Ten, koho miluji

Řeknu vám, že jsem první půlku filmu sledoval v napětí a tak pozorně jak už delší dobu žádný film. S lidskými vztahy je to složité a s těmi mezi manželi, často po mnohaletém manželství někdy ještě složitější. A to Ethan ani Sophie zřejmě neměli děti! Nápad jejich terapeuta - poslat je na víkend na krásné odlehlé místo mi přišel z hlediska terapeutů i z hlediska filmů tuctový, ovšem než dvojice projela branou na příjezdovou cestu. Pak už jsem se kochal místem stejně jako ti dva. Nádherný dům, s nádherným výhledem, nádhernou zahradou a nádherným bazénem, to vše zřejmě někde ve slunné Kalifornii... I já si říkal, k čemu pak je domek pro hosty? Závěr mne ani ne tak zklamal, jako spíše rozladil, čekal jsem konec zajímavějším. Tohle mohl být klidně pilotní díl skvělých Krajních mezí... Škoda, že sami filmaři si asi lecčíms nevěděli rady a tak nechali na divákovi ať si to přebere. Doporučuji vidět! Dávám za 4 plátky propečené slaniny. * * * * (02.01.2016)

film, který je přesně tím, čím se ze všech sil snaží nebýt - odporně předvídatelný a to včetně pointy, kterou divák s trochou přehledu a diváckých zkušeností tuší ještě před polovinou, jelikož přesně tam to celé krůček po krůčku logicky ústí. tím jsem už napověděl, že ani originality se tu nelze dopátrat v žádoucím množství. ale neoriginalita ani předvídatelnost nikdy nepatřily mezi kritéria, na která kladu významnější zřetel, takže to jen pro úplnost. tím spíše ne, jsou-li takto relativní a podmíněné individuální diváckou zkušeností. a našla by se vlastně i řada aspektů, které by si zasloužily naopak chválu, zvláště s ohledem na nezávislou produkci, v níž snímek vznikl. mezi ty hlavní patří výkony herců, na kterých především stojí celé to dovedně rozdmýchané drama. malou zmínku ale věnuji i hudbě a jejímu kreativnímu využití. nicméně přese všechny nepodstatné zápory a podstatné klady mi to nedá, abych své hodnocení opřel především o dva pocity. zaprvé, z toho námětu šlo vytěžit nekonečně víc. úplně vidím tu cynickou, subverzivní facku všem pokrytcům žijícím své partnerské vztahy ve lži, v kterou šlo scénář jen s malou trochou úprav přeměnit. a s tím souvisí i "zadruhé" a sice pocit, že scenárista - ani se nemusím dívat do databáze, aby mi bylo zřejmé, že to byl muž - má extrémně stereotypní představy o genderech, což z filmu, který se ze sebe snaží dělat cosi svěžího, chytrého a alternativního, zkrátka vysává všechen ten wannabe půvab. (15.05.2015)

Žánrová kukačka, co se uhnízdila jinde, než by letmý pohled napovídal... Aby se ve výsledku přeci jen vyprofilovala jako to, čím se na počátku zdála být; tedy kvalitní indie vztahovkou (či spíše "indie vztahovkou"), u které byste si měli sakra dobře rozmyslet, zda ji opravdu vidět spolu s drahou polovičkou. Mohli byste se totiž jeden o druhém dovědět věci, které snad raději ani znát nechcete aneb "kolik procent ti schází do mé ideální představy tebe". (26.01.2015)

Fíha, tak páry v kríze či pred rozvodom teda nemusia zúfať. Sú aj horšie stavy, kedy by sa vaša manželka či manžel naklonovali, to by boli už krízy dve, ako vo vodkovom delíriu brptal na tlačovke Heger. Že on to vraj tiež zažil. Tak ho voliči poslali do prdele, nech sa už netrápi. Film je kvalitnou vzťahovou drámou, ale Woody Allen to nie je. Skôr také experimentálne sci-fi. (13.10.2023)

Komedie? Mysteriozní drama je to! Pro tentokrát se zdržím podrobnějšího komentáře, jelikož i přirovnání k jedné známé, dvakrát zfilmované knize by budoucího diváka připravilo o hlavní zápletku. Snad jen v náznaku - manželé se pokoušejí znovu dát dohromady svůj krachující vztah. Počáteční idyla ze změní v mrazivý horror. Jistě, nejen konec mohl být mnohem drsnější, ale náznaky fungují někdy lépe než přímočarost... (16.04.2015)