Odpor

Chm. Jsem na rozpacích, jak tento film hodnotit. Začíná silně a brutálně a nezapomíná (alespoň částečně) na perspektivu nejmladšího bratra, což vždycky cením. A Daniel Craig se doopravdy snaží nějak vyjádřit a postihnout tu hlavní myšlenku různých podob hrdinství, že to může znamenat i "pouze" přežít na místo okázalých gest, a vůbec zkrátka dává najevo, že jeho postava je živoucí a že se v její hlavě odehrává i nějaký vnitřní život. A právě proto působí tak bizarně, že zbylé části filmu a hlavně konec toto vnitřní dilema totálně znehodnocují klasickou hollywoodifikací, kdy si přimýšlejí různé blbosti, dávají tam boj s tankem, který se v reálu nikdy nestal, a postavy nechávají promlouvat v plytkých a hloupě působících dialozích, které všechno shazují o několik úrovní. Liev Schreiber, jeho postava a jeho způsob herectví tohle akční vetřelcovství dokonale zosobňuje. Je až bolestné vidět, jak je vedle Craiga slabý a plochý, a jak prostě jenom chodí před kamerou z bodu A do bodu B. On a ta finální bitva mi velmi ztěžují snahu zapamatovat si z filmu raději to dobré/slibné. A ještě - překvapilo mě, že v dost scénách (respektive ve všech, kdy kdokoliv z ústřední komunity mluvil s outsidery), a to i velmi emocionálně napjatých a důležitých (jako pomsta rodičů), se mluvilo rusky. Sama sebe jsem se v tu chvíli ptala, kdy jsem naposledy viděla nějaký velkorozpočtový film, který by domorodce nechal mezi sebou mluvit domorodsky víc než jenom nějaký pozdrav na úvod před přechodem do angličtiny s přízvukem. Ale pak jsem si zase přečetla, že běloruští kritikové si stěžovali, že film vymazává běloruskou identitu svých postav, tak vlastně nevím, co si o tom myslet, kromě toho, že je to prostě takový nevyvážený, schizofrenní pokus. Určitě filmu také neprospělo, že jsem se nedávno dívala na Idi i smotri a podvědomě tak oba výtvory srovnávala, a to pro Odpor nemohlo vůbec skončit dobře. (22.05.2022)

Novodobý Mojžíš v podání herce, který by tabulkám na vzhled ideálního Árijce vyhovoval na stodeset procent, chodí dvě a čtvrt hodiny po lesích a šprechtí při tom tuze směšnou "východní" angličtinou. A někdy po těch lesích chvilkama brouzdá tak vycházkovým krokem, až se jednomu chce to vypnout a jít se raději projít do lesa v reálu. Ovšem jeden klad to má, až se bude hledat hlavní představitel do remaku Ramba, tak Liev Schreiber se přímo nabízí. Ten chlapík roste každým filmem. (06.07.2009)

Edward Zwick možná trochu vážněji, ale pořád svůj. Jeho rukopis totiž člověk už pozná na první pohled. Režírování akčních scén, práce s herci, trocha toho patosu atd. Jenže sem přidal i hodně dobrou atmosféru, která podle mě dobře popisuje tu tíživou atmosféru na útěku a v některé scény byly obzvláště mrazivé a měl jsem z nich tak trochu depku. Atmosféru taky dokresluje hudba, která se hodně povedla. Herci hrajou na jedničku. Daniel Craig je výborný, ale ještě více mě zaujal Liev Schreiber, který je ale v druhé půlce trochu opomíjen. Jenom kdyby ta stopáž byla kratší, takhle se film místy docela táhne, zvláště v té zimní části. Zwick ale prostě neumí natočit špatnej film. Poctivejch 80% (20.01.2009)

Židům se za války moc, moc, moc ubližovalo a skoro by se chtělo říct "naštěstí", protože díky tomu vzniklo a vzniká plno zajímavých děl - literárních i filmových. Některé jsou výborné, některé méně; "Odpor" řadím k těm lepším, jakkoliv má své slabiny a čtvrtou hvězdičku ode mě dostal jen za pichlavě modré oči Jamese Blonda (mimochodem, ten prý měří 180 cm, ovšem vedle Schreibera vypadal jako zahradní trpaslíček). Navzdory stopáži mi tahle verze o židovském kempování přišla zkratkovitá, krotká a nevyužitá ohledně vztahů, čekala jsem to vyhrocenější. Taky by mě zajímalo, kde pořád v lese brali prostředky ke každodennímu holení a proč ženská, co přišla s oškubanou hlavou, o několik měsíců později se stejně oškubanou hlavou odešla a nenechala si narůst vlasy? Ale to už jsou jen takové úsměvné pihy a léze, jinak nemám moc důvodů vyjadřovat ke Zwickovu počinu zásadnější odpor. 70% (26.11.2012)

Defiance bych charakterizoval spíše jako nepovedené zklamání a když to srovnám s nedávno viděným a podhodnoceným snímkem Miracle at St. Anna, Spike Lee je na tom o poznání lépe. Zwick se více zabývá mezilidskými vztahy a problémy uvnitř lesního kempu, než nacistickou hrozbou, která tyto ovečky čekající na vyvedení ze zajetí svým spasitelem svírá. Navíc i tohle na mě působilo chladným dojmem a empatii jsem musel lovit kdesi v neznámu, abych se s nebohými lidmi nějakým způsobem vůbec ztotožnil. Defiance zároveň není ani válečným dílem, těch pár přestřelek + závěrečný boj je tam stejně jen na ukojení divákova oka v kinech a přiznejme si to natvrdo, zbytek je jen dvě hodiny trvající postávání židů pod stromem. Co se týče hereckých výkonů, většina obstála - Schreiber a Craig jsou ti lepší. Pan Bond je navíc docela univerzální herec, takže tentokrát i roli vůdce a partyzána zahrál celkem přesvědčivě a dostatečně dobře na to, abychom v něj uvěřili. Asi dost kritizuji, tak alespoň něco pochválím - Jamese Newtona Howarda, který mě svou nevtíravou hudbou potěšil. Hlavní problémy, které zde vidím, jsem již napsal a tak jen dodám, že tento umělecký výtvor zkrátka postrádá akci, napjaté dramatické situace jsou mu cizí a jako filmové zpracování historických událostí jej musím označit jako neuspokojivý. (6/10) (24.01.2009)