BlacKkKlansman

Civilní feel good pohodička s blaxploitation pomrkáváním, ostře kritizující Trumpa. Řeší se tady rasizmus, černošské hnutí a KKK, což nebude bavit každého. Ale je to chytré, na Spikea typicky s lehkostí a precizně zrežírované a Johna Davida Washingtona to může dostat do rolí, které z něj udělají novou černošskou hvězdu s parametry Denzela Washingtona. P.S.: Paulu Walterovi Hauserovi (malý tlouštík “tajný agent” z Já, Tonya) ti ultra-burani neskutečně sedí. [Cannes] (17.05.2018)

BlacKkKlansman mal byť len pohodovou jazdou, ktorú si síce na jedenkrát užijem, ale nijak vo mne nezarezonuje. Opak sa stal ale pravdou. Leeho snímka ma držala od začiatku až do konca a okrem humornej kriminálky ma čakal svieži ľudský príbeh s mimoriadne sympatickou dvojicou detektívou. Výpovedná hodnota navyše stála za to a režisér nemusel dokonca ani na záver filmu pridávať zábery z Charlottesville, aby azda každému rozumného divákovi došlo, že ľudia sú debilmi aj naďalej. P.S. Michael Buscemi je od svojho brata Steva na nerozpoznanie. (18.12.2018)

Skvěle vybalancovaný poměr závažnosti tématu a lehce úsměvné jízlivosti, ve filmu, který pomrkává po legendách blaxploitation a i přes divokou stopáž nenudí - výtečně ho totiž táhne Washington s Driverem. Bylo by to za hřejivější 3+, ale závěrečný statement zamrazí a dává jasně najevo, že Spike Lee je pořád na svém místě. 80% (09.01.2019)

Spike Lee nejednou příjemně překvapil. Rozhodně ale nepatří mezi režiséry, na jejichž kousky bych netrpělivě čekal. Zápletka je poměrně prostá – čerstvá posila coloradské policie Ron má překvapivou barvu pleti. První černoch v historii sboru chtěl být mužem v uniformě odjakživa. Nejprve zevluje v kartotéce, nakonec se ale stane členem buňky Ku-klux-klanu. Jenže s jeho afrem by to šlo obtížně, takže Ronem je ve skutečnosti a na telefonu, Ronem mezi rasistickými fanatiky se stává jeho kolega, který je navíc jen tak mimochodem Židem. Organizace mezitím nabírá na síle a plánuje násilný útok. Uvědomělý filmař Spike Lee se opírá o reálné události a dává jasně najevo, že se mu dnešní poměry za oceánem nelíbí. Ocitáme se sice v 70. letech, ovšem události jsou platné i pro současnost, z čehož může mrazit. Ovšem z toho, že je nálada mezi lidmi podobná, prostě nemrazí. Možná je to jeho typickým odlehčeným stylem vyprávění, možná tím, že jsem měl v několika momentech problém tu či onu scénu akceptovat. Mnohé navíc měly být o dost kratší. Používá sice několik fíglů a předkládá i pár milých nápadů, celkově ale nejsem přesvědčený, že by tohle měl být nějaký „černý“ kůň blížících se filmových předávacích ceremoniálů. Není ani nijak zvlášť vtipný, humor vychází hlavně z absurdity rasistických projevů. Herci jsou fajn, ale z Adama Drivera dlouhodobě rozhodně neucvrkávám, prakticky neznámý John David Washington má zase značné charisma, ale že by měl držet v ruce hereckého Oscara, tak to tedy vůbec. Lee měl možná leccos detailně promyšlené a před dobovou atmosférou smekám, mě si nicméně celkově tentokrát úplně nezískal. (01.01.2019)

Spike Lee si vybral zajímavý, absurdní a téměř neuvěřitelný příběh, který dovedně a chytře zadaptoval jako výbornou satirickou komedii. Vybral k tomu naprosto přesné obsazení, takže mezi herci funguje chemie a divák se velmi dobře baví. To celé v téměř tarantinovském stylu. A když už si říkáte, jak skvělý snímek to sledujete, Spike Lee vám k tomu v posledních minutách přilepí naprosto nadbytečný dokumentární epilog, který nekoresponduje s předešlou náladou snímku a vyznívá jako přehnaná snaha režiséra o vyjádření svých názorů za každou cenu a tak doslovně, aby to i debil pochopil. Naštěstí pozitivní pocity i přes ten kiks na konci přetrvávají a rozhodně jde o kvalitní podívanou hodnou zhlédnutí. [KVIFF 2018] (01.07.2018)