Cesta ven

Snaha o sociální drama s nepříliš zkušenými scénáristickými postupy, které sice etnograficky zachycují řadu situací ze života a kontaktů v rámci formálních i neformálních institucí, přinášejí i pocit bezvýchodnosti, ale nadstavba, která by výsledek posouvala k upřímnému diváckému zájmu, se nekoná. Nejhezčím momentem je asi miniatura dialogu s krejčovskou mistrovou. Kamera se příliš často opírá o pouze staticky vymyšlené scény. Etnická autenticita a neherectví ve stejném dilematu jako v Tycově El Pasu. (14.02.2015)

Filmu s nádechem dokumentárnosti se nedá upřít autenticita, ovšem velmi podivně sestavený scénář, zdlouhavé scény, působící jako reklama na kulturu a mentalitu ("děti jsou požehnání a naše bohatství") našich kočovných spoluobčanů a ve finále nic neřešící vyústění filmu, řadí snímek někam do kategorie těžkého průměru s dnes již tuctovým tématem, jehož zpracování rozhodně do společnosti nepřinese něco jako pochopení či porozumění. Takto v televizi je to možná "zážitek", ovšem mít toto kolem sebe už tak zábavné není a tolerance podobných výjevů je v reálném životě v podstatě nemožná. (14.02.2015)

No... to zas byla jednou akce, když nás učitelky vzaly do kina. Než ale přejdeme k tomu nejdůležitějšímu, musíme si položit několik zásadních otázek: Opravdu je Klaudia Dudová nejlepší hlavní herečkou za rok 2014? Proč, proboha? A opravdu je Cesta ven nejlepším filmem za rok 2014? Proč, proč, brobohy? Protože jsou všichni posraní z cikánů? Tohle je naopak přiměje k tomu, aby tady zůstali a bylo jich víc, ale nevadí. Nechápu rozhodnutí členů naší Filmové Akademie i když je to důkaz toho, že v téhle zemi je možné už všechno... A pak taky nechápu, proč tomu dávám tři a nemám, prostě nemám srdce dát méně (i když jsem to zkoušel). Vždyť jsem si pořád říkal, že jsou to dementi a trapáci a že by je nejradši měl někdo vybít.., Neberte mě jako rasistu, já tyhle lidi neberu jako rasu a i když je to nejspíš jen filmová fikce, říkám si, že přece jen jsou někteří slušní a snaží se chovat normálně... Ale to jejich věčné nadávání a hrozně špatná čeština i spousta dalších faktorů, dokázali, že byl ten film i vtipný, i když nechtěně, zejména pak v části s tim zfetovanym individuem, co lezlo na reklamní tabuli a nezabilo se... Jinak tam samozřejmě nic nechybí - hledání práce, stará protivná baba, který není rozumět. tucet cikánů v jednom maličkým bytě, dluhy, mafiáni a všichni do jednoho jsou totálně vypatlaný idioti, snad jen tu Žanetu (Klaudii) tak nějak chápu, ale tomu filmu prostě nevěřím, v čemž mi pomahá i ten konec nekonec (aspoň ten to mít mohlo, když už to nemělo nic, dokonce ani hudbu). Navíc jsem pak byl i psychicky vynervovanej z toho, co jsem právě viděl za nehoráznou blbost bez příběhu, obzvlášť, když jedou v kině Avengers. Tenhel film je pro mě nepochopitelná anomálie, stejně jako ty Český lvy. No, nedá se nic dělat, stalo se. Doufám, že časem zapomenu a už to nikdy v životě neuvidím. 50%. (06.05.2015)

„MŮŽETE MI ŘÍCT, JAK SE MÁM ODLEPIT OD DNA?…“ /// Tak já si taky myslím, že je strašně důležitý, že se točej tyhle filmy. Je třeba ukázat (i světu!) realitu. A jako u všeho, i tady můžou bejt různý pohledy. Nemyslím festivalovej pohled. To je jasný, že tohle posbírá ceny od Chánova po Porubu. Spíš myslím ten lidskej. Sri Kumar Vishwanathan šáhne do šrajtofle plný státních prachů a vobyčejnou trubku (myslím mimořádně sebe) zaujme všechna ta negramotnost, duševní prázdnota, nespolehlivost a logická bezvýchodnost týhle rodiny. “ŘIDIČÁK MI VZALI, PROTOŽE JSEM ČERNEJ!“ „– Ne, vzali ti ho, protože seš debil!“ (Umění pojmenovat věci pravejma jménama je dobrým začátkem, ale buď v klidu, z tohodle mráčku nezaprší…) Rád se vydávám na filmový vejlety do „skanzenů“ různejch zemí. Naposledy třeba Daldryho Odpad. Ovšem takovejhle film nepotřebuje ani promakanej scénář. Stačí „je“ nechat mluvit, zajít na (etnickou) diskošku nebo nejlíp na ubytovnu. Pak i osoba jako já, rozumí naprosto všemu. I tomu, že tady nemůžou bejt šťastni! (ty ses díval, že Tomio?) Nebo ste mi tím chtěli říct něco jinýho? /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Před barákem mi parkuje auto plný černochů. 2.) Nechápu, proč u nás romáci přestali chodit na Úřad práce. /// PŘÍBĚH *** HUMOR ne (nebo 2) AKCE ne NAPĚTÍ ne (16.02.2015)

Pokud by člověk chtěl být hodně jízlivý, nabude dojmu, že canneští pořadatelé byli líní dělat celou romskou retrospektivu, tak hledali něco jako důstojný multivitaminový džus, který pojal tak nějak od všeho z problematiky něco. A díky režisérovi Petru Václavovi ho skutečně našli. Připomíná encyklopedii, kde je doslova ode všeho, co vás k tématu napadne, špetka. Jde o film plný zkratek a těžko říct, jestli už to samo o sobě u tak komplikovaného tématu není poměrně likvidační. Navíc bohužel leckdy i dost polopatických zkratek, třeba když jde hrdinka prodat řetízek po matce a v následující scéně musí dcera pronést „mami, prodat ten šperk po babičce muselo bejt pro tebe fakt jako že těžký,“ aby opravdu každému divákovi došlo, v jaké svízelné situaci jsme se ocitli. (29.05.2014)