Návrat Růžového pantera

Rozhodně podařený návrat. Podobně jako v prvním filmu se ovšem zdá, že tvůrci místy vlastně tak úplně nevěděli, jestli točí bláznivou komedii nebo thriller. Scéna uloupení diamantu je rozhodně báječná a například útěk z Lugaše taky není vůbec špatný, problém je, že diváci čekají spíše eskapády geniálního nešiky, takže ty jinak napínavé scény mohou poněkud zdržovat a překážet... 75% Zajímavé komentáře: Matty (17.02.2017)

Vynucená pauza podivínskému inspektorovi jedině prospěla. Ve stáří Sellers už více hazarduje a neštítí se prakticky ničeho. Ani Blake Edwards za ty léta "bez Pantera" příliš slávy neposbíral a tak ještě rád sáhl po záchranném laně. Posun je zřetelný i v příběhu -> namísto komplikovaně vršeného děje nastupují klasické situační scénky v nichž jde celý případ hodně okolo. Není co vytknout. (04.03.2006)

Přidávám se k názoru, jimiž je nakažena valná část zdejších komentářů - když není Sellers, není sranda. Kriminální sekvence jsou napínavé, i když poněkud zdlouhavé (už ta úvodní loupež), ale většina z nich se děje jaksi mimo postavu inspektora, jehož výstupy jsou tím pádem spíše autonomními komediálními skeči. Geniálními komediálními skeči, protože Sellers. Hodně pobavila konfrontace s otáčivými dveřmi a nemohl jsem se „vynaposlouchat“ jeho ďábelského francouzského přízvuku (měl by existovat zákon na ochranu Sellersova hlasu před dabingem). Musím při této příležitosti také vzít zpět tvrzení, že Edwards neumí režírovat – třeba s mizanscénou pracuje výtečně a je zábava sledovat už jenom to, jak dokáže rozestavit postavy do prostoru a pak s nimi hýbat. 75% Zajímavé komentáře: bloom, gabin(a) (18.07.2010)

„Bláznivej orientálnej idiote!“ Veľkolepý návrat. Edwards a Sellers si pri jednotke (1963) sadli, ale v dobe vzniku dvojky (1964) medzi nimi došlo k rozkolom. Štúdio trojku úspešnej série samozrejme chcelo, ale zrejme nemalo chuť riskovať napätú atmosféru na pľaci, z ktorej by mohlo vzísť všeličo (avšak ťažko niečo pekné), Edwardsa so Sellersom hodilo cez palubu, trojka (1968) vznikla bez ich účasti a v dobrom (?) šialeného Sellersa v nej nahradil „nijaký“ Alan Arkin. Jednalo sa o jedno z najkatastrofálnejších hereckých pre-obsadení v dejinách kinematografie, film nikoho nezaujímal a i s odstupom desaťročí je fakt veľmi, veľmi slabý. V r. 1975 však štúdio vyhodnotilo situáciu tak, že by rado sériu vrátilo naspäť ku koreňom, situácia sa medzičasom upokojila a tak na štvorku opäť najalo osvedčený pár Edwards/Sellers. Kriminálna linka ma absolútne nezaujímala a trvám si na tom, že vážni herci ako tu Christopher Plummer, v jednotke Niven a v trojke Arkin, sa do tejto série totálne nehodia. Ale inak určite jeden z najvydarenejších dielov série. Páni boli zjavne pri chuti a plnými dúškami si vychutnávali návrat. Za bežných okolností mi nepripadá vtipné, ak je v komédii postava prehnane zmätená, chaotická a roztržitá a neustále o niečo zakopáva a vráža do stien, ale Sellers to dokázal poňať tak realisticky, že je to vtipné i po desaťročiach. Scenár opäť do hry vracia legendárny diamant a neabsentujú ani obľúbené prepadové scény s nepredvídateľným komorníkom Catom a skvelé dialógy, hlášky a scény. Niekedy sa to darí skombinovať všetko dokopy, viď. pokec so slepým pouličným hudobníkom a jeho „opecou“ alebo „sledujte to auto“ (prípadne „Prepáčte, viete ako sa ide do tohto hotelu?“ – „Áno.“). Pozoruhodné z dramaturgického hľadiska na celej sérii je, ako boli tvorcovia (možno prinútení štúdiom?) ignorovať zásadné zvraty. Na konci jednotky Clouseau zjavne mieril za mreže, ale v dvojke bol znova normálny policajt v službe a na konci dvojky šéfinšpektor Dreyfus zjavne spáchal masovú vraždu (!), ale v štvorke stále bez problémov vykonáva svoje zamestnanie atď. (29.11.2023)

Přestřelená stopáž, neboli největší zabiják této série v tomto díle úřaduje výrazně a dává tak vyniknout nepříliš kvalitní zápletce, která nabízí spoustu nezajímavých a nezábavných scén, zejména při absenci Clouseaua, kterých je překvapivě hodně a zbytek snímku bohužel není dostatečně kvalitní a nosný, aby svým humorem dokázal spláchnout vzniklou pachuť. Pár výtečných scén se samozřejmě najde, v tomto ohledu Peter Sellers nedokáže zklamat, ovšem takových chvil je málo a vypadá to, jako by tvůrci jeli jen na půl plynu, což je vzhledem k dlouhé pauze od posledního dílu s podivem. (03.03.2018)