Zahradnictví: Nápadník

Nejlepší díl trilogie. Stále ale naprosto nekoherentní binec plný zbytečných scén, nevyřčených motivací, nepochopitelných postav a, v tradici této tvůrčí dvojice, šíleně nezvládnutých dialozích. K trilogii Zahradnictví mám dvě teorie proč vypadá, jak vypadá. K první mě táhnou mnohé očividné formální chyby, zejména ve střihu. Často se stříhá později než by mělo, občas zase dříve. Nezvládají se znázornit časové předěly. Zničehonic se mezi dvěma interiérovými scénami objeví záběr jak protagonisté jsou ve Stromovce, z kterého vůbec není poznat, co nám má vlastně říct. V takhle dobře zafinancovaném filmu bych nečekal, že se na kraji záběru objeví druhá kamera nebo, že si někdo nevšimne mikrofonu sjíždějícího do rámu. Z toho mám pocit, že Hřebejka to někdy v rané fázi reálně přestalo bavit a snažil se s tím strávit co nejméně času a čím déle produkce trvala, tím více byl myšlenkama jinde. Na postprodukci se pravděpodobně už vůbec nedostavoval. Druhé teorii nahrává ta určitá odlidštěnost, figurkovitost a neživost celé trilogie. Je docela dost možné, že za ní totiž stála umělá inteligence, do které jako referenční rámec byly nahrány všechny (VŠECHNY!) dosavadní Hřebejkovy filmy a na základě toho měla vytvořit vlastní film. Jsou tam ty snahy o poetické momenty, o absurdnost všednosti, je tam ta obžaloba lidské malosti, drobné odvahy, silná gesta, tragédie i smířlivost. Ale jakoby to bylo chladnokrevně seskládáno jenom na bází těchto buzzwordů. Přiblblá, leč sympaticky intimní scéna, kdy se dvojice dává po telefonu zase dohromady, je okamžitě zničena tím, že dívka musí vyběhnout z pošty a začít tančit v ulicích. Stejně přiblblá, ale potenciálně celkem roztomilá scéna, ve které celá rodina zjistí, že jejich dcera je ještě nevinná, protože bezelstně nafoukla prezervativ jako balónek, takže si s ním všichni úlevně pinkají, je degradována tím, že to musí být všechno řečeno nahlas. A teď mi ještě dochází - proč se s ním prve vlastně rozešla? Ježiši nebylo to doufám kvůli tomu, že se poté, co vyslechla tetinu historku, lekla, že může vagínou v sobě šprajcnout penis přítele, že ne? Ježkovy oči, teď když nad tim přemýšlím, tak to bylo kvůli tomu. Nééééé. (08.09.2022)

Podľa môjho vkusu najvydarenejšia časť trilógie. Svojou poetikou a atmosférou sa najviac blíži Pelíškom, preto má aj najväčšiu šancu získať si najviac priaznivcov. Sme našťastie vyvarovaní kauzálnym nezmyslom a divným skákaním v čase ako v predchádzajúcich dvoch častiach a výsledkom je najucelenejší dramatický oblúk. Stále však nemôžem byť plne spokojný. Ako záver trilógie príliš Nápadník nefunguje, na nejakú katarziu zabudnite a predstava nejakého maratónu všetkých troch, resp. štyroch filmov mi nepripadá vôbec príťažlivá. Ide síce o komédiu, ale s dostatočným množstvom dramatických a temnejších prvkov, pričom táto kombinácia funguje najlepšie pri všetkých troch filmoch. A áno, Pepo má pravdu, na vychutnanie si trojky nepotrebujete ani nič extra vedieť o Dezertérovi a Rodinnom priateľovi, až na zopár detailov. Len neviem, či je to zrovna najlepšia vizitka pre niečo, čo chce byť ucelenou trilógiou. (23.02.2020)

Divácky jednoznačne najprívetivejší diel trilógie. Depresiu predchádzajúcich počinov vystriedala dobrá nálada, hromada cool hlášok (Jindra rulez) a humor, ktorý máme od Hřebejka najradšej. V konečnom dôsledku veľmi príjemna romantická komédia, ktorá poteší aj keď ste predchádzajúce diely nevideli alebo vám neprirástli k srdcu. Fialová k sežrání. 8/10 (08.11.2017)

V závěrečném dílu trilogie Zahradnictví Hřebejk prapodivně zařadil jinou rychlost a film začne ubíhat zcela jiným tempem. Myslím, že Nápadník je točen tak jak se očekávalo, že to tak bude hned od prvopočátku od celé trilogie. Konečně došlo na ten styl ,,Pelíšků'' , které ale během let získaly auru nepřekonatelnosti a tak jakákoliv nová věc a třeba i dobrá bude tento náskok stahovat v oblíbenosti jen těžko. Jenže jak Rodinný přítel, tak Dezertér se nesly v celkem vážném duchu což diváctvo odkojené Pelíšky s Donutilem a Polívkou a čekající srandu leckdy nelibě neslo. Mně ten vážnější tón naopak sedl. Okupace, padesátá léta, to nebyla jednoduchá doba. S nástupem let šedesátých, smrtí Stalina i Gottwalda začíná docházet k lehkému uvolňování politické situace a svobody. V tomto ovzduší Hřebejk naplno rozjíždí rodinné vztahy v nám známé rozvětvené rodině, tentokráte už bez strastiplných zásahů režimů zvenčí. V příběhu kde se zaměřuje zejména na nejstarší dceru. Ta se nám zamiluje do pohledného a hodného hocha, který ale není přijmut jejím despotickým otcem. Ten - vždy názorově nekompromisní ať už se jedná o názory na komunismus, aktuální politickou situaci ve světě či vztahy v rodině se začíná čím dál více projevovat jako despota a to nejen vůči nejstarší dceři. Martin Finger tu skutečně dokonale ztvárnil ,,Kodeta'' tak jak jsme jej znali z Pelíšků. Film je celkem plný vtipných hlášek, bohužel jsou to věci jen pro pousmání a nezazní tam nic co by mělo tendenci zlidovět. A navíc humor se točí kolem stále stejných věcí jako v ostatních dílech.. kaktusy, rozežraná teta atd... Neseděly mi ani ty politické intelektuální diskuse. Zatímco v Pelíškách působily přirozeně, taky jsem tomu nevěřil...všem těm kecům o Maďarsku, Kubě... Ke konci jsem z toho všeho už měl pocit hodně nastavované omáčky a byl jsem celkem rád, že to tak nějak nijak končí. Jako náhled do šedesátek proč ne, dnešní omladina si o nich myslí kdoví co díky hippies v Americe. O to více je možná překvapí jak komplikovaný intimní život měl tehdy nejeden zamilovaný pár dle hesla ,,když je s kým - není kde''. Z filmu ve mně nakonec nezůstalo zhola nic, takže tady dost uberu a dám jen za tři poslední kremrole sežrané tetou Marčí. * * * (27.03.2018)

To nejlepší nakonec. Pohodová socialistická komedie á la Vyprávěj, která se celá točí jen a pouze kolem toho, že otčím nechce dovolit své dceři, aby měla sex s mechanikem. Mechanik proto trpí, dcera trpí rovněž (ale pouze duševně, jelikož je čistá jako svatební prostírání a neví, o co vlastně přichází) a otčím je spokojen, že dokázal někoho pořádně nasrat. 76 % (19.09.2019)