Životní šance

Je mi ukradený skutečný Paul Potts i přiblblé soutěže páchané pro tv konzumenty, na všecky superstar, talenty a podobné ptákoviny kydám hnůj od chvíle, co se objevily na světle světa. Ale One Chance naštěstí není film o nich (a samotný Talent se tu objeví takřka jen na minutku, ač to z obsahu teda vypadalo děsivěji), ale o obyčejném klukovi z Anglie, kterej sebevědomí a krásy zrovna nepobral, a navíc má rád operu. A pěje mu to naštěstí tak dobře, že i když si přestane věřit sám, má kolem sebe dost lidí, kteří mu víru vrátí i po všech pádech, co mu klacky pod nohama uštědří. Motivační film (fakt mi dokázal přivodit pocit, že když si půjdu za svým, dosáhnu toho), plný správných britských emocí (oni to prostě občas dokážou tak lidsky i mimo první čtyři série Skins) a sympatických postav. To se mi často nepoštěstí, abych narazila na film, v němž mi obsazení bez vyjímky sedne do noty a tady vážně není co vytknout. Potts je neurvalej sympaťák, kterýmu prostě držím palce, jeho rodičům taky věřím každý gesto a sedla bych k nim ke stolu na oběd, Allesandra by se mi v Benátkách jen horko těžko opouštěla, Julz miluju skoro víc jak Anju z Phuketu a tomu posměšnýmu pablbovi bych taky nejradši majzla kytaru po hlavě. Moc dobrý, překvapivě. 90% (28.07.2014)

Film to je prostinkej, ale svěží a dojemnej, nicméně tohle by si měl člověk občas pustit, když například klesá na mysli. Jednak je to nádherná hudba a druhak prostě nic není nemožný, když si čistá duše jde za svým snem. Paulovi už bylo skoro čtyřicet a už nevěřil, ale přišlo mu to nakonec naproti. Byl s manželkou v dluzích, šel z jedný šlamastyky do druhý a v podstatě neměl co ztratit, takže dojel v kvádru jak od armády spásy, medvídek s příšernýma zubama, dal Nessun Dorma tak, že se všichni posadili na zadek a zrodila se hvězda. Za touhu Paula Pottse zpívat ... 4*. (06.01.2017)

Mohla by to být hezká romantická pohádka nebo zajímavé drama o boji s ranami osudu, ale je to skutečný příběh outsidera s mnoha "handicapy" (vynikající James Corden, zpěv přímo Paul Potts), který neúnavně bojuje za svůj sen stát se operním zpěvákem. Díky ranám osudu dostává neustále "přes hubu", ale cestu za svým snem nevzdává i díky svým nejbližším (velmi zajímavá a sympatická Alexandra Roach - doufám, že "pivní" scénu nemusela při natáčení opakovat 15x :-). Film nejenom o tom, že naděje umírá poslední, a že stojí za to stále bojovat o svůj sen. I když v tomto případě byla ta cesta za úspěchem zatraceně křivolaká a trvala více než 20 let, nakonec byl "osud" i film tentokráte spravedlivý, což samozřejmě v životě obecně nefunguje. Většina "bojujících s osudem" stejně nakonec nevyhrává, ale jde i o to ty své sny mít a boj s nepřízněmi osudu jen tak nevzdávat a přesto se snažit věřit a bojovat dál. V tomto případě to ale nakonec zafungovalo, a i o tom je tento "životopisný" film, kde "potenciální fantazii scénáristů" samotný životní příběh zcela zastínil. P.S. A to nejsem žádný fanoušek těch všemožných talentových a bůhvíjakých "rychlokvaškových" soutěží ... (20.09.2017)

To, že sa nejedná o hollywoodsky film, je zjavné už po úvodných minútach filmu. Tvorcovia sa na vás nesnažia sypať prehnané emócie a často prepálené scény, aké by sa určite z námetu pýtali, naopak, bez enormných ambícií sa snažia divákovi naservírovať príbeh obyčajného muža, ktorý aj napriek mnohým životným prekážkam ide za svojím snom. Daňou za to je však to, že snímka za celú svoju stopáž napokon ponúkne len jedinú skutočne pamätnú scénu, scénu, pri ktorej vám po chrbte behajú zimomriavky a to pri tom ide len o prepracovanie záverečného vystúpenia v súťaži, ktoré sa už pred rokmi stalo internetovým hitom a tým pádom je tento okamih filmu pripravený o akékoľvek napätie. Hodnotenie je na hranici medzi 3 a 4 hviezdami, no minimálna snaha o citové vydieranie, kvalitné herecké výkony (za všetkých spomeniem "polovičného elfského čarodejníka z cechu čiernych mágov z Quilanthiumu" Mackenzieho Crooka) a vtipné momenty, ktorých dokázal senárista natlačiť do zdanlivo seriózne pôsobiacej snímky naozaj požehnane, spoločne s čisto subjektívnymi pocitmi priklonili misky váh na stranu lepšieho výsledku. (75%) (21.03.2014)

Lidé v kinosále na tento film by se dali spočítat na prstech jedné ruky, zatímco v protějším sále, kde běželi Babovřesky 2, bylo očividně narváno. Přesto říkám, že snímky jako tento dokážou lidské duši nabídnout mnohem víc než nějaké připitomělé Babovřesky, a sama ani trochu nelituju, že jsem do kina šla právě na tento film. Nedal by se sice označit jako famózní, ani nevyniká hereckými výkony, ale zato je to milý britský snímek, který mnohým z nás může připomenout, jak důležité jsou sny a naděje a že by se člověk neměl vzdávat. Co inspirativnějšího si člověk může přát? ~(3,7★)~ (28.02.2014)