Zahradnictví: Rodinný přítel

Technicky bez velkých průserů, takže na české poměry vlastně nadprůměr, ale hlavně je to intenzivní nuda - u těch nekonečných scének z obyčejného života plných dialogů o hovně jsem až doufal, ať na plac vtrhne Tarantino, a zakončí to svou typickou pointou kde všichni brutálně pomřou. Nestane se tak, unyle to plyne přes dvě prozívané hodiny až do nijakého konce. Přitom škoda, ta povídka má dobrý potenciál na docela zajímavý čtyřicetiminutový film, takže velká chyba že tu trilogii točí opravdu jako "trilogii" a ne jako jeden povídkový film. 5/10 (26.04.2017)

Vypelichané melodrama s amputovanou hlavou. Deset minut jsem smál představě Ondřeje Sokola o charakterním herectví, zbytek nesoudné stopáže meditoval o tom, jak může v roce 2017 udělat kdysi soudné tvůrčí duo něco tak chatrného. Takže: za prvních 10 minut se stane cca pětinásobek toho, co ve zbytku filmu. Hodinu a půl sledujeme bezkrevnou čechovovskou variaci, z níž protektorátní všednost vyznívá jako trýznivá nuda, kterou zpestří jen nechtěně pedofilní etudy strýčka Jiřího a momenty, kdy si Sokol a Geislerová v duchu šestákových čtení pro paní a dívky sdělují, že k sobě asi cítí něco náklonnost a že to teda asi nebude tím, že pan Jiří jest věrný rodinný přítel. Neděj některých rodinných seancí pro jistotu opakuje i voiceover. Cudný ráz jednoho domu se třemi sestrami naruší vpád Sabiny Remundové, který byl původně nejspíš zamýšlen pro nerealizovaný film Slunce, seno, protektorát. Když už se zdá, že budeme 130 minut sledovat jen ketaminové rodinné sedánky s příšerně prkennými promluvami, udeří velké drama, protože se vrátí někdo, koho postavy nečekají, ale čeká ho divák, protože nejspíš ví, že je to jako ten "Kodet z Pelíšků, ale mladej". Hrozící drama ovšem Jarchovský zdárně zažehná tím, že jednu z postav nechá umřít na tyfus, což nám jiná postava sdělí krásným voiceoverem, v němž slovesa končí na libé archaické -ti. Tahle zborcená struktura se spoustou nedějových míst svádí ke spekulacím, že se Hřebejk režijně pokouší o artové kouzlo všednosti, jaké známe třeba z filmů Hirokazu Koreedy. Jeho režijní vedení je nicméně totálně mrtvičné a ne, insitní motivy draného peří a občas rozklepané snímání z ruky nepokládám za režijní koncepci. Když už se zdá, že válka, která subjektivně trvá 30 let, konečně končí a film s ní, připomene nám potitulková scéna, že jsou tu stále dilemata, které musí řešit zbytek trilogie. Rodinné kroniky nám mají připomínat tíhu plynoucího času. Zahradnictví nám připomíná, že není nic horšího, než když místo času filmového pocítí divák existenční tíhu své prdele na sedačce kina. Pro mě je tohle nové dno tvůrčí dvojky, která kdysi podobný žánr uměla udělat s lehkostí a humorem. [ano, řemeslně je to samozřejmě v pořádku a za prvních snesitepných 15 minut přiznávám tu původně odepřenou jednu hvězdu, jsem, podobně jako Ondra Sokol, "dobrý člověk"] (26.04.2017)

Předem díky Cinemartu a čsfd za pozvání do Lucerny. Byl jsem v Lucerně poprvé a nádherný prostor. Teď k filmu: hlavně na to nechoďte s tím, že jdete na Pelíšky. S Pelíškama to nemá nic moc společného a celou stopáž budete přemýšlet, která postava je ta z Pelíšků, a stejně na nic nepřijdete. Film, i když má 130 minut, tak se toho zase tolik nedozvíte. Celou stopáž se řeší naprosto banální a nedůležité věci jako nekonečné scény při rozbalovaní dárků nebo čtení z knih. Některé scény a postavy byly ve filmu opravdu navíc, například postava Sabiny Remundové byla pro děj a celý film naprosto zbytečná. Zahraná nebyla vůbec špatně a patřila k tomu vtipnějšímu, ale bylo to moc na sílu. Scéna s koněm v baráku, nebo když Bedřiška jede za Jiřím a následně se vrací k vile a začne houkat po válce na sirénu je úplně mimo. Co se týče dětských herců, ve většině filmů, kde se objevují, tak trpím, ale tady to bylo naopak. Skvělý casting všech tří děcek. Z dospěláků fajn všechny tři sestry. Naopak mužské role trošku mimo. Sokol na drama zatím nemá, i když to nebylo tak špatné jak píšou někteří uživatelé, ale na takovou látku to chtělo někoho, kdo má s dramatem zkušenosti. Scénaristicky zoufalý mi přišel osud Jiřího. Celý film dostává nejvíce prostoru a pak se jen prostřednictvím voiceoveru loučíme. Chtělo to důstojnější rozloučení s postavou. Pochvala za masky, interiéry a exteriéry. Retro atmosféra vypadala reálně, a tím pádem se dá pochopit rozpočet kolem 100 mega za všechny tři díly. Shrnutí: ve 130 minutách se moc nedozvíte, stopáž vám bude připadat delší a docela se budete těšit na konec. Snad další dvě části nebudou takové scénaristické prázdno. (27.04.2017)

Takhle silný zážitek jsem skutečně nečekal. Film, který Pelíšky nemohl a ani nechtěl překonat, ale to neznamená, že to není jeden z nejlepších českých filmů posledních let. Scénář neoplývá originalitou ani neokoukaným tématem, ale dokáže překvapit zpracováním postav a lidskostí dialogů. Takhle si pohrávat s trýzní a komickými vsuvkami není snadné, ale Hřebejk to opět dokázal. Začátek trilogie, který funguje i jako samostatný film, kterému jsem od začátku příliš nevěřil, avšak tvůrci v čele s Jarchovským mi dokázali vytřít zrak. Nejedná se o pouhopouhý kalkul na diváky, ale o plnohodnotné drama, které rozhodně stojí za vidění. 8.5/10 (Viděno 20.4. na předpremiéře s delegací v plzeňském Cinestaru) (26.04.2017)