Ratatouille

Klasický Pixar. Absolútne dokonalá 3D animácia a milión možných i nemožných obrazových detailov a nápadov sa tentokrát stretli s výbornou réžiou a tak i na animák relatívne dlhá stopáž nenudí. Čo však upúta pozornosť očí, neodvedie pozornosť mozgu od klasických neduhov pixarovskej (a vlastne i celej hollywoodskej) animovanej tvorby. Tými sú už klasicky schematické a ploché charaktery postáv, ťah na „rodinnú“ bránku tisíckrát otrepaným ponaučením o dôležitosti rodiny a priateľstva a príbeh jednoduchý, aby ho pochopilo i päťročné dieťa. Viem, že primárne zameranie „rodinného“ animáku je zaujať všetky generácie, otázka je, či pre päťhviezdičkový film a nepochopiteľné 117 miesto v TOP 200 mi stačí to, aby ma zaujal. Mne nie, ostatným naokolo ako vidím, asi áno .... 8/10 P.S. film veľmi ale naozaj veľmi podržala postava kritika čuramedána Antona Ega – jeho precitnutie v závere je úžasné, i keď trochu rozprávkové. (01.10.2007)

Netajím se tím, že mi animované filmy nevoní, ale občas k nějakému přičichnu, zvlášť když na něj slyším skoro samé kladné ohlasy. Ratatouille mi nepříšel vůbec špatný, ale narozdíl od jiných animáků jsem se skoro nezasmál, což mě docela zklamalo. Líbila se mi milostná (jestli se to tak vůbec dá nazvat :-)) linka, ale dost mě zklamal hlavní lidský hrdina, který byl dost trapný, stejně jako se mi zajídalo "polidštění" Antona Ega. Vydržel jsem se dívat na celý film, protože animace ušla a příběh byl docela záživný, ale zjevně to není snímek pro mě, takže berte mé hodnocení s rezervou. Jo btw, proti tvrzení, že "vařit může každý", z vlastní zkušenosti hlasitě protestuju ;-). (01.10.2009)

Mít Brada Birda za svého šéfa musí být doslova peklo, neboť jeho pedantský cit pro každičký detail je skutečně úctyhodný. Škoda, že si však tolik nevyhrál s příběhem jinak líbezného animáku. Co mě však nejvíc vyděsilo, byla představa, že bych měl někdy skončit jako věhlasný a zatrpklý kritik Anton Ego. To radši rychle od kulturní nebo jakékoliv kritiky ruce pryč. (01.10.2007)

Do posledního zrnka mouky vypreparovaná gastronomická jízda, v níž funguje na jedničku jak počítačová animace, z níž mnohé elementy působí takřka opravdově, tak naprosto plynulá a excelentně odvyprávěná příběhová linie. Nejvíc mě však potěšil Bird, kterého jsem po - pro mě - velenudných Úžasňákových ani trochu nemusel. Tady se ale chopil malého krysího kuchaříčka s grácií francouzského fajnšmekra a ukuchtil podívanou, jež mi více než sedla. Stejně jako Anton Ego miluju jídlo, sám miluju vaření a teď miluju i Ratatouille. Bravo. (06.09.2007)

„Welcome to Hell!“ V Paříži jich žije okolo osmi milionů, v Indii z nich připravují karbanátky, v Kalifornii o nich natočili rodinnou komedii. Jsou to krysy, jsou všude, přenášejí infekce, jejichž názvy je lepší neznat a množí se… jako krysy. Když pomineme zanedbatelnou skutečnost, že jimi asi budeme jednou sežráni zaživa, nic nám nebrání ve vychutnání dalšího chutného sousta ukuchtěného borci z Pixaru. Má smysl vypisovat zde všechny klady gurmánského příběhu o jednom krysákovi, o jeho komickém i dojemném dobrodružství s morálním ponaučením na konci? Je to ještě lepší než Příběh hraček, Nemo, Úžasňákovi nebo Auta. Je to opět proklatě originální a v mnoha emotivních scénách silnější než lecjaký hraný doják. A zaručeně dostanete chuť uvařit si něco dobrého, hodně dobrého, žádné šlichty. Takovéhle rozmazlování vlastních diváků by se lidem z Pixaru jednou mohlo vymstít. Do té doby – dobrou chuť! (A ne, že se spokojíte s jednou porcí.) :-) 95% Zajímavé komentáře: kleopatra, dzej dzej, Mahalik ,Weirdman, Phillo, Barak (27.11.2007)