Loupež

Fanúšikom old-schoolových automobilových naháňačiek nie som, takže úvod ma nemal čím nadchnúť. Zvyšok, hlavne zložitá operácia so zastavením a vybratím vlaku už bola lepša, no stále tam bolo veľa rozpačitých momentov. Policajti prídu na staré letisko a neprehľadajú poriadne všetky priestory a potom im riešenie spadne len tak z jasného neba, to nemám rád, ak sa film tvári ako maximálne premyslený. –––– Tak jsme to zvládli. Uvidíme se v Monte Carlu. (20.07.2020)

Proces zcela upozaďuje postavy, ty jsou tady jen od toho, aby ho svou nedokonalostí zdramatizovaly.. Heistová klasika s typicky britským spiritem, které sice trošku schází důraznější finále, ale jsou tam jiné aspekty, co to vynahradí. Třeba práce kameramana série Indiany Jonese (záběr ze šachty na pátrací vrtulník), neobvyklá policejní rekognice či úvodní automobilová honička, která navnadila detektiva Bullitta. Samozřejmě nechybí ani žánrové pravidlo sociální nerovnosti. Zatímco zločinecký mastermind, ač vypadá jako nehezký bratr Johna Cleeseho, má největší kočku Londýna a přilehlého okolí, inspektor, co mu jde pracně po krku, žádný milostný život nemá. Není se co divit, když musí dělat i po nocích a jezdí autem Mr.Beana.. (20.07.2020)

"Mrs. Clifton?" -"Yes?" "We found him." Výborně odsýpající (alespoň většinu stopáže) příběh jedné vlakové loupeže s mnoha naprosto skvostnými scénami – památná honička Jaguárů po Londýně (kterou bych sice s Bullittem přímo nesrovnával, ale určitě patří k nejlepším v britské kinematografii) a samozřejmě samotné přepadení vlaku. Ovšem dobrých momentů je tam povícero. A i když je film občas trochu zdlouhavější, tak se to dokáže většinou poměrně rychle vyrovnat nějakou zajímavou akcí/situací a opět zaujmout. Herecké obsazení je také dobré, bylo příjemné vidět (pro mne) většinou neznámé tváře – až na Stanleyho Bakera a Jamese Bootha, které znám už z o tři roky staršího filmu Zulu, kde se také společně sešli. A protože mi Joanna Pettet místy trochu připomínala Dianu Rigg, tak sem zcela mimo téma dám tohle. (18.07.2020)

Parádní film s chladnou strojovou atmosférou, ale i s pořádnou dávkou napětí a neopakovatelného feelingu. Geniální honička v jaguáru, plánování akce, ostře řezané ksichty a zabijácký styl oblékaní dělá z tohoto filmu doslova žánrovou pochoutku. Film se od začátku do konce nezastaví a děj podkreslený chytlavou hudbou nedá divákovi oddechnout. Velké překvapení a přesná trefa do mého vkusu ... (25.07.2020)

8. srpna 1963 se stala historicky nejznámější vlaková loupeš 20. století. Patnáct mužů přepadlo poštovní vlak na trase Glasgow - Londýn a ukořistila dohromady 2,6 milionů liber. A právě o tom vypráví tento snímek. Avšak pozor, velice volně, takže hledat v příběhu nějaká fakta je předem zbytečné. Jedná se o jeden z několika filmových zpracování, z nichž asi nejlepší je západoněmecká třídílná minisérie ´Velká vlaková loupež´ (1966), která je natočena takřka v dokumentárním stylu. Tato britská filmová verze se zajímá výhradně průběhu událostí, takže o charakterech daných jednotlivců se moc nedozvíme. Děj příběhu ale zase není až tak špatný. Spíše naopak. Filmové dílo je, jak se dnes říká, dílem staré školy, takže má počáteční navnadění na to, co se dá asi tak očekávat, nádhernou a  dobře uchopitelnou plynulost příprav, provedení a snahy policie o dopadení. Velká část děje je prezentována pouze obrazově, čímž se vytváří důraznost probíhajícího procesu loupeže. Závěr snímku je klíčový pro režiséra Petera Yase, neboť je zde přítomná automobilová honička, která ho inspirovala ke stvoření dodnes té nejslavnější své doby a to ve snímku natočeném rok po tomto ´Bullitův případ´ (1967). Dramatizace sice dost  pokulhává, ale i tak má vývoj děje schopnost zaujmout. Byť se tedy nejedná o zcela věrnou rekonstrukci skutečného případu, jako filmová zajímavost má své renomé, které filmový zážitek přivodí. (29.10.2021)