Poslední aristokratka

Rodové heslo šľachtického rodu z filmu hovorí o tom, že na to, aby si niekto skutočne užil výhru, musí najprv prehrať. Film je v tomto zmysle nenaplnený, pretože realizuje len porazeneckú polovicu hesla. Ide totiž o prehru všetkého: zábavy, humoru a aj filmu ako takého. Instantná "komédia" zložená zo súboru otrepaných kvázivtipných klišé. Zopár ako-tak vtipných replík tŕň z päty úbohosti nevtrhne. Viacej rozpisovať o hlúposti naozaj nemá zmysel. (29.08.2022)

Knihu jsem nečetl, ale podle velmi důvěrného zdroje (moje žena), která knihu četla, tak je kniha údajně velmi odlišná. Přesto jsme si film docela užili. Nenáročná, pohodová, lehce vtipná česká komedie. Navíc se obešla bez trapností a přehánění, tak jak to mají české filmy ve zvyku. Naopak mě film vlastně bavil po celé dvě hodiny a ani délka mi nepřišla nijak natahovaná či frustrující. Nevím, zda by se tvůrcům povedlo i pokračování. Ale vzhledem k oblíbenosti knihy si myslím, že nás druhý díl nemine. Tak uvidíme. Mohu lehce doporučit. (68 %) (08.01.2023)

Aneb jak si newyorská rodina s českými kořeny, která by se ztratila i v Central Parku, najde cestu ke svému chátrajícímu rodovému sídlu v Čechách. Otec Hynek Čermák zámek Kostka získá po dlouhých letech díky svým šlechtickým předkům, s rodinou měl přijet jen na skok, ale nakonec si k místu v dezolátním stavu získají pevné pouto. Jak objevné. Humor nefunguje. Spočívá v českoamerických rozdílech, kdy jakože českost představuje trojice bodrých zaměstnanců, ovšem zvolená forma je zoufalá, romantická linka zbytečná, klasických hudebních skladeb bylo příliš. Mimochodem rodinka v Česku nikdy nebyla, ovšem mluví perfektní češtinou, mezi sebou i doma za oceánem mluví česky. Čermák není z masa a kostí, jen ze sebe sype kraviny, Dyková se pitvoří a objevuje kouzlo českého nezdravého jídla, její postava je otravná a ona ji ještě otravně hraje. Vejdělek mě už pár let dost nebaví. Kdykoliv přechází k emocím, dojetí nebo nějakému dramatickému zauzlení, film se mu rozpadá pod rukama. A pak hop a skok, najednou se vše až nečekaně snadno vyřeší, dosud nesvéprávná Dyková totiž zavelí k obratu a všichni budou spokojení. A já si uvědomil, že už je konec a že jsem se měl asi smát všem těm momentům, kdy úsečný kastelán odmlouval, hospodyňka do sebe denně lila domácí ořechovku nebo z nacistické koupelny řvala pochodová hudba. Nesmál. (10.04.2020)

Etablovaný režisér a scenárista Jiří Vejdělek tak dlouho chodil s humorným džbánem pro dobrou vodu ke scenáristické studni, až si jednoho dne napumpoval krev, "modrou" krev. A s touhle pro něj neprověřenou kapalinou zkrátka neuměl pracovat. Naředená "modrá" krev mu ztuhla, humor vyschl a zápletka jaksi nikde. Film má cca 110 minut a už někde za svojí polovinou se ztrácí v absolutní jednotvárnosti a předvídatelnosti dění, nejednou je znát i literární původ díla, z něhož se vychází, načež převládá křečovitě urputná snaha vdechnout knižním stránkám filmový život. Jestliže jeho režie kdysi fungovala v humorném (p)ohledu v též literárně vzešlých Účastnících zájezdu, to samé se už nepodařilo aplikovat do téhle smėsky všeho nevtipného a nezábavného. A styční herci, Pavel Liška coby údržbář hypochondr, symbolická rolička Anny Polívkové coby účastnice letu či Martin Pechlát jako důstojný kastelán už jsou jen zašlou vzpomínkou na svěží humor. Z jiných Vejdělkových filmů přispěchala hospodyně Elišky Balzerové. Zpustlým zdím zděděného panství Kostka nyní šéfuje hodná rodinka z New Yorku ve složení táta Hynek Čermák, máma Tatiana Dyková a dcera Yvona Stolařová. Dohromady nic světoborného na poli komedie nepředvedou, se "služebnictvem" na zámku se domluví perfektní plynnou češtinou a nejhustší zápletkou z celého filmu je dávná rodová kletba, která nenechá žádnou pannu aristokratku v klidu. Ano, onou poslední ohroženou aristokratkou je debutující Yvona Stolařová. A každý chátrající zámek je také dobré zprovoznit a otevřít pro veřejnost, aby bylo dost financí na plánovanou renovaci. Osvědčené režijní metody Jiřího Vejdělka náhle postrádají svůj striktní řád a promyšlenou strukturu. Mnohé scény dávají tušit, že budou (humorně) vypointované, ale nestane se tak. Film rozhodně nepůsobí, že by trpěl finančními nedostatky. Není proč si stěžovat na kameru Vladimíra Smutného, kulisy zámku mají originálně stylizovaný ráz a najde se i špetka neotřelé režijní formy. Celkově je ovšem ráz a průběh filmu zcela monotónní, Hynek Čermák mně do role hodného hraběte příliš nepasoval a vzešel z toho průměrný film, který trpí slabým scénářem, nepravděpodobným vývojem postav (viz Tatiana Dyková) a nedostatkem humoru, ten trapně sitcomový převládal. 5/10 (09.05.2020)

Nechápu, kde Boček přišel na to, že by měl vedle kastelánování taky psát knihy, ta jeho předloha bude všeho naprostá sračka, soudě dle její filmové adaptace i toho, že tu látku dál roztahuje do dalších knih. Vlastně i nechápu, proč v roce 2012 někdo napsal knihu na téma tak bytostně spjaté s ranými 90. lety, dle vysokých prodejů celé té série se ale zdá, že české čtenářstvo, odjakživa milující humoristickou literaturu, se podobnými úvahami nijak nezatěžuje, hlavně když je u čeho se odreagovat. Osobně mi v tom filmu nepřišlo vtipné v podstatě nic, ty postavy jsou zcela stupidní, skoro mě to uspalo, jak jsem se u toho nudil, hraje v tom příšerná hudba, obsazeno je to samými notoricky okoukanými hereckými tvářemi, a celkově mám prostě problém s filmem, kde rodilé Američany hrají čeští herci mluvící dokonalou češtinou, protože prostě tenhle nepodstatný detail jaksi ignorovat nemůžu, a od filmů čekám trochu víc, než že jejich jedinou ambicí bude snaha pobavit (nadto humorem, jehož zábavnost v tomto případě považuji za velmi diskutabilní). U Vejdělka mě nijak nepřekvapuje, že se této pokleslé látky chopil, a osobně jsem se u Poslední aristokratky jen utvrdil v tom, že jeho další filmy lze s ledovým klidem ignorovat. (14.04.2021)