Stopa Růžového pantera

Investigativní pátrání po životě a profesní kariéře inspektora Closeaua mne příliš nebavilo a hlavně hodně zasmrdělo finančním kalkulem. Closeau zkrátka nikdy nezemře, neboť umí brilantně vykrýt jakoukoli smrt, ale když už se má vzpomínat na jeho kousky, tak by to rozhodně měla být o hodně veselejší záležitost. (24.12.2015)

První polovina ještě s Peterem Sellersem neni o nic horší než předchozí díly. Druhá už bohužel opakuje nejznámější scénky, které už prostě všichni známe a vyšetřování ztráty diamantu najednou neni ani na druhé koleji. Sice ten zbytek filmu je nuda, ale i tak jsem rád, že se film dotočil alespoň jako pocta nejlepšímu a jedinému šéfinspektorovi všech dob. (28.07.2011)

Na jednu stranu zklamání z pouhé rekapitulace předchozích dílů, na druhou stranu však rovněž i pochopení nad tím, že výsledný film měl vlastně vypadat úplně jinak, avšak nečekaný zvrat okolností (smrt Petera Sellerse) zapříčinila změnu původních plánů a prakticky stavění a vytváření snímku za odlišných podmínek. Člověk tak sice nedostane příliš nového, avšak i tak se místy zasměje, protože určité vtipy se zkrátka neomrzí. Pro určité opakování však a jistou nucenou křečovitost ale dávám 3/5. Je to škoda, ale chápu to a akceptuji. (06.02.2019)

Během natáčení dalšího Pantera, kdy už byl Peter Sellers spoluproducentem, došlo k něčemu, co filmaři nemají rádi. Peter Sellers zemřel 24. července 1980 na infarkt. A tak příběh o opětovném, již třetím ukradení lugašského diamantu s názvem Růžový panter, musel být kompletně překopán. Použily se samozřejmě všechny doposud natočené záběry se Sellersem, ale tak moc jich nebylo, a v mnoha případech (např. hned v úvodní scéně po titulcích) odhalíte dubléra. Přesto scény odehrávající se v Anglii patří k vynikajícím kouskům a jen škoda, že původní nápad nemohl být dotočen. A tak se záležitost s ukradeným diamantem přesune na vedlejší kolej, když zmizí letadlo do Lugaše, na jehož palubě se právě nacházel Clouseau. Ztepilá novinářka se vydá po jeho stopách, pátrá v jeho minulosti, a tak se setkáme se Sirem Littonem, jeho manželkou – bývalou paní Clouseaovou, ale i s chlípným Clouseovým otcem, uvidíme, jak vypadal Clouseau ve svých osmi letech, v době svatby, a samozřejmě dojde na scény z předchozích filmů. Film samozřejmě je věnován „jednomu a jedinému Panterovi“ s tím, že v závěru filmu se dozvíme o možném Clouseaově synovi, a ostatně, možná i sám Clouseau přežil? (31.03.2012)

Děj překvapivě drží pohromadě, ale film je to napůl zbytečný. Zajímavá je totiž jen první polovina, a to kvůli několika dříve nepoužitým scénkám, ta druhá už je pouhé opakování, mozaika z předchozích dílů pospojovaná tak, aby bylo na celovečerák. Komerčárna, jistě, ale kvůli několika mně dosud neznámým záběrům to za úplně ztracený čas nepovažuju. Asi nejvíc se mi líbila část s Clouseauem v hotelu, včetně jeho konfrontačního dialogu s recepčním, jehož humornost spočívá v retardované Clouseauově "francouzské" výslovnosti (message/massage). (05.05.2021)