Bílá nemoc

Mne sa na Bielej nemoci páči najmä fakt, že sa jedná o dystopické sci-fi a divák si tak môže veľmi voľne predstavovať svet, v ktorom sa príbeh odohráva. Zmienky o susedných krajinách vlastne iba navodzujú dojem, že sa odohráva na nejakej malej cudzej planéte. Ako podobenstvo o prichádzajúcom nacizme (a minulosti) to možno nemá ani zmysel spomínať a zámer to rozhodne nebol, mňa to ale celkom fascinuje. Možno je to na dnešnú dobu už trochu naivne podané, ale stačí sa pozrieť na rok vzniku a človeka až zamrazí. Divadelnosť je očividná v každom zábere, povedal by som, že je v tomto prípade oprávnená najmä kvôli sponmenutému rozpumpovaniu divákovej fantázie. Možno aj tie bojové zábery sú trochu nadbytočné. Nechce nejaké slovenské divadlo túto hru uviesť namiesto priblblých muzikálov? (02.01.2014)

Reálně tomu asi nemám co vytknout, ani částem, kdy se to drží předlohy (hlavně se mi líbilo, že ani zde nebyla žádná postava zlá, jen jich bylo pár hloupých), ani částem, kdy to celé téma aktualizuje. Některé motivy navíc (hlavně větší důraz na Galéna jako stejně zatvrzelý fanatický protipól válkychtivého Maršála) se mi líbily. Některé motivy a otázky filmu jsou a budou nadčasové. Ale když já se tak nehorázně nudil! (20.01.2016)

Hugo Haas potvrdil svůj všestranný talent a jako režisér se chopil Čapkova nadčasového románu o důležitosti morálky a mezilidské solidarity. Na filmovém přepisu "Bílé nemoci" nejvíce oceňuji to, že se tvůrce nespokojil pouze s konvenčním přepisem, ale využil množství vizuálních nápadů. Tyto filmové zkratky umocňují atmosféru a na mnoha místech slouží jako účinější alternativa nahrazující (mnohdy těžkopádné) dialogy. Je nesmírná škoda, že Haas svůj režijní úspěch už nikdo nezopakoval... 8/10 (03.01.2010)

Sice mám pár drobných výhrad, ale depresivní atmosféra, vynikající záběry kamery připomínající Občana Kanea, střízlivé Haasovo herectví i režie, a pak samozřejmě hlavní téma velice dovedně pojaté, to vše dělá z tohoto filmu výjimečný zážitek. --- Černobílý snímek z roku 1937 vychází z předlohy Karla Čapka, a i když reflektuje nástup Hitlera k moci, je aktuální i dnes. Divadelní hra Karla Čapka Bílá nemoc pracuje se základním principem - i majestátní vojevůdce může onemocnět těžkou chorobou. A co když lék na ni má jediný člověk, který je však humanistou a pacifistou? V době svého uvedení ji samozřejmě diváci reflektovali jinak, než my dnes - s nastupující mocí nacistů viděli ve velkém diktátorovi oprávněně předobraz Hitlera. Jenže podobných moci chtivých nejen diktátorů po naší planetě běhá stále hodně, a i když se to nyní nedotýká přímo našeho státu, má nejen hra, ale i film v režii Hugo Haase, stále co říct. Pro Hugo Haase mělo uvedení filmu neblahé důsledky - jakmile se Němci dostali do naší republiky, ihned film zakázali a sám Haas se ocitl na seznamu hledaných. Musel tedy za dramatických okolností ze země uprchnout, o čemž na sklonku života ostatně také natočil film. V USA pak založil vlastní filmovou společnost, ale úspěchů v ČR již nedosáhl (což se není co divit), aby pak konec života strávil ve Vídni, kde rovněž natočil několik filmů a kde také zemřel. Pohřben je však na židovském hřbitově v Brně. Zvláštní, jaké osudy díky jednomu filmu může nakonec člověk prožít. Po vložení disku do počítače se automaticky spustí DVD-ROM sekce, která obsahuje skeny z dobového tisku ve vysokém rozlišení, a to i s filmografií Hugo Haase (také tou americkou). V samotném menu se nacházejí dva katalogy vydaných DVD, reklama mediálního partnera a informace o vydavatelích. A konečně bonusy nabídnou slovo historika Pavla Jirase (29:44, hodně mluví o Čapkovi a posléze i knize a filmu), rozhovory - Vilém Pruner zavzpomíná na natáčení i herce (3:09) a spisovatel Ivan Klíma popovídá o díle Karla Čapka (24:52). Všechno je ale bez titulků. Následují fotografie (1:42), podrobné filmografie a biografie včetně seznamu použité literatury, seznam ocenění a soudobá dokumentace (2:48). (10.04.2012)

Velmi dobrý přepis Čapkova díla plný kvalitních herců. Hugo Haas má štěstí, že Čapkova tvorba je velmi dobře zfilmovatelná a Bílá nemoc je toho velkým důkazem. Filmová podoba je věrohodná, příjemná a s perfektně obsazenou postavou dr Martina, který vymyslí lék na Bílou nemoc se přibližuje dokonalosti. Stáří filmu je patrné, ale myšlenka je věčná, bohužel stejně věčná jako války. (15.07.2007)