Tenká červená linie

(1001) Po zatím třech filmech Terrence Malicka musím říct, že ne vždy mi jeho silně rozpoznatelný rukopis přijde jako dobrá věc. Na Tenké červené linii mě asi nejvíc vyvádí z míry diskrepance mezi obrazem a voiceoverem. Malicka považuji za mistra vyobrazení každého jednotlivého vojáka jako jedinečné individuality, velmi jednoduše je to najednou film o vojácích a nikoliv o válce a to je krásné. A kam se hrabe Spielberg, musím dodat. V komentáři/voiceoveru ale najednou zní všichni velmi podobně, přemýšlejí podobně, jejich osobnost je najednou pryč. To mě nesmírně mate a nejspíš mi to i brání se na film doopravdy napojit. S plynutím času tento problém místy trošičku zeslábne, zejména když se dostane na stručnější myšlenky těch "méně hlavních" vojáků, ale v té době už film běží docela dlouho a já se musím přiznat, že jsem z něj unavená. Použitá hudba tomu také nepomáhá - jak moc jsem toužila slyšet elektrickou kytaru nebo jakýkoliv jiný ostrý zvuk vyjma střílení. Chápu, že už v této tříhodinové verzi musel režisér extrémně zkracovat svoji původní vizi, takže jsem zmatená, co vlastně navrhnout jako řešení. Velmi často jiným filmům vyčítám, že si nechávají příliš málo času na jednotlivé emoce, a tady bych chtěla doporučit zkracování? Vezměme si Bena Chaplina a jeho ženu - nepamatuji si nejspíš všechny epizody vzpomínek, ale z těch delších jsme viděli minimálně návštěvu mola na mořském pobřeží, brodění v moři ve žlutých šatech, milování doma za zataženými závěsy, houpání na houpačce. Kdyby některá z těchto epizod vypadla, nebo všechny až na jednu, jak moc by to film zasáhlo? Byl by to jiný film? Přišel by o svou jedinečnost nebo by za cenu malé oběti získal na spádu? Nevím. Jisté je, že díky tomu odbíhavému, do sebe zahleděnému vyprávění to zcela jistě není film pro mne. Sice obdivuji mozek, který řídí oko kamery, ale neprožívám příběh, který se před ní odehrává. Nejpůsobivější scény: Jared Leto pozoruje, jak se mění světlo nad krajinou. Matt Doran se dotýká citlivky stydlivé. Ptáče se vylíhne na bitevním poli. James Caviezel vidí tvář muže pohřbeného v hlíně. Co mají všechny tyto scény společné? Není potřeba, aby se v nich mluvilo, jsou výmluvné samy o sobě. Ráda bych toho víc tímto způsobem. (08.04.2017)

Panenská příroda, silná válečná výpověď, meditativní bitva o Guadalcanal, tucet slavných jmen a Terrence Malick, který se vrátil ve velkém stylu. Projít nebo zemřít. První velké vítězství Spojenců nad Japonci je blízko, ale bude to stát hodně životů. Ženské party tady mají jen okrajovou úlohu, nabízí se nám několik mariňáků, kteří se vyloupli z davu a Malick s nimi pracuje (na jejich množství) překvapivě pečlivě. Jsou vyčerpaní, bojí se, věří, vzpomínají, rozjímají. Do toho se nám chvějí v ložnici záclony, milenci se objímají na pláži, domorodé děti divočí ve vlnách oceánu a tvůrce předkládá přírodní alegorie z pralesa. Zatímco ve stejném roce vzniklém Ryanovi hereckému osazenstvu vévodil Tom Hanks, tady máme několik zajímavých figur. Kamera Johna Tolla je sakra poutavá, hodně odlišná od té Kaminského „krvavé“ v Ryanovi, hraje si s detaily a úžasnými celky, génius Hans Zimmer dokresluje svými tóny meditativní atmosféru. Délka je masivní, ale děkujme za to, že Malick posedlý kladením zásadních filozofických otázek se tehdy sakra brzdil (když vezmete jeho poslední dva filmy, rychle pochopíte). Natočil mnohovrstevnatý kus, plný zajímavých charakterů a výborně zvládnuté akce. (16.10.2016)

Dlha doba presla, kym som sa odhodlal znovu si pozriet tento vojnovy film, ktory kvalitou velmi silno konkuroval v rovnakom roku Spielbergovou ZACHRANOU VOJAKA RYANA (1998), ktory sa mne osobne pacil hlavne po brutalnej akcnej stranke o trosku viac, ako LINIA, avsak ani tento film hlavne po myslienkovej stranke o tom, aka je vojna svinstvo zdaleka nezaostava tak, ako som si to myslel v case premiery. Dnes som bol pripraveny na Malickove vypravanie a ak mam pravdu povedat, bavilo ma to omnoho viac, ako Coppolova APOKALYPSA z vietnamskej vojny (1979). Sean Penn v ulohe serzanta Welsha mi v tejto ulohe pripadal byt omnoho ludskejsi, ako v ulohe vojaka, ktory tyranizoval Vietnamku v De Palmovej ukazke vietnamskej vojny vo filme OBETE VOJNY (1989) a okrem toho si tam zahral aj John C. Reilly, ktory si v linii zahral serzanta Storma. Adrien Brody si v PIANOSTOVI (2002) Romana Polanskeho zahral az o 4 roky neskor, takze v case premiery tohto filmu som ho este nepoznal rovnako, ako aj Jamesa Caviezela, ktoreho som spoznal az v ulohe Jezisa v UMUCENI KRISTA (2004) od Mela Gibsona. Velmi silnu a emotivnu poziciu tu zohrala aj krasna hudba Hansa Zimmera, jeho som proste nemohol vynechat. Dnes som rad, ze som si tento skvely film mohol zopakovat, pretoze na prve pozretie to bolo pre mna trosku nudne, ale dnes ma to velmi bavilo aj napriek dost dlhej minutaze. Obavy som mal aj kvoli drame NOVY SVET (2005), ktora ma dost nudila, lebo prilis vela meditatovania nie je mojou salkou kavy, ale v tomto filme to Malick zvladol tak, ze sa to dalo zniest. Film mal 7 nominacii na Oscara z toho najlepsi film a rezia Terrenca Malicka. V pripade najlepsej rezie ziskal Oscara Steven Spielberg za ZACHRANTE VOJAKA RYANA (1998) a najlepsim filmom roka v konkurencii zvitazil ZAMILOVANY SHAKESPEARE (1998) od Johna Maddena. ________ Nick Nolte - (Poručík Plukovník Gordon Tall) +++ Jim Caviezel - (Vojak Witt) +++ Sean Penn - (Prvý seržant Edward Welsh) +++ Elias Koteas - (Kapitán James 'Bugger' Staros) +++ Ben Chaplin - (Vojak Bell) +++ John Cusack - (Kapitán John Gaff) +++ Adrien Brody - (Vojak Fife) +++ John C. Reilly - (Seržant Storm) +++ Woody Harrelson - (Seržant Keck) +++ Miranda Otto - (Marty Bell) +++ Jared Leto - (Druhý poručík Whyte) +++ John Travolta - (Gen. Quintard) +++ George Clooney - (Kapitán Charles Bosche) +++ Nick Stahl - (Vojak Beade) +++ Thomas Jane - (Vojak Ash) +++ John Savage - (Seržant McCron) +++ (21.01.2012)

Poměrně slušný, vydařený válečný snímek z Tichomoří s výbornými výkony herců a s působivými válečnými scénami. Zajímavý je kontrast čisté přírody a ničících lidí. Nádherná je zde hudba Hanse Zimmera a kamera Johna Tolla. Nicméně celkově je na mě film moc dlouhý a chvílemi docela nudný. Ve stejném roce natočený Spielbergův vojín Ryan zůstává jednoznačně nejlepším válečným filmem. Z 8 oscarových nominací (film, scénář, kamera, střih, zvuk, střih zvukových efektů a hudba) nezískal film ani jednu. (05.08.2003)

Majstrovský epos Terrenca Malicka, ktorý tak, ako mnoho pred alebo po ňom, zobrazuje hrôzy, šialenstvo a utrpenie, ktoré so sebou prináša akákoľvek vojna. Prekrásna kamera, prekrásna meditácia, týkajúca sa vnútorných osobných postojov k celej vojnovej mašinérii. Malick má pred ostatnými navrch vďaka jednému prostému dôvodu. Takmer všetky vojnové filmy prinášajú akčný hollywoodský drajv, no Tenká červená línia je jedinou snímkou, ktorá takým intímnym duchovným "malickovským" spôsobom rozrýva vnútorný pokoj a harmóniu vojakov čoby obyčajných ľudí, strácajúcich ideu humánnosti, morálky či rešpektovania ľudského života ako toho najväčšieho daru. Malick opäť siaha k princípom dobra, lásky, spravodlivosti, bezmedznej viery v Neho. A podľa mňa patrí k najviac nedoceneným režisérom súčasnosti. ,,Musí trpieť človek, ktorý miluje dobro?" PS: Porovnávanie úrovne kvality s Vojakom Ryanom považujem za bezvýznamné. Oba filmy sú podané svojsky, nenapodobiteľne tak ako sú Malick a Spielberg silne individualistické osobnosti. (30.12.2011)