Děti

Ty dvě hvězdy za to že si Children už nikdy nepustím. Dost mi to zabrnkalo na nervy, přece jen zabijáci z řad těch nejmenších jsou dost drsnej odvar. Jako horor film funguje na výbornou. Napětí si vytváří bez zbytečných lekaček, protože ten všudypřítomný neklid je patrný již od úplného začátku. Konec je takový jaký je. Ne moc originální a čekaný. Dost chaotický střih, který činí některé scény málo přehlednými. (27.07.2009)

Další vynikající antikoncepční počin. Několik rodičů vezme svých několik potomků v předškolním/školním věku v zimě na "chalupu", Ne, nemluvím o "expedici YDYKSEB". Veškérá vánoční pohoda zmizí rázem, když totiž jedné věkové kategorii rupne v bednách a začnou se starat o likvidaci té druhé. Film nemá ve směs žádný příběh, což jsem plně pochopil a bez problémů zanedbal, protože rodiče, chránící si život před svými vlastními spratky, asi nemají moc prostoru na nějaké další spekulování a přemýšlení (ikdyž ve výsledku by asi mohli přemýšlet, kde se stala chyba). Dávám plný počet a doporučuju ještě drsnější podívanou Eden Lake. Naopak k vyrovnání skóre poslouží podobně "kontroverzní" snímek Baby Blues. (26.09.2012)

Nejuječenější horor, jaký jsem kdy viděl. V první polovině filmu neustále pištěly děti, v druhé polovině dospělí. I když je to spíš béčko, tak díky poněkud bizarnímu námětu je to docela úchylná zábava, obzvlášť pokud nemáte rádi děti. A za vytetovaného andělíčka z obalu Ágaetis byrjun na břiše jedné z postav dík! (06.07.2009)

Už si ani nepamatuju, kdy jsem si naposledy pustil film o vraždících dětech (snad to byl ten poslední Kukuřičný), tak jsem to dnes napravil. Shankland pro mě není neznámým režisérem, ovšem začátek se mu moc nepovedl. Zdlouhavý a hlavně trochu nudný rozjezd si mě moc nezískal, zvláště ten způsob „nakažení“. Neočekával jsem, že by ta rodinná idylka vydržela moc dlouho, jenže dětští herci dokonale ovládli celý film a debilní chování jejich starších kolegů bylo spíše směšné, nežli politováníhodné. Tvůrčí záměr hrát to na city vůbec nefungoval „Přece nezabiju malé dítě“, takže jediným štěstím byla účast Hannah Tointon. Na druhou stranu i já byl hlavně spokojený s výběrem prostředí a především tím, jak výborně si vedli malí herci. Hlavně díky nim se místy povedlo vytvořit slušnou mrazivou atmosféru – ty jejich tupé, nemilosrdné a strach nahánějící pohledy doprovázené solidním hudebním doprovodem mi alespoň částečně spravili chuť. Stejně tak tomu následně bylo i u jejich postupné eliminace, kdy se mi konečně vlila krev do žil a já si tak druhou polovinu začal užívat. Je tu ovšem i dost důvodů, proč tomu nedám velké hodnocení. Kupříkladu se tu objevilo několik nelogických situací (ano mnoho lidí vzpomíná onu zlomeninu nohy Elaine, ale bylo toho více…), dále mi vadilo to, že se nic nedozvíme o onom zákeřném onemocnění (viru), záchranka jaksi nemá čas dorazit k umírajícímu… (27.04.2014)

Líbí se mi, jak tahle děcka kašlou na jakýkoliv příběh a zůstávají absurdní, téměř bezdějovou věcí se slušnou porcí iracionálního děsu. Drobné náznaky o bakteriálním původu bestiální agresivity jsou skoro až na škodu, jelikož bezejmenná anonymita celého masakru filmu nečekaně pomáhá. Samozřejmě, mohli bychom spekulovat o tom, jak se dospělí chovají debilně, jak má tenhle natvrdlou palici a jaká se z támhleté holky během okamžiku stane úderná vraždekyně dětí, nicméně logický podklad tu má zhruba stejný význam, jako ten příběhový. Děti spoléhají především na kontrast dětské tvářičky a brutálního masakru, na zdánlivou absenci hororových prvků a obvyklostí: Drtivá většina filmu se odehrává za denního světla v nevinném prostředí zasněžené usedlosti, obraz je navíc často zahlcen barevností dětského oblečení i hraček. Nepřítomny jsou lekačky i čitelná démonizace. Na přítomnost hororového žánru vlastně výrazněji upozorňuje pouze hudba. Největším násobitelem výsledné kvality je ovšem formální stránka - bezchybné používání kamery a střihu, vhodně obsazené postavy, umná vizuální gradace. Poslední záběr je nádhera. (04.06.2012)