Nakládačka

Nejsem zrovna příznivec tanečních filmů, ale musím říci, že je škoda, že Nakládačka není složena výhradně z tanečních scén. Ty byly totiž vycizelované a hodnotil bych je pěti hvězdičkami - dokonalá choreografie, tempo a dynamika a hlavně dechberoucí sportovní výkony všech tanečníků... V Nakládačce jsem totiž litoval, že je tu i ten zbytek - neskutečně plytký a rozvláčnělý příběh o ničem. Škoda, kdyby se tu ještě víc tancovalo a battlovalo, bylo by to za mnohem více hvězdiček... (08.05.2007)

Hip hop není zrovna můj šálek čaje, hudební stránku tedy hodnotit nehodlám. Herecké výkony se tu najdou stěží, takže ty hodnotit nehodlám rovněž. Film má pětadevadesáti-minutovou stopáž, která mi přišla jako poloviční, a to i přes zdlouhavé a poněkud nudné pasáže ze života obyčejných amerických afroamerických teenagerů. To máme první plus, druhé a poslední je za choreografii. Když už někdo točí taneční film, měl by si nastudovat Nakládačku, ze všech moderních tanečních filmů u mě totiž vítězí právě ona. Nápadů přehršel, tak se mi to líbí. Samotné battle scény se zasloužily o to, že u mého hodnocení svítí dvouhvězdičkové hodnocení. (23.10.2008)

Já přece neříkám, že You got Served mělo špatnej příběh. Já jen říkám, že jsem četl uvěřitelnější leporela, když jsem byl malej. To říkám. Černý děti ve stylových hadrech, který ukazujou, jak je na předměstí L.A. tvrdej život? K smíchu. Ty dvě hvězdičky dávám za taneční scény, které sice stály za to, ale ve Step Up 2 měly mnohem větší drive. (15.08.2010)

Moje přítelkyně byla hoperka a na tyto filmy jsem se prostě občas dívat musel. Tento byl jeden z těch typických. Černoši, hiphop (opravdu to není hudba), street dance (opravdu to má k tanci hrozně daleko) a "souboje", ve kterých jde strašně moc o všechno, všichni to berou naprosto vážně. Chlapi se snaží být strašně cool a nabušení machři, holky zase strašně sexy. Film, kterej mě takt dokonale minul, že je z tohoto žánru navždy poslední. Ani nevím, za co ta * je... (29.06.2011)

Služebně starší film v rámci posledních výtvorů, pocházející z období rostoucího zájmu filmařů o přenesení černošského prostředí na plátno, pokulhává za ostatními. Téma je jednoduché, neporažení museli být poraženi a ponavadž jsou nejlepší, mohlo k tomu dojít pouze zradou v podobě vyzrazení tanečních kreací. Hrdinové přátelé jsou pyšní a oba potřebují najít sami sebe. K hledání dostanou příležitost především díky zamilování jednoho z nich do kamarádovy nedotknutelné sestry a zradě, která vlastně není zradou. Chvilku mají tvrdou hlavu a oddělí své taneční skupiny, až dojde na konci ke smíření, bez kterého nemohla ani jedna taneční skupina vyhrát soutěž, která představuje jízdenku do lepšího života. Taneční kreace nejsou moc sladěné a malinko postrádají výraz, ale kroky nejsou okoukané a celkem se povedly. Zajímavý je trénink před závěrečnou soutěží - tanec v dešti se povedl a modré kostýmina soutěži vypadají dobře a umožňují hlavním tanečníkům vyniknout v šumu diváků. Hudba je volena adekvátní k žánru, přesto opět trochu nevýrazná. Scénář nabízel mnoho nevyužitých možností jako ukončení obchodu s drogami a vůbec zamyšlení nad tím, proč hlavní postavy, evidentně kladné, vlastně prodávají drogy. Působí to u nich jako zvyk a to mi nesedí.postava zamilované kamarádovy sestry nedostala možnost se projevit, autoři ji ponechali jednoduchou a trošku nedospělou na prostředí, ve kterém se nachází. Podobně málo prostoru dostal Svatoušek, který mohl tančit dočasně se skupinou a takto ho není příliš vidět. A postrádám rodiče hlavních postav. Zkrátka nedopracované a nedomyšlené a vlastně jsem jenom čekala, až konečně dojde na závěrečnou scénu, která celkem ušla. (21.08.2007)