Juno a páv

Drama podané komickým stylem a způsobem. Skutečně - ty postavy se chovají jako na hlavu padlé, řeší se prkotiny, a ano, pod tím probíhá jakési sociální drama, ale pokud člověk není Ir, asi těžko tuší, co znamenají narážky na lůzu a republikány. Jinak děj poněkud připomíná různé jiné podobné klasické kousky, dokonce i české Dědictví, o tom, jak někdo vyhraje či zdědí hodně peněz, ale pak se ukáže, že jde o omyl. A na téma, jak chudáci do ještě větší nouze přišli. Pro mne užvaněná konverzačka o ničem, u níž jsem celou stopáž přemýšlel, jestli to Hitch myslel vážně, nebo si dělá z kritiků a diváků prdel. V podstatě kromě úvodní scény v hospodě zde nejsou ani hrátky s kamerou a záběry, nic. (03.09.2016)

Záznam divadelní hry, přičemž Hitchcock postaví kameru jako před jeviště a nechá herce v dlouhých záběrech deklamovat text podle tehdejšího zavedeného způsobu. Občas mu nějaká hlava sice vyleze ze záběru, ale vzhledem k tomu, že jde o dobrou hru ukazující tragický pád jedné irské rodiny, nenudíte se. My máme bří Mrštíkovy s Maryšou, Irové Seana O´Caseyho. (07.02.2009)

Puvodne divadelni hru Hitchcock nechtel tocit, protoze nevidel zpusob prevedeni do filmove reci - a na vysledku je to bolestne znat. Dlouhe, staticke, "mrtve" zabery, z drtive vetsiny v hnusnem interieru chudinskeho pribytku, kde nekolik postav vede zdlouhave dialogy. Irsti herci prehravaji; vyrazna gesta, mimika a ukricenost obstoji na prnech, ve filmu ale prekracuji vhodnou miru. Postavy navic jakoby kazda vypadly z jineho zanru, kontrasty jsou ocividne. Jedinym pojitkem byla mira otravnosti, jez je obrovska. At uz slo o otce opilce a tlučhubu, hysterickeho valkou postizeneho synacka, halekajici kamaradicky a jednoduchou matku, vsichni do jednoho mi pili krev. Bohuzel stejne zmateny a neurcity je i scenar, ktery bezobsazne mele a mele a uz tak minimalni dej dela druhotny. O nefunkcnim spojeni komedie a dramatu dlouze nemluve. Snad jen, ze obe slozky vyrazne postradaji vkus a uveritelnost. __ Hitchock a jeho manzelka, jinak spolehliva scenaristka, Alma Reville, si v "Juno and the Paycock" vybrali slabou chvilku spolecne - alespon, ze tak... (04.07.2010)

Vypadá to jako divadelní představení - statické, užvaněné, zdlouhavé, nudné. Když se ke konci příběh konečně zdramatizuje, už mě to nechalo chladným. Nejslabší Hitchcock. Jediná vizuálně zajímavá scéna je dělení bábovky ve 40. minutě. Tím ostatním se neobtěžujte, nestojí to za to. Němi, potvrzuji každé tvé slovo. (09.07.2010)

Samotná divadelní hra vlastně vůbec není špatná a ke konci mě svým tragickým vyzněním i zaujala. Asi bych odpustila i to neinvenční divadelní zpracování, založené jen na konverzaci postav a odehrávající se v jedněch kulisách a bez jakéhokoliv nápadu. Jenže to by to nesměl točit Hitchcock, o kterém vím, co všechno umí. Je to poprvé, kdy mám pocit, že pracoval na něčem, co ho zoufale nebavilo a tak to prostě odflinknul. (02.05.2024)