Notting Hill

Bude nejlepší, když o tomhle nikomu neřeknete.“ – „Dobře. Jo. Nikomu. Občas jenom sám sobě, ale nebojte. Nebudu tomu věřit.“ A zazvonil konec a pohádky byl konec. A právě za už příliš přeslazený závěr společně s Williamovými přáteli (v čele pošuk Spike) strhávám jednu hvězdu. S menším úbytkem humoru, způsobeným pumpováním větších dávek romantiky, jsem neměl žádný problém (snad až na závěrečnou tiskovku, ta už drhla), ostatně tak to funguje u většiny žánrových počinů. Ale stejně je to trochu škoda, když člověk vezme v potaz fakt, že dlouhou dobu se tu střídalo na poměry romantického filmu nezvykle hodně podařených hlášek a vůbec vtipných situací. Každopádně Hughův plachý William je naprostý sympaťák, Juliina hvězdná Anna zas odzbrojuje okouzlujícím úsměvem a chemie mezi nimi rozhodně je. Nesmím také opomenout výborný soundtrack a v epizodních roličkách Emily Mortimer (velmi půvabnou) a Dylana Morana (prostě svého, navíc nevím, jestli to byl úmysl, ale ta předzvěst knihkupectví Black Books mě pobavila sama o sobě). Silné 4* (a možná hodnocení ještě časem zvýším, tedy až si zvyknu/smířím se s oním koncem). „Nezapomeňte, že slečna Scottová také ráda mluví o svém dalším projektu, který se bude točit někdy v létě.“ – „Ach, ano, skvělé, skvělé. Budou tam nějací koně? Případně psi. Víte, naše čtenáře fascinuje oboje. - Bude se to odehrávat v ponorce.“ – „Aha. To je smůla.“ (07.09.2013)

Doplnění základního filmového vzdělání. Škoda toho scénáře. Celý Notting Hill je až k zulíbání britský, už jen zloděj Moran strašně potěšil, Hugh s tou svoji roztomilou tvářičkou, jeho švihlý kamarádi, spolubydlící Spike a vůbec. Ale nebavila mne husa Anna, x krát po sobě se zachovala jako kráva, rve chudákovi Williamovi srdce, ten ji vždy odpustí, jen aby ho opět kopla do prdele... 60% (30.01.2015)

Tak si zoberme ústrednú dvojicu. Grant si to strihol už po niekoľký krát tú "svoju" postavičku a k nemu sa pridala v tom čase hviezdna Julia Roberts, ktorá dokázala pritiahnuť už len svojou účasťou dostatočný počet divákov. Film následne označili "milovaným" žánrom - romantická komédia a kiná boli plné. Robia to čo chce trh a trh dostal to čo chcel. (02.04.2010)

Může být romantická komedie s nabubřelým námětem, odhadnutelným dějem, hollywoodskou hvězdou v hlavní ženské roli a hezounem v hlavní mužské opravdu dobrá? Může. A dokonce hodně. Notting Hill zmíněných atributů využívá jako atraktivní kulisy pro nádherné převyprávění zhola obyčejné situace, jakou je těžký zrod jednoho vztahu. Že to není obyčejné? Samozřejmě, filmové megastar se s chudými knihkupci neseznamují každý den. Pokud tedy tuhle zástěrku tvůrcům sežerete. Oni totiž pod ní budují jemný, spontánní a přesvědčivý příběh tak, jak ho obvykle skutečně zažíváme, tím pádem přestává námět být nesmyslnou pohádkou a mění se do podoby šílené situace, která prostě zrovna nastala. A když už nastala, tak ať jim to sakra vyjde..! Ano. I proto se film vyhýbá rozkrývání hereččina oficiálního vztahu a nezatahuje hrdiny do očekávatelných rádobykomických situací, způsobené kontrastem jejich světů. Naopak - Williamovi střety s novináři a Annina návštěva u večeře jsou milými a vkusnými momenty, stylizovanými do poloh malého nutného zla, aby film i nadále mohl zůstávat ve všedním, divákovi blízkém světě. Přirozenost obou hlavních postav nic nenarušuje a přítomný lehce crazy odér věci paradoxně jen pomáhá. Co se týká technických parametrů: výkony Granta a Robertsové jsou skvělé, najde se pár zajímavých vedlejších postaviček, scénář neobsahuje hluchá místa a scéna Williamova pochodu napříč ročními obdobími je úchvatná. Asi jsem si našel novou romantickou srdcovku. Mimochodem, Notting Hill je zhruba o dva výkonostní stupně lepší, než tematicky spřízněná a populární Pretty Woman. (07.01.2009)

Když postavíte vedle sebe Prázdniny v Římě a Notting Hill, uděláte si přesný obrázek, kam se posunul žánr romantické komedie. Zápletka je skoro totožná, ale zatímco v 50. letech divačky vyžadovaly hranatě chlapáckého Gregoryho Pecka, jehož kouzlu váhavě podléhá nesmělá princezna, o půl století později se role obrátily. Je to protřelá světačka Julia Roberts, na čí straně je iniciativa, kdežto Hugh Grant je jen koktavý mončičák, kterého naviguje. Mimochodem, teď po letech, kdy hraje všechny ty sebestředné syčáky, musejí snad jeho tehdejší kritici uznat, že je dobrý herec. Jeho dva charakterové typy jsou si podobné asi jako plameňák a nosorožec, takže něco z toho přece jen musí být herecký výkon, ne? ;o) 80% (07.02.2007)