lions Gate Entertainment | Rozpočet: ? $ | Tržby: 2,153,070 $ || Veľmi netradičný film, ktorý dáva možnosť nahliadnuť do divadelného obdobia GEST - rozkvetu Shakespearovských diel a ich preštylizovaného spôsobu podania. Billy Crudup a Claire Danes sú úžasná dvojka, a ja som im veril každú scénu od začiatku až do konca. (14.05.2011)

Jsem nadšena – od začátku až do konce – tak jak tomu bývá u zcela náhodných objevů. Tak trochu spojení amerického akčního filmu (nenechá vás ani na chvíli vydechnout) a britskou ságou (není zcela povrchní a dokáže pobavit) vedoucí k překvapivé harmonii obého. Hlavní devízou filmu je ale Billy Crudup, který se od rozverné dámy promění až po muže černého jako bota (tedy bílý kůň se nekoná). Vedle něho působí Claire Danes jako panenka z porcelánu, která dostala roli ve filmu, a je právem zastíněna Zoe Tapper, jenž rozjasní jakoukoli scénu a to nejen svým výstřihem. (16.10.2011)

Z některých komentářů by se dalo vyvozovat, že je vlastně dobře, že jsem ještě neviděla Zamilovaného Shakespeara. O pocitu, že jsem viděla něco úplně jiného, ani nemluvě, ale nad tím není třeba se pozastavovat, nejsme stejní a tudíž věci stejně vnímat nemůžeme. Mně se ta hra na dokonalou, ztracenou a nakonec zdárně zlikvidovanou Desdemonu moc líbila. Desdemonin představitel (to není překlep, ale pravidlo divadla 17. století) si na první pohled žije jako ve snu noci svatojánské, protože všichni na dotaz "jak se vám líbí?" odpovídají, že moc. Nedova kostymérka není žádná veselá panička windsorská, protože veškeré obdivné vzhlížení k jejímu idolu a obětavá práce ve dne v noci je pouhá marná lásky snaha. Jenže rozmar královy milenky vyvolá pěknou bouři a milý Ned zjišťuje, že se ocitl uprostřed komedie plné omylů, kdy neví, kým je, co je a a hlavně co teď. Splácí půjčku oplátkou a pokusí se zkrotit zlou ženu, ale přitom si začíná uvědomovat, že vynucené zkrocení muže v sobě nebyla ta pravá cesta... Škoda, že se Krása na scéně nedočkala pečlivějšího a podrobnějšího zpracování, takhle se mi chvílemi zdálo, že události a změny ve smýšlení hrdinů šly trochu ráz na ráz, ale vynikající výkony Billyho Crudupa a chameleónského Everetta spolu se zneklidňující hrou na identitu to vynahrazují, dobový kolorit je přesvědčivý a chtěla bych jednou vidět takového Othella s Desdemonou, jaké předvedli Crudup s Danesovou. Nehledě na to, že se šarmérem Karlem II. a jeho dvorem je velká legrace. Miluji vše francouzské, ale nešlo se nezasmát nahněvané a krásně britské reakci na argument, že ve Francii ženy mohou hrát divadlo už dávno: "Ovšem. Jakmile navrhujeme něco příšerného, vždycky to obhajujeme tím, že ve Francii se to dělá už dávno!" P.S. Mé nesmírné díky tentokrát náleží uživatelce Adiemus, bez které bych o Kráse na scéně neměla ponětí. (15.12.2007)

Ano srovnání se Zamilovaným Shakespearem se přímo nabízí, ale narozdíl od výše zmiňovaného jsem se u filmu Krása na scénu skutečně bavila. Bavila jsem se vtipnými dialogy, zainteresovaným výkonem Billyho Crudupa, bravurním výkonem Ruperta Everetta, nadchla mě myšlenka hledání sexuální identity v ženkém hávu, meditace na téma: "kdo jsem teď?" A proto spatřuji v tomto dílku daleko větší potenciál. Také je to tím, že klasické období divadla a tehdejší zaběhané výrazové projevy, jsou nasnímány a modelovány moderními výrazovými prostředky - zní to ohraně, ale téměr dokumentárně roztřesená kamera, to potvrzuje. (02.08.2006)