Zkáza krásou

Z celého Třeštíkové a Hejnova dokumentu o Baarové je paradoxně nejzajímavější to, co přímo o Baarové není... Málo známé záběry ze zákulisí filmového průmyslu 30. let, kamerové zkoušky, ukázky z málo známých italských filmů, dobové týdeníky, projevy... Jakmile mluví LB nebo je řeč o LB, Třeštíková lacině zvýrazňuje pouze bulvární složku jejího životního příběhu, který je navíc vyprávěn nekonzistentně, neúplně, povrchně až zkreslujícím způsobem. Pro mě osobně je její slavné milenectví s dr. Goebbelsem nezajímavé a to, co v (nejen) jeho kontextu je skutečně důležité a významné, Třeštíková ve filmu nijak nezmíní. Tedy jestli/jak byla využívána německou propagandou, jak ji vnímali filmoví diváci, jaké měly její filmy kritické ohlasy, jaká byla její společenská role, pracovní vztahy s jinými tvůrci, vliv rodinné anamnézy (častých duševních poruch v rodině) na její kariéru...atd. atd. Dobová atmosféra je naznačena díky archivním záběrům relativně dobře, ale role Baarové v jejím kontextu je prakticky zamlžena. Skoro se až chce říct, že tento film o LB je zoufale zbytečný, protože značnou část materiálu už Třeštíková publikovala před dvaceti lety a nic nového už nepřináší. Problém samozřejmě je, že LB si svůj příběh vypráví sama, přičemž celou dobu vlastně jen sledujeme starou nešťastnou ženu se silnou poruchou osobnosti a problémy s alkoholem (což Třeštíková strašně lacině zdůrazňuje dlouhým záběrem na to, jak Baarova pije becherovku přímo z lahve nebo si zapaluje cigaretu na špatném konci). Baarová v kouřovém dýmu pouze zvýrazňuje svůj talent a krásu, vypráví nedůležité historky svých mileneckých eskapád, případně odpovídá na režisérčiny banální dotazy. To je ale trochu málo, ne? (08.01.2016)

Vypálím to hned na začátku: Jsem z toho neuvěřitelně nadšený! Tento snímek od matadorky českého dokumentu krásně ilustruje ten kontrast nesmírně kvalitní dokumentární tvorby vůči katastrofální úrovni českých dějových filmů. A tady to máme na stříbrném pdonose Renč vs. Třeštíková. Ten film má všechno, co prakticky všem (ne)povedeným velkým českým filmům chybí. Má to emoce, skvělou sklatbu děje, která je i na dokument prostě epická, hrozně mne bavil stříh v kombinaic s hudbou a vůbec hra s časovou rovinou a dobovými záběry, jednoduché, ale účelné. Vůbec to nechci hodnotit z hlediska faktografie nebo snad pravdivosti, už jenom protože mne fenomén Baarová prakticky vůbec nezajímá. Ale jako výpověď zlomeného člověka na pozadí retrospektivy osudových událostí to působí dokonale. Příjemné je, že to vyvolává emoce bez normativního přístupu a ohýbání reality, protože bohužel tohle nejenom u nás stále ještě dost tvůrců považuje za umělecký prostředek, ano dívám se na tebe Klusáku! 10/10 (14.02.2016)

Lída Baarová si vytvořila mýtus o své „lásce“ s Goebbelsem. Stvořila pohádku, kterou vyprávěla, pokud byl někdo ochoten jí naslouchat. A tenhle film to dělá. Nekriticky přejímá vymyšlený románek z červené knihovny a nechává vypravěčku dlouze se utápět v sebelítosti a až směšném vzpomínání na to, jak byla důležitá. Jo, to víš, že jo, Lído, Křišťálová noc byla taky kvůli tobě. ___ OK, vzhledem k věku Baarové v době natáčení, se dá mnohé vysvětlit a snad i do jisté míry omluvit, byla už v sebedojímacím a mírně blábolivém věku. Ale předložit tuhle uvzdychanou poému na vlastní ego divákům, to už je známka špatného vkusu a nedostatku kritického odstupu. Jakoby autoři ohromeni bývalou hvězdou nebyli schopni ji uvést – třeba střihem nebo komentářem – nohama aspoň trochu na zem. SHRNUTÍ: Já, já, já, Goebbels, fňuk, komunisti, fňuk, já, já. Já! (10.09.2022)

Baarová se vždy "zamilovala" do muže, který jí byl v tu chvíli nejvíce prospěšný. To je ale náhoda. Z jejího vyprávění je jasné, že měla ráda jediného člověka (sebe) a ztrátu života v luxusu či všemožných majetků stavěla na stejnou úroveň jako úmrtí v rodině. O její kráse se dá ještě spekulovat, i když mně nikdy nepřišla jako ukázková kráska z filmu, ale o jejím zvráceném charakteru snad pochybuje málokdo. (29.10.2016)

Třeštíková natočila dokument tak, že se setkala s již opuštěnou a zahořklou Bárovou, zapla kameru a nechala ji mluvit. Je jasné, že se tedy dočkáme pouze jejího vyprávění, přičemž je vidět, že o něčem chtěla mluvit, o něčem ne a dokument se natáčel podle jejich podmínek. Různé divákovy případné otázky zůstanou nezodpovězeny, dokument nejde moc do hloubky a zuby nehty se vybírá kontroverzi. Přesto ten pohled na zlomenou opuštěnou stařenu kterou kdysi miloval celý svět nemůže nevzbudit jisté dojetí a určitě je její vyprávění v něčem přínosné a místy jsem byl do něho velmi ponořený. Mohla si za všechno sama, ale utrpěla toho moc. Ovšem mnohem víc je mi líto její sestry Zorky, která byla podle mě o dost hezčí a hlavně byla pokorná. Bárová bohužel nebyla pokorná zřejmě nikdy... (24.06.2019)