Utajený

Ikona současného francouzského filmu Daniel Auteuil rozehrává společně s formálně působivým Michaelem Hanekem jímavou hru na nervy jedné středostavovské rodině. Haneke minimalistickými prvky narušuje bezpečnou ulitu na první pohled šťastného manželství, libuje si v nedořečeném a v dlouhých, frustrujících záběrech, jejichž pomalé tempo naruší šokující sebevražda. Komorní ladění snímku pak dává vyniknout hereckým výkonům, a to vedle Juliette Binoche pak zejména v případě brilantního Auteuila!! (29.01.2007)

Francouzské filmy miluju. Ačkoli ne vždy jsem odměněna za svoji oddanost kvalitou, film, který je pro někoho "intošina", pro jiného "nemá konec", mě svou náladou, s jakou je muž a jeho démon divákovi předložen, ohromil a ani na vteřinu nepochybuji o Hanekeho poctivé hře, což se při tématech, jaká si vybírá a jak je podává, hůř obhajuje. Já mu za to, jak to dělá, děkuju. I za něhu Juliette Binoche, s jejímž příchodem cítím vůni od Lancome, za Daniela Auteuil a jeho sugestivní herectví, taky za to, že jsem nedostala naservírováno: "vrah je zahradník" a že jsem na to, že o to nešlo, přišla. (26.06.2006)

Když jsem před pár lety viděla "Pianistku", zůstala jsem stát s pusou dokořán. Byl to naprosto fascinující divácký zážitek, film, který mě dokonale porazil. Jméno Michael Haneke jsem si zapsala za uši a těšila se na další film, který od něj uvidím... Ale ovace se nekonají. "Utajený" se zpočátku tvářil jako velmi dobrý film, dlouho se mi i líbil. Ale pak začal být utahaný, rozvleklý, nudný, opakující se - žádný nový impuls, zvrat, nebo prostě cokoli, co by příběh posouvalo dopředu. Pak "velká pointa" a nedořečený konec, který jako by s předchozím děním na plátně nijak nesouvisel. Jako by Haneke nevěděl jak tu svoji nepovedenou bžundu zachránit, a tak od ní utekl. Škoda dvojnásobná, když si k tomu přivedl takové herce jako je Daniel Auteil (od "Války policajtů" jej bedlivě pozoruji a zjišťuji, že se mi chlapec čím dál tím víc začíná zamlouvat) a Juliette Binoche. Ach jo. (01.04.2006)

Mistrovska rezijni prace Hanekeho a zaslouzena cena na festivalu v Cannes. Film nedava divakovi ani chvili vydechnout, neustale ho drzi v napeti a zvedavosti (coz je castecni i zasluha snimani kamery - delsi staticke zabery) kdo je porizovatelem nahravek, kdo je postava Madzida atd., a obsahuje scenu, kterou se zde neslusi prozrazovat, ale ktera nikomu snad nikdy nezmizi z pameti a pri niz to v sale pri projekci (DEF v Brne, 6.2.2005) zasumelo. Skoda jen, ze misty rusive pusobi herecky projev J. Binocheove, ovsem v kontextu celeho dila a jeho kvality je to zanedbatelny faktor. (07.02.2006)

Začalo to dobře, motivů jsem nalezl hned několik a těšil jsem se na pointu. Bohužel kolem poloviny začal děj přešlapovat na místě a z dalších nekonečných záběrů jsem dál získával dojem, že Haneke snad jako neví, jak z té šlamastyky ven. A závěr v podstatě nebyl, minutový záběr na studenty vycházející ze školy a titulky? Chápu smysl otevřeného konce, ale tady jsem měl spíše dojem, že bude následovat druhý díl. Pro mě zůstalo mnoho nezodpovězeno. Je to obrovská škoda, mohl z toho být daleko lepší výsledek, neboť Daniel Auteuil podal perfektní výkon. (29.12.2011)