Konečně trhák!

V 50. letech se muzikálové filmy častěji točili. Najdeme tu energické komediální příspěvky od Nanette Fabrayové a Oscara Levanta, kteří vystupují v rolích alter ega scénáristů Betty Comdenové a Adolpha Greena. Škoda že trochu sráží zábavu větší nevyrovnanost poutavosti děje. [6/10] (MGM) (Technicolor /// Produkce: Arthur Freed /// Scénář: Betty Comden, Adolph Green /// Kamera: Harry Jackson /// Hudba: Arthur Schwartz (písně) /// Nominace na Oscara: Betty Comden, Adolph Green (scénář), Mary Ann Nyberg (kostýmy), Adolph Deutsch (hudba)) [1001 FILMŮ, KTERÉ MUSÍTE VIDĚT, NEŽ UMŘETE] (15.04.2010)

Fred Astair v úlohe zostarnutej niekdajšej hviezdy kabaretných vystúpení i filmového plátna. Jeho warholovských 15 minút slávy je dávno zapadaných prachom. V tomto smere je skvelá úvodná časť filmu, ktorá ukazuje premenu niekdajšej ulice divadiel, kín a estrádnych domov na uličku jednoduchých prvoplánových atrakcií. Kvalita filmu klesá v ústrednej časti, ukazujúcej prípravu ambiciózneho, vážneho predstavenia na spôsob Goetheho Fausta na podklade scenára zábavnej tanečnej show. Prepálene ambiciózneho a katastrofou končiaceho. Takže späť k poctivému tanečnému zábavnému speváckemu kabaretu. Všetko zlé je na niečo dobré, a tak sa záver nesie na vlne úspešného ťahu naprieč štátmi, a ako čerešnička na torte je tu aj veľká láska. 72% (18.06.2021)

Nikdy bych nevěřil, že to napíšu, ale tenhle film je LEPŠÍ NEŽ ZPÍVÁNÍ V DEŠTI! Jistě, příběh je stejný jako u všech ostatních muzikálů téhle doby (vyjma Brigadoonu, ovšem), ale nic jiného by snad ani nikdo nečekal. Fred Astaire je perfektní, ale vzhledem k pohlaví a sexuální orientaci se mi mnohem víc líbila Cyd Charisse v roli baletky. Byla naprosto úžasná. Kouzelné je cameo Avy Gardner, která hraje sama sebe. Co tenhle film pozvedává nad jiné muzikály té doby je geniální TANEČNÍ SCÉNA VE STYLU KNIH RAYMONDA CHANDLERA včetně baletní přestřelky. K tomu přičtěte kupu hlášek ("Nehádáme se. Naprosto se shodneme. Nesnášíme se!") a získáte film, na který se nezapomíná. Super!____Curuníre: Omlouvám se, chtěl jsem říct "přišel mi lepší..." - i proto, že mám Astaira radši než Kellyho... (18.06.2005)

Muzikál, ktorý svojim posolstvom o potrebe "entertainovať" na javisku vytočí asi všetkých intelektuálov. Ale ide o to, že Astaire nič iné, ako skvele baviť nevedel, a keď sa má tváriť ako Faust, musí jeho snaha vychádzať ako gýč. Čiže lepšia skvelá zábava, ako falošná hra na umenie. Film je občas veľmi zábavný, pri čísle "Triplets" zase naopak dosť trápny, ale po tejto infantilnej vsuvke nasleduje dlhá pasáž paródie na film noir a to je jedna z najlepších tanečných a hudobných sekvencií v hollywoodskom muzikáli vôbec. Sú tu sympatické a pekné ženy, má to energiu a šlape to, je to pateticky americké (to je konštatovanie, či je to plus alebo mínus, keďže sa jedná o americký muzikál, je na divákovi) a Astaire je ako starší pán stále pred kamerou prirodzený. (08.12.2015)

Právě toto období Freda Astaira moc nemusím. Začátkem 50. let viditelně procházel krizí středního věku. Jako by se v rolích nemohl rozhodnout, zda ještě stojí za to udržovat při životě image „věčně mladého“ kozlíka, nebo začít s ublíženeckou maskou „patřím do starého železa,“ kterou by se chránil mladší konkurenci a burcoval příznivce k projevům loajality. Na Přidej se k nám se mi líbí, že na rozdíl od Královské svatby z toho dělá součást hry. Fred hraje vyhasínající hvězdu šoubyznysu, která se v dekádě boje filmu s televizí cítí jaksi nepatřičně. Doba náhle posunula muzikály od komorních swingových k pestrobarevným spektáklům a Přidej se k nám tomuto požadavku vychází vstříc a současně ho paroduje. Tím si vytváří účinné alibi proti logické námitce, že je to do očí bijící plagiát Zpívání v dešti. Celá struktura filmu je jako přes kopírák, číslo po čísle. Místo Make ´Em Laugh se zpívá velmi podobná píseň That´s Entertainment, diletantské pokusy natočit zvukový film s „němými“ herci nahrazují scény zkoušení ambiciózního muzikálu, po boku Kellyho Broadway melody se staví Astairův příběh v příběhu, taneční mikroparodie na film noir, atd. atd. Zkuste si ty dva filmy pustit po sobě a přesně pochopíte, co mám na mysli. 70% (27.11.2008)