Drakobijce

Na svou dobu nepochybně film, který má svoje kouzlo. Když pominu, na dnešní dobu velmi směšné efekty, nenacházím vůbec nic, čemu by za těch víc, než třicet let nějak extra uškodil zub času. Všechno je jednoduché, jasné, předem dané a přesto natočené takovým způsobem, který Vás nemůže nechat chladným. Tahle akční, fantasy "pohádka" se jen tak normálně povedla, což jsem nucen ocenit a zároveň poděkovat Petru Panovi, za dobrý tip. (04.05.2015)

Příjemná středověká pohádka, který bohužel tratí na kvalitě v předimenzovaném závěru. Pamatuju si, že jsem jako malý na vhsce viděl závěr filmu s drakem a slíbil jsem si, že se na tenhle film podívám. Teď jsem ho našel na internetu a shlédnutí bylo jisté. Jenom taková vsuvka - neprojíždět galerii, vyspoileruje kompletně celý film. Nějaký chytrák totiž sestavil fotky z filmu v posloupnosti, jak jdou po sobě události ve filmu. Dragonslayer je perfektní po řemeslné stránce, tak i po té vyprávěcí. Film není nikterak složitý, spíš vsází na klasickou jednoduchost o středověkých příbězích s rytíři, mágy, lásku a draky, co požírají nevinné panny. Robbins si však tyhle krásné příběhy trochu přitvrdil, takže se ve filmu divák může dočkat malých dráčat, co ožírají princezně pahýly nohou nebo chladnokrevné probodnutí mága, bez jakýchkoliv servítek. Samotné zpracování, vyobrazení středověku, samotný drak, se povedlo, jak nejlíp to v osmdesátých letech šlo a o to víc je film kouzelnější. Nebýt toho konce, který chtěl vsadit na větší epičnost, bez keců bych napálil plnou. Bohužel právě na konci film ztratil spád a celé své kouzlo, které si udržoval většinu svého času. V jednoduchosti je síla. 86% (25.08.2015)

Pravá syrová pohádka o drakovi, který nemluví a je tak zlý a zvířecký, jak drak má být. Losování mezi dívkami, obětování, starý kouzelník, jeho mladý učeň, třesoucí se jeskyně, podivná princezna, která se sama obětuje a konečný souboj s drakem útočícího z nebe: co víc si od středověké pohádky při níž mrazí přát. (25.07.2005)

Středně propečená a vynikajíci fantasy pohádka s klasickým drakem - pannožerem. Pannou myšlena obecně dívka, nikoliv anatomicky stále celistvá osoba ženského pohlaví. Drakům bylo koneckonců jedno i pohlaví jeho obětí jako takové, nevím zda pečená dívka chutná výrazně lépe než stejně upravený jinoch, nicméně děvčata měla historicky vždy podstatně nižší hodnotu než chlapci. Končila tak v dračích fast foodech daleko častěji. Dnes by v rychlém občerstvení skončil ten krásný divoký drak, ještěže vymřeli. Ale zpět k Drakobijci. Zaujme nádhernými exteriéry Skotské vysočiny, slušně odvedenou prací trikaře, ale především temnou atmosférou, smysluplným a jednoduchým příběhem bez infantilních odstínů a spádem. Potěšila i nenásilná, byť zřetelná, kritika hloupě pasivní víry. Maximální spokojenost. (03.05.2015)

Neprávom zabudnutý film, vizuálom temné fantasy, prepracovanosťou jednoduchého fikčného sveta klasická rozprávka o drakovi. Ale aj tu sa dočkáme zopár inovácií, pokiaľ čakáte priamočiarosť schémy "hrdina ide zachrániť krásnu princeznú a zoberie si ju aj s polovicou kráľovstva", tak dvojica scenáristov našla odvahu spracovať veci po svojom. Vizuál sa skutočne vydaril, od trikov sa viac asi ešte čakať nedalo, čiže drak sa hýbe nemotorne a je to proste klasická osemdesiatková záležitosť. Pokiaľ na nich fičíte, tak si pokojne pridajte ďalšie percentá. A kto by to povedal, že aj Peter MacNicol môže byť rozprávkový hrdina na koni... Zaujímalo by ma, koľkokrát tento film videl Peter Jackson a či tú najhoršiu scénu z Dvoch veží, príchod bieleho koňa na scénu, okopíroval z Drakobijca. (25.04.2021)