Režie:
Christian-JaqueKamera:
Henri DecaëHudba:
Gérard CalviHrají:
Alain Delon, Virna Lisi, Dawn Addams, Akim Tamiroff, Adolfo Marsillach, George Rigaud, Laura Valenzuela, Yvan Chiffre, José Jaspe, Álvaro de Luna (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Píše se rok 1789, do pádu Bastily schází jen několik dní. Bohaté šlechtice však straší nejen vzrůstající nevole lidu, ale zároveň muž v masce, který po svých loupežích nechává za sebou známou vizitku – černý tulipán. Jediným úspěchem policie je to, že je postrach aristokratů poznamenán na tváři sečnou ranou. Velitel policie má své podezření a nyní jen čeká, že se mu přede všemi potvrdí. Netuší ovšem, že Guillaume de Saint-Preux má mladšího bratra, který jako by mu z oka vypadl. A tak na slavnost přichází „Guillaume“ s tváří a úsměvem nevinného chlapce… Slavný přepis neméně slavné literární předlohy Alexandra Dumase natočil s Alainem Delonem v titulní dvojroli režisér Christian-Jaque. (Česká televize)
(více)Recenze (169)
Historicko-dobrodružný snímek s tehdejším (snad ještě i dnešním) idolem žen. Jako kluk jsme tento film doslova žral, dnes s odstupem času se na to dívám střízlivěji, nicméně nutno uznat, že se jedná o velmi dobrý film s vynikajícím A.Delonem v hlavní dvouroli. Do jisté míry historický snímek s notnou dávkou romantiky a dobrodružství, celkový umělecký dojem za 4*, no 4 a něco. ()
Já si tyhle kostýmní-historciké filmy dokážu (až na vyjímky) málokdy plně užít. Navíc u mě nemůže fungovat nostalgie. Ale i tak je Černý tulipán celkem v pohodě záležitost, která navíc sem tam překvapí i vtipným humorem, kterého by klidně mohlo být víc. Taky jsem nikde jinde neviděl, že by záporáka dopadl kůn. Občas je jen trochu moc takové agitační a podivně kruté. Jinak mě ani moc nenapadá, co k tomu psát. Ve stejném roce vznikl první Četník...To bude asi pořád takové pěkné retro. Tohle je určitě ucházejíci, ale pro mě určitě nikterak oslnivé a částečně i vyčpělé. ()
Tak toto je klasika, ktorú som miloval ako dieťa a je tak nadčasová, že sa mi rovnako páči aj dnes. Akurát v detstve sa mi film javil vážnejší, plný napätia a dobrodružstva, dnes oceňujem aj výbornú parodickú stránku, ktorú som ako dieťa veľmi nevnímal. Alain Delon v dvojroli je mimoriadne šarmantný a hraje bezchybne, jeho vyvolená je veľmi príťažlivá. Okrem romantiky a dobrodružstva je film plný aj jemného francúzskeho humoru (žiadne šaškovanie à la Funès). ()
Skvělá (a)historicko-dobrodružná komedie. Delon je fakt sympaťák, maskovaní hrdinové mu docela sednou. Jenom mě trochu vadil ten marxistický výklad francouzské revoluce (za svobodu bojující nebozí měšťané a venkované utlačovaní zlými feudály). No ale to se dá vzhledem ke stáří snímku pochopit a pro příběh samotný to nemá zase takovou zásadní roli. ()
Jeden z dětských "superhrdinů" mnoha dnešních starších a pokročilých. Černý tulipán neoplývá žádným hutným příběhem, kromě důrazu na čest, vtipu, lehké romantiky a báječného lehkého dobrodružství nemá téměř žádnou přidanou hodnotu, nepočítáme-li tedy odkaz na ideály francouzské revoluce. Bonusem je pak dvojrole Alaina Delona, mimochodem skvěle trikově zvládnutá, a nádherná výprava. Nezbývá než si jen postesknout, že pro takové oddechovky už dnes není na stříbrném plátně místo. Čtyři spokojené, nostalgické. ()
Galerie (38)
Photo © Méditerranée Cinéma
Zajímavosti (6)
- I když film nemá nic společného se stejnojmenným románem Alexandra Dumase, je zde odkaz na jeho nejznámější dílo Tři mušketýři. V momentě, když Caroline ukazuje Julienovi trik s kordem, říká, že je to dědictví po jejím pradědečkovi, který byl mušketýr a jmenoval se Porthos. (Chevees)
- Snímek vyprodukovalo filmové studio v Nice, vzhledem ke španělské koprodukci ale velká část natáčení probíhala také ve Španělsku, mimo jiné ve starobylých městech Cáceres a Trujillo nedaleko portugalských hranic. (argenson)
- Inteligentního koně jménem Voltaire hrál bělouš Sultán, kterého trénoval François Nadal (1924–2007), jenž připravoval koně pro mnoho známých nejen francouzských filmů včetně Fanfána Tulipána (1952) či Bena Hura (1959). Sultán se často objevoval v sedle s Jeanem Maraisem – uvádí se zpravidla osm filmů režiséra Andrého Hunebellea (například Hrbáč – 1959, Kapitán – 1960, Ve službách krále – 1961, Fantomas kontra Scotland Yard – 1967). V jezdeckém klubu v Neuilly, jehož koně hrály ve francouzských filmech, na něm jezdily děti, údajně aby se neunavil. (Korsak)
Reklama