Režie:
Carl RinschKamera:
John MathiesonHudba:
Ilan EshkeriHrají:
Keanu Reeves, Hirojuki Sanada, Tadanobu Asano, Kó Šibasaki, Rinko Kikuči, Džin Akaniši, Togo Igawa, Cary-Hiroyuki Tagawa, Neil Fingleton (více)Obsahy(1)
Rónin je samuraj, který ztratil svého pána a tím i svou čest, a jeho postavení na společenském žebříčku středověkého Japonska tomu odpovídá. Ještě mnohem níž však stojí lidé smíšené rasy, mezi něž patří i nalezenec Kai (Keanu Reeves), zčásti Brit, zčásti Japonec. Díky svým mimořádným schopnostem je vzat na milost skupinou bývalých samurajů, jejichž pán se stal obětí spiknutí, které připravili zákeřný Lord Kira a čarodějka Mizuki. Róninové chtějí Lorda Kiru porazit za každou cenu, jenže trumfy rozhodně nejsou na jejich straně. Dokud nezískají Kaie. I tak ale bude cesta za spravedlivou odplatou trnitá a jen málokdo z nich po ní dojde až do konce, který navíc může mít v souladu s japonskými tradicemi velmi trpkou příchuť. (Cinemart)
(více)Videa (14)
Recenze (875)
Další z filmů, kde všechno zajímavé uvidíte v trailerech. 47 Roninů opravdu nenabízí o moc více, než těch pár CGI akčních scén... V zásadě jde o velice nedůvtipný, černobílý (zlo vs. dobro) film, s nezáživnými postavami a hereckými výkony, všechno navíc v drtivě nudném PG-13 balení - všechny bitvy (a že je jich ve filmu docela dost) jsou přísně nekrvavé a nejsexuálnější scénou je sesterský polibek na "dobrou noc". Přesto všechno se tam najdou i světlé momenty a poměrně příjemně (?) překvapí i konec, takže 50% ()
Úcta, oddanost, čest, hrdinství. A já bych uvítal o dost odvážnější rating. Jinak ale poměrně milé překvapení. Samurajská fantasy údajně nevznikala snadno, dohady tvůrců, navyšování rozpočtu, producentské zásahy. Nakonec jsem i tak dostal solidní (sic i místy děravé) samurajské drama. Děravé proto, že nelze přehlédnout několik úsměvných momentů, mezi kterými vyčnívá třeba fakt, že hlavního protivníka propustí z vězení pár dní před tím, než bude páchání zla zpečetěné svatbou. To, že se někde na place skutečně víc dohadovalo, než natáčelo poctivý hollywoodský biják, dosvědčuje i poměrně mdlá kamera Johna Mathiesona (přitom tenhle chlapík stojí za Gladiátorem, Fantomem opery nebo Královstvím nebeským). Pár přeletů nad krajinou mi opravdu nestačilo. Brzy padesátiletý Keanu Reeves (který si vybral látku, která je mu očividně hodně blízká) bohužel působí zbytečně, kdyby ve filmu nefiguroval, asi by se tolik nestalo. Ale jasně, bylo třeba oslovit i americký a evropský trh. Hollywood prostě zase po svém uchopil příběh z jiné kultury a nasekal do něj, co vybíravé americké hrdlo ráčí. Hlavní hvězda navíc selhává v souboji charismatu se spoustou svých kolegů, takový Hiroyuki Sanada ho bezpečně přejede. Sedla mi i Rinko Kikuchi (nohy roztahující hluchoněmá dívka z Babelu) coby zlá čarodějnice. Stejně tak finále s dobýváním nepřátelského hradu. Trochu jsem se naopak obával fantasy prvků. Nakonec jsem je snesl, i když byly místy použité spíš samoúčelně a mnohdy i necitlivě zakomponované do vyprávění. Ale holt ten obří rozpočet musel být někde vidět. Opatrné čtyři hvězdy. Ale s ohledem na očekávání velká spokojenost!! ()
Skutočnosť je taká, že trailery a postery sú ešte viac namakanejšie ako to vo filme v skutočnosti je. Ja osobne som nič od Nea neočakával, no niektorý môžu byt sklamaný, že neostali viac príšer a viac cool akcie ako to trailer podával. Ale to už je ich problém. Ja som dostal celkom fajn dobrodružnú Japonskú samurovačku s anglickým prízvukom, B(ohužial)ezkrvi. Scottov nováčik, ktorý mal povodne točiť Promethusa to natočil celkom fajn. Atmosféra tam aká taká je, herci hrajú slušne, príbeh funguje, akcie majú fajn choreografiu a výprava je skvostná, ale tie emócie nie sú vôbec tam kde by mali byť. Ilan Eshkeri zložil skutočne brilantný soundtrack a emóciám trochu asistuje, ale scenáristi odviedli fakt slabú prácu čo sa týka postav, pretože v samotnom závere je vám absolútne jedno, aký osud koho čaká. Škoda, vizuálne pekne zvládnutý film, ktorý nefunguje po všetkých stránkach. Obľúbený soundtrack: Seppuku, 47 Ronin. 70% - 3* ()
O historické události, která tento film inspirovala, nevím vlastně nic, a tak mi ani v nejmenším nevadí, že si s ní tvůrci pohráli s jemností kováře. Podstatně horší je, jak nudně působí výsledek jejich práce. Špetku originality jsem v něm nenašel a ani snaživý Keanu Reeves, charismatický Hirojuki Sanada či poměrně nečekaný závěr snímek příliš zajímavějším neudělali. Co do míry zklamání a nezáživnosti mi 47 róninů připomnělo unylý remake Souboje Titánů z roku 2010. Škoda. ()
Ubohý pokus o recyklaci Posledního samuraje s prvky infantilního fantasy pro imbecilní nerdy. Diletant Rinsch dokázal i ze Sanady udělat parodii na samuraje a Reeves byl se svým kamenným ksichtem a prkenným hereckým projevem castingový omyl nejhrubšího zrna. Film se snaží hrát na vybájenou japonskou strunu, na odměřenost, buSHITo kodex, děsnou vážnost a čest, ale zároveň tam japonští herci (úplně všichni) celou stopáž žvatlají lámanou angličtinou a jsou nuceni do hollywoodských vtípků o tlustých prdelích, což prokládají klišoidním americkým patosem. Scénář je naprosto debilní a připomíná českou pohádku (zlosyn unese princeznu na temný hrad a s pomocí rybo-draka, čarodějnice a hradní děvky v jedné osobě jí ne a ne vydat hlavnímu hrdinovi - Američanovi). Rinsch se nepokrytě snažil okopírovat Zwicka, vzal si od něj to nejlepší, vytřel si s tím prdel a přidal pár mizerně vypadajících CGI efektů za 200 mega. Se zapnutým mozkem se to nedá dokoukat s vážnou tváří, zvláště ne tehdy, kdy rejža udělá z bájných 47 roninů 47 ninjů a deset minut potom zařadí zdlouhavou patnáctiminutovou scénu s rituální seppuku, oslavující návrat statusu samuraje. 40% ()
Galerie (54)
Photo © Universal Pictures
Zajímavosti (17)
- Jedná se již o sedmou filmovou adaptaci japonského příběhu, ale teprve o první americkou. Předcházely jí Čušingura v údobí Genroku (1941), Čúšingura (1958), Čúšingura: Hana no maki – juki no maki (1962), Akódžó danzecu (1978), Šidžúšičinin no šikaku (1994) a Saigo no čúšingura (2010). (Cheeker)
- Po boku Keanu Reevese (Kai) si zahrálo pět japonských herců, a to Hirojuki Sanada (Oishi), Tadanobu Asano (Lord Kira), Rinko Kikuči (čarodějnice), Kó Šibasaki (Mika) a Džin Akaniši (Chikara). Argumentem pro japonské obsazení bylo, že dodá filmu na autenticitě. (Cheeker)
- Okrem maďarskej metropoly Budapešť pracovali filmári aj vo Veľkej Británii, konkrétne v Londýne a Škótsku. (MikaelSVK)
Reklama