Šumař na střeše

Vystrihnite tie muzikálové songy a dám za päť. Príbeh bol perfektný, herci dokonale uhrali a predniesli to, čo film stvárňoval. Ale tie židovsko- nábožensko- tradično- hospodársko- domácko- robotnícke piesne ma priam vytrhávali zo sedadla! Chorálové, ukričané, nevtipné, dlhé a totálne, fatálne zbytočné. A to musím napísať, že mám vlastne muzikály všeobecne celkom v obľube. Potom som ich začal teda pretáčať a hneď bol u mňa film na vyššej úrovni. Príbeh krásny, milý, dojemný, skutočný a scenáristicky na dosť dobrej úrovni. 75%. (07.11.2007)

Na tohle se nedokážu dívat nezaujatě. Jewison natočil dva muzikály, na jejichž nejslabší kritiku reaguju vrčením. Kromě geniálního Jesus Christ Superstar je to tahle perla. 3 hodiny, během kterých sedím v embrionální poloze s otevřenou pusou a knedlíkem v krku. Je to částečně tím, že na mě vždycky fungovala východní melodika a klezmerské songy, ale to by samo o sobě nestačilo. Připojte k tomu ještě nostalgii (poprvé jsem to viděl jako malý fracek a už tehdy mě to dostalo), skvělou režii, herecké, pěvecké i choreografické výkony, brilantní, svižný scénář, humor i smutek ... zkrátka - stačí mi už úvodní houslové sólo a jsem naměkko. Jistě, místy z děje trochu okatě vyleze fakt, že jsou to často hrubou nití sešívané židovské anekdoty, ale čert to vem. Tohle je čistá krása filmu a hudby v jednom z nejdokonalejších spojení, jaké kdy zaznamenal celuloidový pás. (21.01.2008)

Poslední z velkých muzikálů, který se od lokálních konfliktů (zápletka lehce připomíná Sedm nevěst pro sedm bratrů) prozpívá a protančí ke globálnímu dění a univerzálním pravdám. Nabádá-li nás Šumař, abychom ctili tradice a nestyděli se za svůj původ, činí tak nenuceně, aniž by propagoval judaismus nebo myšlenky bolševické revoluce (k čemu by časoprostorový rámec příběhu mohl svádět). Tři hodiny utečou jako nic díky nádherným obrazům, které maluje kamera, díky charismatickému Topolovi v hlavní roli a hlavně díky Oscarové hudbě začínajícího Johna Williamse. Během celého filmu jsem měl chuť vstát a začít tančit nebo dát jiným výrazným způsobem najevo svou radost ze života. Možná jsem povrchní, ale právě tohle od muzikálu očekávám. 85% (15.04.2008)

Aj napriek tomu, že muzikály nie sú mojím obľúbeným žánrom, tak Fidlikant na streche som si parádne vychutnával... Nevadila mi dokonca ani dosť dlhá stopáž a ani tanečno-spevácke vsuvky, lebo technicky je ten film jednoducho geniálny! Keď k tomu pripočítam ešte zaujímavý a nadčasový príbeh zasadený do drsného prostredia (ukrajinský vydiek) a ešte drsnejšej doby (pogromy na Židov), tak dostanem jeden veľkolepý film, ktorý veru patrí medzi filmové skvosty. (02.12.2008)

Hlavní hrdina adaptace divadelního muzikálu z prostředí židovské komunity někde v Rusku před 1.světovou válkou se na začátku zaklíná tradicemi, ovšem jako otec pěti dcer (z toho tří na vdávání) je všechny stejně nakonec poruší. Rabínská moudrost, židovský humor, skvělá muzika a písničky. A když jsou v závěru obyvatelé vesnice donuceni zpřetrhat své kořeny a vystěhovat se, divák doufá, že se některým podaří podle plánu dostat do Ameriky, protože jen tak mají šanci uniknout pozdějšímu bolševickému teroru a následujícím hrůzám holokaustu. („Hospodine, já vím, že jsme vyvolený národ, ale nemohl by sis občas vybrat taky někoho jiného?“) (16.08.2007)