Obsahy(1)
Toho dne na podzim roku 1928 jsou dva symboly československé demokracie na vrcholu, stejně jako celé Československo. Kniha, která vznikala celý rok a která má národu představit jeho prezidenta, je hotová. Karel Čapek vyhledá v zahradě zámku v Topolčiankách Masaryka. Chce mu nabídnout část honoráře za knihu jejich hovorů, která vzniká k 10. výročí mladé Československé republiky. Prezident ale není v dobrém rozmaru, jeho dcera mu totiž zakázala knihu vydat. Toto setkání nebude snadné. Čapek sice spěchá, celou situaci nemůže ale nechat bez odezvy a nechává se zatáhnout do vzrušené debaty. Debaty o dcerách, o světě, o politice i politicích, o Češích, o lásce a o ženách. Masaryk ukazuje, že není pouze tatíček zakladatel a chladná ikona z učebnic, ale muž z masa a kostí. Vedle svých dějotvorných myšlenek a světonázorů odhaluje i schopnost vysoké politiky či dokonce intrik. Hovoří mimo jiné o svém mileneckém poměru a znovuobjevené sexualitě. Střet dvou velikánů z různých generací má výbušný potenciál, přestože jejich jedinou zbraní jsou vycházkové hole a slova. (Bontonfilm)
(více)Videa (1)
Recenze (183)
Hovory s TGM je rozhodně jeden z nejkomornějších filmů z tuzemské produkce posledních let, který stojí zejména na hereckých výkonech dvou hlavních aktérů. Hodinu a čtvrt se divák prochází s Masarykem a Čapkem na pozemcích okolo topolčianského zámku a naslouchá jejich hovorům, které se ubírají různými směry - od témat zcela povrchních až po niterně osobní - přičemž se ve vzduchu stále vznáší otázka ohledně vydání či nevydání knihy, na které se oba muži podílí. Vskutku minimalistický filmařský kousek, který nabízí divákům pohled do soukromého života dvou velikánů našich dějin. ()
Neškodná konverzačka, která se snaží zobrazit Karla Čapka a prezidenta Masaryka jako dva normální chlapíky s normálními problémy a vlastně úplně běžným životem. A tak se mluví o politice, běžných starostech i ženách. Film nikam nespěchá, ani nijak negraduje, ale ústřední duo je natolik přesvědčivé, že ani moc nevadí, že se nic zajímavého nedozvíme. ()
Je to takové nudné, unylé, ušlapané. A nechápu, jak oba vypadají, že hrají poprvé, jediné co chybí, aby se občas koukli do kamery. Celý film stojí na dialogu, ale ten je tak hluchá a prázdný, jako by to byl jen nějaký vsuvkový díl Ulice. Asi je to taky ještě umocněno tím, že jsem se těšil a o to víc jsem byl zklamán. ()
„Kdo ví, co za pár let bude pravda o nás dvou, že?“ Hovory s TGM jsem nečetl, tudíž možné výtky (minimálně na Kosatíkův scénář) u mě odpadají. Ano, některé věty či pasáže mi i jako člověku, který se neseznámil s předlohou, nepřišly zrovna původní, ale ne že by mě to rušilo, protože na tom film staví, totiž na výrazné stylizaci gest a promluv postav. A u obou hlavních představitelů to byla velká výzva. Čapek mě tak trochu provokoval, protože Jan Budař ho zahrál tak strašně zvláštně, že ve mně ještě doznívá. Ovšem to, co předvedl Martin Huba, tomu já říkám absolutní splynutí s postavou…jedno, zda šlo o více či méně výraznější emocionální projev, věřil jsem mu každý pohyb i větu. Dialogy mi přišly povětšinou povedené. A co do atmosféry snímku to bylo takové převážně pohodové setkání u čaje v parku, čemuž přispělo i vhodné prostředí (výborně podpořené kamerou a zvukem). Celkově to vidím na solidní 4*. „Čapku, vy máte strach z Němců?“ - „Vy ne?“ - „Němci mají takové heslo. Kromě Boha se nebojíme ničeho na světě.“ - „No právě.“ ()
Jak vyplyne na konci, debata o vydání, nebo nevydání knihy - která je v podstatě jediným rámováním celého příběhu - umně celé Hovory s TGM obalí do sexuálního tématu. Jedná se o jednu z mnoha drastických odboček od století starého zdrojového materiálu, který se zaobírá jak Masarykovým životním příběhem (který by na plátně otevíral možnosti pro mnohem výpravnější scény, než je hodinová procházka po zahradě), tak např. jeho filosofií realismu, vztahem k náboženství a tehdejší geopolitickou situací. Tyto odbočky mají pravděpodobně tématiku intelektuálních debat s prezidentem přiblížit řadovějšímu podniku a glorifikovanou, až deifikovanou postavu TGM pravděpodobně i polidštit. Dojde tedy i k naprostému překrucování Čapkova svědectví o sobě samém i samotném prezidentovi - ať už se jedná o Čapkovy zápisky do notesu, Masarykově filmové prchlivosti a rychlé mluvě či o tom, jaký vztah má k pravdě a lži. Spolu s televizní kamerou a střihem se tak bohužel jedná o naprosto průměrný filmový zážitek, který hravě strčí do kapsy kterýkoli díl Českého století. ()
Galerie (40)
Photo © Bontonfilm
Zajímavosti (12)
- Snímek je rovněž připomenutím a oslavou jednoho z našich nejvýznamnějších spisovatelů, Karla Čapka, od jehož smrti v době uvedení filmu uplyne 80 let. (majky19)
- Jak jsou s historií našeho státu spojeny letopočty s osmičkou, tak i zde je najdeme. V době rozmluv s T.G.M. bylo Čapkovi 38 let a Masarykovi 78 let. Kniha vyšla v roce 1928 a Čapek 10 let poté umírá, a zase v roce s osmičkou na konci – 1938. A nakonec, film vznikl v roce 2018 a premiéru měl 18. října, tedy další osmičky. (sator)
Reklama