Legenda o létajícím Cypriánovi

Solidní pohled na lidskou mysl a proces přetváření životních hodnot. Nebudu tu popisovat děj, protože ten v tomto filmu prakticky neexistuje. Ponurá a tichá atmosféra je tu konstantně přítomna a občasný rozruch jen přivolá vzpomínky Cypriána na jeho předchozí život. Postupně se prokousáváme celým příběhem a je jen škoda, že se nikam neubírá a místo toho, aby gradoval, spíš diváka uspává. Hudba je tu velmi silným nástrojem a herecké výkony ani není třeba připomínat s takovými jmény. Jen kdyby to bylo trochu obsáhlejší a svižnější. 50% (05.01.2011)

Obrovské sklamanie. Keďže, dané miesta som navštívil, naša história ma zaujíma, kresťanské morálne hodnoty podporujem, čakal som niečo, čo ukáže jeho osobu, jeho život. Bolo tam veľa nepríjemných retrospektív. Môj dedo to ani nevydržal dopozerať a povedal, že si mám zobrať preč toho Cypra. Marko Igonda a Kristína Koprdová sú skvelí herci zaslúžili si lepší scenár. Slabé dialógy tam boli a film bol veľmi temný. To, že dopadol tak, že sa upísal Bohu a chcel odčiniť hriechy a zomrel pri pokuse vyskúšať lietajúci stroj mi nevadilo, trocha to korešpondovalo s legendou, ale predsa nič nové nepriniesol, nebavil, nezaujal, neprekvapil, dejovo zlyhal. Za tento celoslovanský počin, urobiť niečo spolu s Poliakmi, Čechmi, či myslím Rusmi tlieskam aj za krásnu pieseň od našej interpretky, ale režisérka tu zlyhala. Snáď to niečím naši odčinia. (06.01.2012)

Banda exotů zmateně běhá z místa na místo, občas někdo někoho oloupí nebo odkrágluje a jede se zase vesele dál. I když film není vizuálně zcela zprasenej jak je v současnosti zvykem a není až takovej průser jako klenoty typu Tanec v střepinách, pořád se jedná o zmatenou hovadinu, jejíž význam se notně ztrácí za nánosy otravnejch několikavteřinovejch flashbacků. Kdo tuhle debilitu snese od začátku do konce zasluhuje metál. (22.10.2013)

Jakpak asi se podařilo Marianě Solčanské vyštudovat režii a sehnat peníze na její filmové projekty? Ptám se docela vážně. Od někoho, kdo projde sítem a stane se graduovaným tvůrčím umělcem, například tedy režisérem, totiž očekávám jistou, a to nemalou kulturní úroveň. Solčanská žádnou nemá. --- Její opus je vybudován na zcela triviální šabloně. Vezmeme polozbořený klášter kdesi na konci světa a vložíme tam příběh zbojníka, který projde duchovní obrodou. Tečka. Na to přijde i popkulturní vrták, a přesně na tom také Solčanská skončila. Nezná reálie, neumí vystavět drama a nemá vkus. Nemá tušení, jak taková "duchovní obroda" probíhá (její hrdina ji nastupuje s prohlášením "mně už je všechno jedno") a co obnáší, takže z ní nic - NIC - neuvidíme. Chlap prostě zůstal v zavšiveném klášteře a složil slib mlčení. Jak se proměnil v cosi, snad vynikajícího ranhojiče, se nedozvíme. Kdy a jak se naučil číst, mimochodem? A naučil se vůbec? Jak se velikost jeho ducha projevovala? Nedozvíme se. Musíme si domyslet, tetelit se v námětu atraktivním zejména pro ty, kteří žádný duchovní život neznají. Pro mě - milovníka hudby - nejpříšernějším gólem je hudba Vladimíra Martinky. Naprostá sračka, nevkusná, popkulturní představa o "duchovní hudbě". Fidlá to skoro nepřetržitě, beze změny, a barbarovi to vnucuje pocit, že je v kontaktu s "duchovnem". Solčanská rezignuje na scénickou hudbu, která by skutečně mohla podbarvovat a umocňovat vizuál, a už vůbec nezvládá ticho. V tom příběhu přece mělo ticho hrát hlavní roli! --- Už dost nadávání, je to prostě KÝČ. Dejte na má slova, že tahle ženská nikdy nic dobrého nevytvoří. (28.01.2021)

Najlepší z filmu je jednoznačne soundtrack a titulná pesnička od, českým kolegom asi nie veľmi známej, Zuzany Smatanovej, ktorá má mimochodom 11 slovenských slávikov (a to má aktuálne 31 rokov a súťaž pred 2 rokmi zrušili). Film je fádny na rozdiel od pútavého príbehu, ktorý mohol byť a mal byť divákom predostretý zaujimavejšie. Potenciál mi príde nevyužitá podobne ako pri filme Bathory. Myšlienka a jej forma je venovaná skôr intelektuálnej verejnosti, nie je to film do kín. Avšak kostýmy, výkon Igondu, ale najmä Latináka, ktorý už dávno nie je len komik, potešili. (26.12.2015)