Kohout plaší smrt

Film je příliš tendenční, což by tak ani nevadilo, ale zřejmě těch 45 let se na černobílém snímku podepsalo. Film je stále točen večer nebo ve tmě, takže až na pár vyjímek, tam téměř nic nevidíte. KAREL HÖGER (který je hlavním lákadlem tohoto filmu) tam hraje i nehraje, protože to je tak diskutabilní negativní rolička, že se musím ptát : čím se provinil, že takovou roli vůbec přijal ? (06.03.2008)

Republiku si rozvracet nedáme aneb pod svícnem bývá nejvíce diverzantů... Já si myslel, že tyhle filmy o ukrytých nacistických zbraních a diverzantech se točily jen těsně po válce a během padesátých let - tedy poté co znárodněný film zlidověl. Koukám, že i v roce 1961 se to ale ve filmu mohlo škůdci republiky jen hemžit... Naštěstí STB a SNB byla bdělá a tak ty reje jako vždy zavčasu rozprášila. Velká část filmu se odehrává v noci za naprosté temnoty a tak kolikrát není vůbec vidět co se tam děje. Na svoji dobu byl film velmi dobře obsazen... V hlavní roli se blýskne Pántik, jeden z filmových Gottwaldů... Film se tvrdě naváží do všech co nešli tenkrát nadšeně s novým zřízením a tak tu máme všechny ty bohaté sedláky co nechtějí kolektivizovat, pomahače agentům chodcům i samotné západní agenty, kterým ani tak nejde o ideál demokracie, ale hlavně o prachy... Nejsmutnějším momentem byl ten, kdy se dcera muže co agenty u sebe schoval ptá přestrojeného agenta STB za diverzanta... Když tátu chytí, tak ho zavřou že ano.. A on, policajt neví jak jí odpovědět, tak jí řekne, že jí se nic nestane, že o ni se postará aby se jí nic nestalo, že někdy děti trpí za činy svých rodičů...Že táta dostane špagát nebo roky žaláře věděl jako tajnej moc dobře. Tfujtaxl! Tohle je za dva německé granáty jen kvůli těm hercům v netypických rolích. * (01.04.2018)

Příběhy o západních diverzantech byly v 50. letech v rámci komunistické propagandy hodně populární a vlivem toho vzniklo bezpočet nejrůznějších snímků. Své místo měly i akční thrillery, označované jako dobrodružné, a tento je jeden z nich. Málo se ví, že je příběh založen na skutečné události, avšak jako obvykle můžeme jenom polemizovat, kterých událostí byli tvůrci věrní a které si vymysleli. Tvůrci zpracovali skutečný případ agentů StB a francouzské tajné služby, ve spisech StB označené jako akce Mýtina a akce Štědrý. Například Jan Tříska hraje postavu Miroslava Štědrého, který byl protikomunistický bojovník a představitel třetího odboje na Olomoucku. Úvodní scéna hádky na poli byla ve filmech v rámci kolektivizace hodně častá, a to i ve filmech ryze dramatických i veseloherních. Následně se představí členové StB, ze kterých se jeden stane tajným agentem. A pak už to má ten správný thrillerový spád. Z diverzantů je nejvýraznější představitel Josef Bek, který v pojatém charakteru není zrovna obvyklý. Každopádně do toho dal viditelně všechno. Snímek je samozřejmě propagandistický. Účelově vykresluje agenty StB coby provokatéry, především jako nebojácné obránce komunismu. Inu, každá doba má své. Paradoxem je, že právě z tohoto hlediska moc snímek přesvědčivý není. Onoho agenta StB si zahrál Július Pántik a v podstatě je jenom přítomen. Určitou temnou atmosféru snímek má, i když patosem a kýčem doslova přetéká po celou stopáž. V rámci stalinistické přesvědčivosti o přítomnosti a činech západních agentů v Československu se zkrátka nepřemýšlelo nad logikou věci a podle toho to také ve výsledku vypadá. Po technické stránce to není natočeno nejhůř, ale děravý scénář snímek prostě chtě nechtě stahuje dolů. (25.05.2023)

Fuj. To musel mít Mach pěkný škraloup u Strany, když do takové zhůvěřilosti vlezl. Už ten začátek - roztomilé děti vs. neoholení diverzanti, zlý kulak vs. uvědomělá soudružka - to aby bylo jasno, jak černobíle jsou role rozděleny. Samotný příběh skoro neexistuje, protože diverzanti se jen schovávají, žerou, chlastaj, sem tam někoho nesmyslně picnou a vůbec se nediví, že policajti nedělají zátah chalupu po chalupě. Nejlepší je, že celou dobu má jít o to najít skladiště nacistických zbraní, ale nakonec je to jedno. Ten konec je totiž hodně pitomý. Odehraje se v totální tmě, takže prd vidět, kdo koho střelil a jestli vůbec, chybí nějaké doznění, co se s těmi postavami, které jsme 90 minut sledovali, stalo - a místo toho střih: vesnice je zatopena, bude zde skvostná přehrada, budovatelské jeřáby a bagry jedou na plný výkon, a holka, která smrt svého hrdiny vlastně zavinila, na něho chodí k té přehradě při západu Slunce vzpomínat. Mankote, to není jen agitka, ale nelogický kýč jak sviň. Bekovi jsem jeho drsoně (který kromě chlastu a výhrůžek a neoholenosti nic moc nepředvedl - asi se tvůrci báli přitlačit na pilu) nevěřil, a jediný, kdo působí trochu životně, je Höger, který se z toho mála, co má k dispozici, snaží vykřesat, co jde - prostě mazaného hajzlíka, kterému to ale v hlavě docela myslí. Jinak je to celé postavené na několika nelogičnostech a časem mi už fakt bylo jedno, jak to skončí, jen aby to už skončilo. Mimochodem, ten vztah Borka k té malé holce mi přišel spíš pedofilní - jak měl furt potřebu ji objímat a chytat za ramena. (22.01.2021)

Zase jedna taková typicky čechovská, špionážně-diverzantská konina, tentokrát povětšinou zahalená do tmy tmoucí a s názvem, který si bere do huby Františka Halase. Nad vodami oné přehrady, jejíž hladina celý film rámcuje, drží tuto historku herectví Karla Högera, jemuž ten jeho padouch sedí až nečekaně dobře, stejně jako Bekovi primitiv Metud. On ani ten Pántik není špatný a tak tento snímek alespoň typově a herecky trumfl tématicky příbuznou bohapustou stalinskou frašku "Expres z Norimberka", kterou nás Vladimír Čech oblažil o pár let dříve. "Kohoutovi" ovšem schází její chtěný i bezděčný humor a na koukatelnosti mu nepřidala delší stopáž ani kamera ponořená tak často v černočerné temnotě. A náhlý, jakoby uťatý konec to věru nijak nevylepšil... (11.03.2011)