Amnestie

Velmi důležitý film k tématu sametu. Už předchozí Karáskův projekt Kandidát se mi hodně líbil. Respektive vzpomínka na něj je s odstupem čím dál tím lepší, než první kritické setkání. Amnestie je smělá, dravá, chytrá. Jednotlivé postavy jsou velmi výrazné a jakoby opsané ze života, ačkoli ne zcela. Atmosféra je velmi autentická, poměry v bratislavské televizi k nezaplacení. Geislerka se překonává, pomalu už 10 let hraje ty zralé role a pomalu se nebojí přidávat i vnějškově degradující rekvizity. Vašut překvapil, ze slovenské strany je zdaleka největším překvapením Natalia Germani. (27.11.2019)

Celoživotná trauma akademickej obce z cirkvi a neslobody novinárov (ktorí sa najnovšie kupujú dotáciou 10 milionov eur zo štátneho rozpočtu) sa prejavi aj v koncepcii tohto filmu (dúfam že si tu nepustil žiadnych novinárov - nielen v komentároch sa objavujú verejne dostupne odkazy z priebehu vzbury, ktorej potlačenie bolo mimochodom vo svete vyhlasené ako jedno z najlepšie zvladnutých povstaní respektive vzbur väzňov) , ak by potláčali protesty "študentíkov" na námestiach jednotky URNA ako to vo svojom mokrom sne o tejto udalosti popisuje nedávno doštudovaný maturant z VŠMÚ zrejme by to tiež vyzeralo trochu inak. Že nebol za vodcu vzbury označený člen menšiny je tiež z pohľadu liberálneho fanatika pochopiteľné, rovnako tak ako nie sú v najmenšom spomenuté dôsledky ktorými amnestia "nevinných" ovplyvnila prvé "demokratické" roky po rokoch "tyranie". Čo sa týka príbehu ten je plný nezmyslov, nevysvetlených súvislostí a postavy z prostredia mimo väzenských múrov sú úplne zbytočné. Nielen slabučká kamera ale najmä nič nehovoriaci dej mi potvrdili to, že filmy u nás sú čoraz viac točené za politickým účelom a najmä ľuďmi bez štipky talentu. Vďaka za Pomaľované vtáča, ktoré je náplasťou na túto nechutnú politickú agitku na ktorej sa nahrabú ľudia s dobrými kádrovymi posudkami súčasného režimu. (25.05.2020)

Dosti deprimující podívaná v kulisách období "sametové revoluce" a toho, co následovalo. Pokus o propojení skutečných dějů spojených se vzpourou vězňů v Leopoldově s fiktivními ději (ať už jde o postavu disidentky v podání Anny Geislerové, která touží získat zpět zabavené obrazy z dílny Josefa Čapka nebo její rivalku v lásce, jejíž manžel stál za krádeží těchto obrazů) určitě není nezajímavý. Když ale v tom závěrů vrcholí jak vzpoura vězňů (resp. dochází k jejímu potlačení), tak současně i střet manželky s milenkou, přišlo mi to až poněkud vykonstruované. Jinak musím říct, že celé to prostředí věznice na mě působilo dost autenticky, ač asi právě v tomto směru tento film "můj šálek kávy" rozhodně nebyl. (20.06.2022)

Ve filmu zazní věta z úst M.Vašuta, že lidi se nechtěj ohlížet zpátky. Proto nechápu tu záplavu filmů podobnýho ražení. Film a jeho režisér neví , zda se naklonit na politickou stranu, a nebo spíš tlačit na tu osobní, dramatickou. Jestli to autoři dokázali nějak skloubit dohromady ve smysluplnej film vlastně ani nedokážu říct. Ale mě film moc nebavil. A tak jediná spokojenost byla s koncem, ač sem zejména ve filmech za oceánem tohle viděl nesčetněkrát. A pak s hudební složkou.(Depešáci, Durani). Hvězdy svý doby. Můžu ovšem říct, že při některejch vzpomínkách mi přece jenom bylon až těžko. Hrozná doba temna. 40%. (23.01.2021)

Strašně nervná kamera a zběsilý střih ve scénách, které jsou akční už samy ve své podstatě (týká se to mj. dlouhé řádky minut v úvodu), mi udělaly z Amnestie deprimující zážitek daleko víc, než bylo potřeba. Jde o čistě můj subjektivní dojem, se kterým se míjím s představou režiséra, ale ve filmu s historickým tématem (ač tedy z nedávné minulosti) bych se obešel bez onoho pojetí ve stylu akčního thrilleru a taky bez patetických efektů v podobě zpomalených pádů. Jako příspěvek k 30. výročí "sametu" to nebylo špatné, ač roztříštěné v takové spoustě drobných příběhů, se snahou pospájet toho co nejvíc do jednoho celku s občas nepravděpodobnými vztahy. Propuknutí vzpoury ve věznici konfrontované s politickými projevy může působit i trochu jako agitka, ale má to rozhodně dobrou myšlenku o tom, že svobodu si ani v případě změny režimu z totality na demokracii nezaslouží všichni... zvláště když je někdo za mřížemi pro několikanásobnou vraždu. Pokud jde o mé hodnocení, důstojné tři hvězdičky potvrzuje zejména Aňa Geislerová v zralém výkonu v roli napůl invalidní disidentky Miriam a její zajímavý osobní příběh kolem historie se zabaveným obrazem z dílny Josefa Čapka a zestátněného domku (s majitelem, který je sice eSteBák, ale poctivě pečuje o zahrádku a dokáže mít koneckonců pozitivní vztah i k člověku z opačné strany politické barikády). Celkově mi jednou vidět stačilo, ale svůj velký význam tenhle film určitě má. 70% (05.12.2019)