Reklama

Reklama

Úkol: Zavraždit ďábelského vraha Obergruppeführera Reinharda Heydricha. Místo: Praha. Název operace: Operace „DAYBREAK”. Režisér Lewis Gilbert (Agent, který mě miloval, Moonraker) natáčí film na místech, kde se odehrály i skutečné události. Válečný příběh statečných Čechů, kteří se postavili na odpor nacistické Říši v misi provedené v roce 1942, která vdechla novou naději Spojencům. Budete svědky šílených odvetných akcí nacistů, včetně vyhlazení Lidic. Spatříte poslední statečný odpor sedmi vlastenců. Obyčejných lidí podle běžných měřítek, ale hrdinů podle všech ostatních. (Warner Home Video CZ)

(více)

Recenze (44)

MickeyStuma 

všechny recenze uživatele

Zapomenutý koprodukční snímek o dění kolem atentátu na říšského protektora Reinharda Heydricha, který daleko více vyznívá jako okupační dobrodružný film, než jako historická výpověď skutečné události. Co se týče právě té reálnosti a ryze přimyšlených či vyloženě vymyšlených dějství, je to asi tak padesát na padesát. Několik reálných sekvencí tu skutečně je a hlavně co se týče scén kolem kostela se viditelně tvůrci inspirovali Sequensovým snímkem ´Atentát´. Po dějové stránce však šli v příběhu mnohem dál a více ho rozvinuli. Do nebe volající však nejsou jen vymyšlené věci, což nakonec ve filmech dle skutečné události není nic neobvyklého, ale množství filmových chyb. Asi ta největší je ve scéně právě u toho kostela, kdy ho německá armáda obsazuje a v pozadí ve směru k Vltavě je jasně vidět projíždějící červený autobus Karosa ŠM 11, který se začal vyrábět někdy na konci 60. let. A co ty odhazované granáty v kostele? Na to, kolik jich tam vybuchlo by ten kostel musel být pořádně zdemolovaný, ale světe div se, po výbuších nikde nebyl ani škrábanec. Ani díra na zemi. Hm... vskutku podivné. To o profesionalitě opravdu nesvědčí. Martin Shaw v roli Karla Čurdy je k nepoznání. Proboha, proč mu dali ten knír? Ve snímku si zahráli i čeští herci včetně zpěváka Josefa Laufera, ale figurují jen jako kompars. Jen Jiří Krampol jednou pronesl snad dvě kratičké věty. Snímek je naprosto špatný snad ve všem. Těžko říci co bylo příčinou, ale na tomhle pracovat byla opravdu ztráta času. ()

Krysa SPK 

všechny recenze uživatele

Jan Kubiš a Josef Gabčík se tam nahoře musí za břicho popadat při pohledu na toto americké historicky naprosto překroucené dílo, které u českého diváka notně evokuje úsměv na rtech. U takového tématu by se to stávat nemělo. Čeští filmaři by měli zapomenou na trapnou radoby uměleckou tvorbu a měli by se podívat do naší nedávné minulosti. A právě na motivy atentátu na Heydricha byl mohla vzniknout opravdu dokonalá podívaná plná hrdinství, lásky, sebeobětování a zrady... ()

Reklama

kinderman 

všechny recenze uživatele

V pátek jsem zašel do kina na restaurovanou verzi Sequensova Atentátu a dnes jsem si pustil tento pozapomenutý film, ve kterém Krampol a Drbohlav brání kůr, Pepíci Laufer a Abrhám to schytají dole v kryptě a Zdenda Srstka v roli bezejmenné gestapácké mlátičky si podá Martina Shawa (Doyle z Profesionálů) coby Karla Čurdu. V roli odbojářů se objeví Jandák a Ray Smith (Spikings z Dempseyho a Makepeacové). Jako dobrodružný (odbojářský) snímek ze druhé světové to (až na tu podivnou hudbu) funguje téměř dokonale. ()

Morholt 

všechny recenze uživatele

Ona to zase není úplně špatná filmařina a člověka zaplesá u srdce, že si někdo ze světových filmařů vzpomněl na tento, ve své době ojedinělý, čin našeho odboje a věřím tomu, že neznalé Američany mohlo Gilbertovo pojetí atentátu na Heydricha oslovit. Jenže našinec se na to bude koukat skrze prsty, protože vesměs tuto část našich dějin známe a tudíž nás ty nesmysly bijí do očí. Nevím jak ostatní, ale přes to já se nedokážu přenést. Navíc musíme, chtě nechtě, srovnávat se Sequensovým Atentátem. A ten je po všech stránkách povedenější, což platí zejména pro obsazení. Ačkoliv proti hercům v zásadě nic nenamítám (kromě Čurdova představitele), tak Jelínkovi, Mrkvičkovi a spol. nesahají ani po kotníky. Pomalu se blíží nové Ellisovo zpracování, na které se těším a zároveň se ho obávám, ale jsem si takřka jist, že horší než tohle nebude. 30% ()

HonzaBez 

všechny recenze uživatele

Tento film se tváří, jako že vypráví "pravdivý příběh", přesto už ten pozměněný název skutečné operace Antropoid v názvu filmu má asi diváka upozornit na to, že v lecčems se jeho autoři s fakty zrovna moc nepářou. Zejména mě to zarazilo u postavy Karla Čurdy, který dle autorů tohoto filmu má mít rodinu i s malým dítětem, a obává se tak o jejich životy, zatímco v reálu tou osobu, o jejíž život se Čurda bál a šel proto na gestapo, byla jeho matka. Stejně tak mi přišla dosti uhozená scéna, kdy se atentátníci nejprve snaží zastřelit Heydricha, když  odjíždí vlakem do Berlína. Volbou nějakých pražských lokací se film sice snaží o jistou autenticitu, proč se však samotný atentát točil na rohu Radlické ulice, tedy poměrně daleko od skutečného místa atentátu, to ví asi jen samotní tvůrci. Jinak bych ještě filmu vytkl velmi divnou, dosti lacinou hudbu, která je jak z nějakého béčkového televizního filmu. A pokud člověk kouká na dabing, tak asi škoda, že všichni čeští herci v menších a malých rolích (např. Jiří Krampol jako jeden z odbojářů či Zdeněk Srstka coby gestapák) jsou nadabováni jinými herci. ()

Galerie (41)

Zajímavosti (20)

  • V osudný den 27. května 1942 necestoval Heydrich s doprovodem, takže je nesmysl, že by ho během cesty opustil. Při atentátu je zřetelně vidět areál smíchovského nádraží a moderní sloupy MHD na tramvajové zastávce. Zdůrazňovat tu zastřelení Heydrichova řidiče na lávce nad smíchovským nádražím je už jenom drobností, Johannes Klein byl pouze postřelen do nohy. (Robbi)
  • Chladné a deštivé počasí ve filmu neodpovídá skutečnému májovému a červnovému, které panovalo v době, kdy byl atentát realizován. (vangobseck)
  • V roce 1941, kdy se film odehrává, ještě jezdily přes Staroměstské náměstí tramvaje. Trať v úseku Právnická fakulta, Staroměstské náměstí, Celetná a Prašná brána byla zrušena až v roce 1960. (Robbi)

Reklama

Reklama