Režie:
Paul GreengrassScénář:
Paul GreengrassKamera:
Pål Ulvik RoksethHudba:
Sune MartinHrají:
Jonas Strand Gravli, Thorbjørn Harr, Anders Danielsen Lie, Seda Witt, Lars Arentz-Hansen, Jon Øigarden, Anneke von der Lippe, Øystein Martinsen (více)VOD (1)
Obsahy(3)
Po zničujících teroristických útocích v Norsku se jeden z přeživších, truchlící rodiny a národ semknou za spravedlnost a uzdravení. Podle skutečného příběhu. (Netflix)
Videa (1)
Recenze (190)
Při záběrech na kancelář, kde skupinka oddaných přemlouvala svého vůdce a premiéra /Jens Stoltenberg/, aby nepřijímal, nevyvozoval, žádnou osobní spoluodpovědnost, se ozvaly mé dávící reflexy a ožil můj všeobecný despekt ke všem politikům. Speciální ozbrojené složky, které měly na útočníka okamžitě po nahlášení nastoupit, se evidentně nejdříve musely věnovat ochraně a zabezpečení vystrašených elit národa. I když tím byly na ostrově bohužel odsouzeny mnohé životy tamní uvědomělé mládeže. .... https://en.wikipedia.org/wiki/Gj%C3%B8rv_Report .... Následný soud a hlavně podmínky trestu, jsou jen krutým výsměchem pozůstalým a navždy poznamenaným přeživším. Co je to za společnost, kde vrah má víc práv, než jeho oběti? ()
To, co mi letos chybělo u norského tvůrce (Erik Poppe), který sleduje klíčové okamžiky na ostrově od útoku do příchodu policie takřka v reálném čase bez střihu a hudby, tady naopak fungovalo náramně: emoce. Brit Paul Greengrass je v mých očích přístupem k tragické látce zajímavější, sugestivnější, komplexnější, jistější. Poppe si za zvuku prvních výstřelů vybírá hlavní hrdinku, která v panice hledá mladší sestru, a už se jí nepustí. Je stále s ní, nahlíží jí přes rameno. Pečlivé snímání v nepřetržitém záběru už nicméně známe, tehdy mě tak napadalo spíš slovo monotónní. I Greengrass si při Breivikově řádění vybírá konkrétní sourozence, jde ovšem tak nějak víc do hloubky. Bratři přežijí, ale.. Po půlhodině je krajně pravicový extremista v poutech, ale co dál? Hutné téma pokračuje. Palec nahoru zaslouží zejména výborný skandinávský casting, ať už je to tragédií zasažená rodina (syn koupil pět kulek, ale přežil, my pak spoluprožíváme to, co on), obhájce Jon Øigarden nebo Anders Danielsen Lie, který je v roli Breivika přesný, věcný a chladný. U Greengrasse je navíc slušně odvedené řemeslo standardem, s reálnými bolestmi už má v podobě Krvavé neděle a Letu číslo 93 nemalé zkušenosti. Závěr (stejně jako úvod na ostrově) silný, v Greengrassově podání jasně kritizující extrémismus a vyzývající k toleranci. Za mě spokojenost. ()
Film obsahově určitě hodnotnější, než pouze pocitový a nikoliv faktografický 'Utøya 22. juli' ze stejného roku. Nejzajímavější je myslím jeho první část, realisticky zobrazující poslední přípravy na útok, samotný útok a následné zatčení. Jakmile dojde na výslechy a soudní proces, do děje jsou postupně implantovány všemožné politicky tendenční a patetické žvásty, polopatické moralizování, uslzené pohledy a podobný středoproudový materiál pro divácké ovečky. A dějové linie o Breivikově právníkovi, a hlavně o přeživší rodině a jejím rehabilitujícím nejstarším synovi, jsou už vyloženě telenovelickou nechutností. Nicméně i přesto film řadím k těm zajímavějším/záživnějším "historickým" filmům natočeným podle skutečných událostí, a za jeho největší mínus považuju anglické znění, které mu nejvíc ubírá na autenticitě. Filmový štáb je převážně norský, je to film z Norska, o Norech a s norskými herci, takže tohle vážně nechápu. ()
Útok je odbitej v první půlhodině a není tak strhující jak byste čekali, a zbytek filmu sleduje společnost, jak se s událostí vyrovnává. Přeživší klučina s traumatem a jeho rodina, Brejvikův právník a jeho rodina, samotnej Brejvik a soudní proces. Na mistra Greengrasse překvapivě mechanické, nezáživné vyprávění, které spoléhá na hloubku prožitku utrpení ztraumatizovaného kluka v kontrastu s vrahovym šokujícím klidem, podloženým jeho politickým přesvědčením. Nějakou tu myšlenku Greengrass načrtne a jako informační výpověď je film záslužnej, ale co do diváckého zážitku sprostředkování hrůzy z dané události jej konkurent Erik Poppe s jeho Utøya 22. juli přebíjí. ()
Vklad Paula Greengrassa k tragickej látky masakry na ostrove Utøya je silno prodivácky a určite atraktívnejší ako nórska verzia bežiaca v kinách. Bez akýchkoľvek príkras, vecne a chronologicky sledujeme Breivikove vyčínanie a následne súdny proces s ním. Ako aj v predchádzajúcich svojich filmoch, aj tu je režisér schopný ponúknuť silný dynamický príbeh. ()
Galerie (41)
Photo © Netflix
Zajímavosti (14)
- Informácia o tom, že vzniká film o útokoch Anders Behring Breivika zapríčinila veľkú kontroverziu. Petícia proti natočeniu snímku vyzbierala vyše 20 000 podpisov. (FREEWHEELER)
- V niektorých scénach je možné vidieť telefón iPhone 5, ktorý však vyšiel až v septembri 2012. (ČSFD)
- Jedná se o první film Paula Greengrasse, který byl natočen zcela digitálně. (orkadimenza)
Reklama