Americká krása

Nestandardní tragikomedie ze současnosti, kritizující citovou pustinu středostavovské rodiny, osciluje mezi parodií, satirou a realismem. Silné tragické okamžiky se střídají s čirou komikou. Mendesova invenční režie, ve které jsou cítit silné divadelní kořeny, velmi obratně kritizuje typická americká témata. Témata, ve které Američané trvale věří a které věrně ctí, jsou neměnné a nedotknutelné. Jejich velký „americký sen“ ale v rukou britského debutanta znovu pociťuje citelné trhliny. Ukazuje tak po svém některá zásadní témata, především pak americkou posedlost po úspěchu, která dokáže zničit „všechno lidské“. Ale i řadu dalších. Nenávist. Jane svoji matku nenávidí z jejího načrtnutého, do strany nevybočujícího života, otce z jeho pasivity a chování v přítomnosti její kamarádky. Mendes nám zároveň naznačuje, že si dříve byli blízcí a obnovení tohoto vztahu je nyní jeden z Lesterových „nových“ cílů. Homosexualita. Otec, milující svého jediného syna, je schopný jej okamžitě zavrhnout kvůli jeho možné homosexualitě. Úpadek rodinného života. V případě obou rodin. Carolyn se snaží urovnat vztah mezi dcerou a manželem a o to víc propast prohlubuje. Lež. Ze strany Rickyho k vlastnímu otci (ohledně drog), ze strany Angely, která se snaží upoutat veškerou pozornost i za cenu lhaní. Ambice. Nekontrolovatelná honba za úspěchem a zároveň i s chamtivostí. Naprogramované přání, které má většina z našich hrdinů. Závist. Ta je pro změnu vyjádřením touhy lidského ega být tím, čím není. Závist také přiživuje nepřátelství (Angela v závěru může závidět Jane, byť celý film fungoval naopak. I Carolyn pociťuje ke svému vzoru Buddymu závist). Neschopnost komunikace. Ta vede k tomu, že dochází k tragickým nedorozuměním. Nejsmutnější na tom z pohledu postav může být fakt, že všichni do jednoho rozprašují své nepravdy, promlouvají k nám opravdově a jejich pravdivá vyznání pomáhají k odstranění masek, které je tak dlouho tížily. Odcizenost. Pocit, že žijeme životy, nad nimiž nemáme absolutní kontrolu, a veškeré snahy omezit náhodnost výsledků našeho počínání vedou k ještě větším katastrofám. I na pošesté absolutních 100%. (15.12.2007)

Lepší celevočerní debut si Sam Mendes ani nemohl přát. Asi jediný režisér, který za svůj první film dosal pět Oscarů a z toho čtyři hlavní a myslím, že zasloužené. Celý příběh nevyznívá jako "ze života", ale místy jde o satiru, jindy zase drama, ale každopádně film má jasný cíl a to jít si za svými životními sny a za jejich splněním. Charismatický Kevin Spacey zde předvádí výborný výkon a Oscara za hlavní herecký výkon si určitě zasloužil. Annette Bening předvedla svůj zatím nejlepší výkon. Americká krása je jeden z nejlepších filmů jaký kdy byl natočen a ten komu zatím uniká, by to měl co nejrychleji napravit........ (11.12.2007)

Fight Club pro diváky o generaci starší. Černá komedie o životní deziluzi někdejších hipíků, s postavami, které jsou sice výstřední, ale ne tolik, abyste je přestali mít rádi (a pořád je lze považovat za docela normální ve srovnání s konzervativním magorem, kterého hraje Chris Cooper). Takže ve výsledku navzdory depresivnímu tématu nejste znechuceni a nemáte z toho všeho blbý pocit, ale naopak věříte, že jste viděli něco obohacujícího, co vám dodalo trochu chuti do života, což mi osobně přijde v rozporu s tím, o čem celý film (a zejména Spaceyho postava) je. Kromě hlavního hrdiny jsou postavy dost ploché a docela mě mrzelo, že film není víc o Lesterovi a méně o lidech okolo něj, pro které režisér a scenárista zjevně neměli zdaleka tolik pochopení. Natočené je to sice znamenitě, ale stejně bych raději viděl zpracování téhož námětu Toddem Solondzem. 75% Zajímavé komentáře: kleopatra, Eodeon, gudaulin, TotalFilm (10.07.2006)

Americká krása je velmi nebezpečný film pro rodiny, ve kterých ve stínu pantofle žije pokrčený tvor podobný Lesterovi Burnhamovi - muž vlastnící jedinou věc a to krizi středního věku. Po zhlédnutí tohoto snímku by se totiž mohl narovnat, vykašlat se na potřeby rodiny a začít si užívat života. I já začínám pociťovat sílu, vylézám ze své ulity, vrhám suverénní pohled na manželku a hrdě odcházím žít. Večer se zase pokorně vrátím, ale jak říkám, je to nebezpečný film. (25.07.2011)

Přelomový film v dějinách hollywoodské kinematografie. Sam Mendes přesně postihl a popsal fenomén rozpadajícího se narůžovo uměle nalakovaného amerického snu a obsahově vyprázdněného konzumního života spojeného s krizí středního věku a příslušností ke střední třídě, jako to udělal před lety třeba i Elia Kazan ve své Tiché dohodě v roce 1969. Pak ovšem skončila éra květinových dětí a myšlenkové svobody a hollywoodské filmy si za svá ústřední témata vybíraly úplně jiné věci a tenhle životní pocit se odsunul kamsi do kolektivního podvědomí (a do světa filmu nezávislého). Uplynulo však 30 let a Amerika je znovu tam, kde kdysi bývala - na scestí maximálního blahobytu a absurdnosti takového života. Doba se otočila ve spirále času a nutně musel přijít nový Kazan. Bravurní režie původně divadelního režiséra (lokální obdobou je náš Vladimír Morávek a jeho vynikající filmový debut...), geniální herecké výkony (Kevin Spacey si touto rolí zajistil místo v herecké síni slávy), úžasná minimalistická hudba Thomase Newmana, obrovská koncentrace podstatných filmových momentů (zvláště poletující mikrotenový pytlík je nezapomenutelný a signifikantní...) a téma, které naplnilo nejednu sociologickou studii... Americká krása, při odhalování jejíž podstaty mrazí... Podobné filmy: Tichá dohoda, Pan Rosnička, Elementární částice, Ledová bouře, Generace X, Volání o pomoc (03.07.2007)