Bába z ledu

Bohdan Sláma je podľa mňa veľmi dobrý scenárista a režisér. Má skvelé nápady a sú dobre v jeho filmoch zapracované. Ukázalo sa mi to už v roku 2005, keď prišlo jeho Štěstí. A "Bába Z Ledu" je opäť veľmi Slámovský film. Má to ten istý feeling, kde sa príjemné skombinuje so smutným a vznike z toho taká zvláštna dramédia, ktorá však pôsobí veľmi uveriteľne. A vie si aj vybrať správnych hercov do týchto rolí. Zuzana Kronerová a Pavel Nový tu fungujú spolu bravúrne a len oni dvaja spolu sú zárukou toho, že si tento film človek užije. A mám pocit, že obaja tomu dávajú všetko, čo len môžu. A ich postavy skutočne na mňa pôsobia príjemne. Skvelý je podľa mňa aj malý chalan, ktorý hrá Ivana mladšieho. Chválim. Osobne mám pocit, že všetci herci podali dobré výkony. No jedno tu spomeniem a to je Tatiana Vilhelmová. Mám túto dámu veľmi rád, no osobne musím povedať, že jej postava ma tu absolútne iritovala. Viem, že to zahrala skvele a viem si takú osobu predstaviť, no mám pocit, že z toho mala plynúť komédia filmu. Mňa osobne v každej scénke svojimi reakciami len otravovala. A to ma úprimne mrzí. Plus občas tu padnú vety, kde som skutočne prevracal očami a mal pocit, že sa film otáča smerom, ktorým to moc nechcem. Ale inak nemám pocit, že by ma film v niečom iritoval. Som rád, že som ho videl a myslím si, že podobne ako "Štěstí" si ho musím niekedy pozrieť znovu. Možno ma to potom bude baviť viac. Každopádne než ešte ukončím komentár chválim ešte sliepku Adélu a rovnako ešte poviem, že komédia väčšinou v tomto filme funguje. V scénkach, kde som sa mal smiať, som sa skutočne väčšinou rehotal. Či už scénka s olejom alebo bielymi šatami. Myslím si, že ten film stojí za pozornosť. A určite sa k nemu ešte niekedy vrátim. Uvidíme, či potom nezmením svoje súčasné hodnotenie. Hodnotenie: B (15.03.2017)

Bába z ledu je možná nejkonvenčnější Slámův film, který se třeba divácky oblíbeným filmům dua Hřebejk - Jarchovský blíží zejména přesunem důrazu z vyprávění obrazem na herecký projev a dialogy. Ostatně, podobně jako v hřebejkovinách tu k řadě konfrontací mezi postavami dochází u jídelního stolu. _______ A v nich právě vynikne jeden zásadní problém: Postavy jsou až příliš typizované na to, aby mohly být vnímány jako realistické obrazy skutečných lidí a zároveň je nelze považovat ani za trefné karikatury, protože ztělesňují spíše lidové předsudky a klišé, než reálné charaktery. Paradoxně je tak Bába z ledu mnohem méně výstižná, než třeba neprávem přehlížený Instalatér z Tuchlovic (2016), jehož tvůrce Tomáš Vorel jinak rád sahá pro karikatuře a grotesknosti._______Tak třeba jeden z Haniných synů (Marek Daniel) si hraje na ušlechtilého intelektuála, který okázale pohrdá plebsem, ale jinak je to spíš budižkničemu, jenž se stížnostmi na morální zkaženost doby snaží na něco svést svou neschopnost materiálně zajistit vlastní rodinu. Jeho bratr (Václav Neužil) slouží jako šablonovitý protipól a je tedy bohatým podnikatelem, co si u jídla stěžuje na „nemakčenka“ ve státní sféře, nicméně v jeho životě schází – ó, jak originální - opravdu vřelé citové vztahy. A to jak k jeho přecitlivělé manželce (Tatiana Vilhelmová), která jí jen bio potraviny a tiše pohrdá lidmi, co nemají její vybrané způsoby, tak k malému synovi Ivánkovi, jehož citová odcizenost je ve filmu demonstrována tím, že neustále hraje videohry vydávající iritující „počítačové“ zvuky. _______Zatímco ambiciózní evropské filmy sbírající pozitivní ohlasy na festivalech se buď odráží od životných, bravurně odpozorovaných postav, jež sledují ve zcela přirozených situacích (např. celé rumunská nová vlna) nebo hledají originální, stylizovaný způsob, jak nahlížet na klasická témata (např. Saulův syn), Bába z ledu uvízla v nepříliš podnětném fikčním mezisvětě, který je v principu všední, ale zároveň zřetelně umělý a vykonstruovaný. (23.03.2018)

Sláma si libuje ve vztahových sociálních dramatech a nejinak je tomu i v tomto filmu. Nový a Kronerová tu podali parádní herecké výkony a zejména u Nového jsem rád, že na podzim jeho hereckého života dostal takovou pěknou roli. Sám příběh je celkem jednoduchý. Vdova využívána svými dvěma syny a jejich rodinami (však si je ale tak sama také vychovala) se náhodně zamiluje. Nový partner je pro rodinu šokem, protože najednou je tu někdo další, komu se matka věnuje a přizpůsobuje. Není to jen ale sám vetřelec v jejich rodném domě (často navíc se svou partou otužilců), je to zejména změna letitých návyků jejich matky, která s novým partnerem poznává, že žít se dá i jinak, než postupně chřadnout ve starém domě u nekonečného vaření společných rodinných obědů a večeří. Oba bratři s rodinami totiž na nich až sobecky lpí. Bróňa má však pozitivní vliv nejen na Hanu, ale i na jejího vnuka Ivánka, který je ve škole šikanován. Když už se zdá, že by Hana na sklonku života v náručí Bróni mohla najít onen pověstný klidný přístav, zjistí, že její partner z nějakého nepochopitelného důvodu tají svoji minulost a rozhodne se ono tajemství odhalit.... - Já pořádně nevím jaké z tohoto filmu mít pocity. Na jednu stranu zde všichni hráli parádně. Synové byli krapet co se týče rolí schematičtější, ale jak Neužil tak Daniel jsou vynikající a stejně tak Vilhelmová, které role vyšinutých manželek sice jdou výborně (hned mne napadla Teorie tygra), ale chtělo by už změnu! Neznat Slámovu tvorbu, asi bych v celém filmu hledal kalkul. Brnkání na art-festivalovou strunu, políčená železa na nějakého toho lva. Sláma má rád ulítlé lidi a ulítlé komunity a tento film z jeho tvorby nijak nevybočuje. Je natočen řemeslně zručně, scény z mrazivých vod Labe spolehlivě rozcvakají zuby i do larisy zachumlaného diváka, který si i tak dojde pro hrnek teplého čaje. Smekám před paní Krónerovou i Novým. Co bych vypustil jsou ony intimní momenty zamilovaného páru. Nic proti sexu před sedmdesátkou když je chuť, ale proč se na to koukat... ehm.. Já tu hřejivost a lásku z filmu cítil i bez explicitních scén, tak proč? Krom toho bych vytkl nulové napětí. Ačkoliv prakticky celá rodina Hany je dost šáhlá a o vypjaté momenty není nouze, na mne z toho celého padl jen jakýsi smutek... nevím jestli to byl záměr. vnitřně mi ale cosi říká, že na 4 hvězdy by to nemělo i kdyby ústřední pár svými tempy rozrážel slabý led na hladině... Tři vejce. * * * (17.10.2017)

Silně nekonzistentní scénář Báby lavíruje mezi nehodnotícím (uvěřitelným) příběhem obyčejných životů a přehnanou karikaturou, nelegitimní moralizující pozicí, vykonstruovaným (nevěrohodným) vesmírným konáním postav a nudou, která dává pocit, že snímek trvá tři hodiny. Bába mlčí a pak kategoricky moralizuje své syny a papouškuje tezi o vině jejich otce, jako by ona dění jen přihlížela. Bába nevidí šikanu svého vnoučka a nereflektuje jeho chování k rodičům. Do problematického chování vnuka se máme vcítit, ale šikanující spolužáci zůstávají archetypálními zlosyny. Vhled a pochopení je nám dovoleno jen u vybraných postav, ostatní jsou pouhými nositeli své statické a účelové stereotypní role. Čím snímek v první třetině zaujme, po tom zbytek času šlape. Mělo to výjimečný potenciál. (16.04.2018)

Mně je to poselství, které chce film předat, velmi sympatické - ono zamyšlení nad sebeúctou, sebepoznáním, vlastní svobodou a především sebeuvědoměním -, ale když ono je to tak těžce tezovitě, v podstatě prvoplánově a předvídatelně natočeno. Navíc mi vadilo, že zde máme spíše karikatury, než životné postavy, až absurdně dovedené do krajnosti (především postava Vilhelmové-Dykové, i když tu moderní hipsterskou blbku zahrála skvěle, pokud ji tedy musela hrát, toť otázka) a mužské postavy jsou všechny do jednoho slaboši, a to dokonce i ta, která zdá se už ví, co od života chce. Ten zvrat do slabocha na konci filmu to celé tak nějak posadil na zadek víc, než obě postavy bratrů, opět vyvedené v absurdně krajních polohách chudého lenocha a závisláka na nakupování starých knih a pracovitého boháče, který jde pro úspěch přes mrtvoly, jak je naznačeno u jednoho z obědů. Mimochodem, tuhle doslova úchylku českých tvůrců na scény u jídelního stolu dodnes nechápu (třeba Hřebejk je v tomhle zcela ulítlý), asi holt jiný kraj, jiný mrav. Vadily mi nezvládnuté herecké výkony u neherců, časem už mi slepice lezla na nervy (byť chápu tu metaforu k lidem, kteří jsou v depresi, dokud nenajdou sebe a místo, kde jsou šťastní), samotné seznámení s otužilci na začátku mi přišlo hodně nevěrohodně podané, nepotěšila mne sexuální scéna a olej, což se sem moc nehodilo, vadila mi další teze, že Ivánkovi stačí k odložení tabletu prostředí těch správných lidí (bez bio produktů, bez přehnané přecitlivělosti a sledování moderních trendů – i když cyklisté mi tu chyběli), přece jen to chtělo více rozvést (včetně scény, kde klukům ve škole nabančí, ta zde zoufale chybí), vadilo mi nedořečení mnoha motivů, i ten konec, ze kterého se Bohdan Sláma vylhal nejjednodušším možným způsobem (včetně postav manželek) a k němuž vlastně nevede rozumné vysvětlení, proč. Jak jsem už psal - samotná myšlenka, některé vtipné či úsměvné scény, to vše je fajn, navíc se to natáčelo U Sváry, kam chodím na pivo, takže tam to prostředí znám, ale celkově mi přišel ten film postavený na vodě. Ale jinak samozřejmě, klobouk dolů před herci a jejich plaváním ve studené vodě. (08.09.2020)