Hora

Film se jednoznačně jednoznačně hodí do kina, kde na velkém plátně vynikne příroda, který potřebuje prostor. Úplně jsem si představoval to ticho K tomu nesmí chybět domorodá mystika s modlitebními mlýnky, trochu vděčných zvířátek, trochu ekologie se zásahy do přírody pod komerčním praporem masového objevování ledovců. Postupně se tento dokument s fantastickými záběry posouvá k thrilleru a přitvrzuje. Naštěstí se ve finále vracejí k přirozené podstatě závrati, která trvá. K okamžikům, kdy hory pod hvězdami odpočítávají čas věčnosti. Za sedmdesát minut Hora vystřídá všechny druhy emocí, aniž na ně naléhá. (12.04.2020)

Hory, hory, všude samé hory... A přece vnímám dokument Jennifer Peedom především jako portrét duše člověka, který se, ať už z lásky k horám nebo z popudu ovládnout a kontrolovat svět okolo sebe - anebo dokonce kvůli adrenalinovému puzení -, vydává do vysokohorských poloh, aby vstoupil do kontaktu s nejstarší matérií, která tvoří základ naší planety. Peedomové (a Robertu Macfarlanovi, který je autorem komentáře) se podařilo zdatně vystihnout právě tuto efemérní podstatu: totiž vystihnout "proč". Proč vstupujeme do téhle nehostinné, ale nádherné pustiny. Jsem jeden z těch horských bláznů, o nichž se ve snímku mluví, takže jsem se na tuhle notu dokázal velmi dobře naladit. (04.08.2022)

Člověk by měl bezprostředně po zhlédnutí skoro až chuť si nějakou tu horu zdolat. Ze snímku je cítit velká láska k horstvu. Trošku mi ovšem vadilo, že Dafoe opakuje celou stopáž stále dokola to stejné. Velké štěstí, že to opakuje právě Dafoe, který by dokázal udělat zážitek i z četby návodu na obsluhu pisoáru. Dokument není přehnaně dlouhý, takže si ho člověk dokáže užít. Příjemná meditační výprava do bájné země božstva, obrů a monster. Krásné záběry a hudba. Myslím, že dokument dokáže pohnout se srdíčkem i nemilovníkům hor. (21.04.2018)

Trochu neladící kombinace. Na jedné straně bezpočet velenádherných horských scenérií, závratných pohledů ze skalních stěn nebo fascinujících ukázek všemožného sportovního umění a odvahy. Na straně druhé pak poněkud rušivé prvky v podobě nepříliš šťastně zvoleného hudebního doprovodu (energická a hlasitá klasická hudba) a jalového, rádoby poetického komentáře. Druhá Baraka se sice nekoná, ovšem i tak silný zážitek. Bez zbytečného tlachání a s jemnější muzikou by to bylo za plný počet. (25.02.2018)

Ultimátní porno vysokohorských masivů - artistická kronika vztahu člověka s přírodou posvátných vrcholů, která v mixu vypravěče, filharmonie a kamerových přeletů oslňuje, stejně jako dojme nad tím, co jsme jako lidstvo v honbě za dobrodružstvím ztratili. Skvěle komponovaný, gradovaný, rozjímavý, tady máte INTO THE MIND či THE FOURTH PHASE na druhou. Co by na to řekla Leni Riefenstahlová :) (16.02.2018)