Psychobitch

Konečně film, u kterého mám pocit, že můžu s čistým svědomím a objektivně říct, že tu poměrně přesně představuje dnešní nepřístupnou mládež. Název filmu je možná až moc krutý, ale téma je zajímavé. I scénáristicky to má přesně ty klasické vzestupy a pády, které chytlavý scénář musí mít, aby to diváka zaujalo. Jedná se o dnešní pohled na první pubertální lásky v norském provedení. (11.11.2022)

Školská tématika je vždy predzvesť toho, že ma film bude baviť (väčšinou to tak naozaj je). A musím uznať, že PsychoBitch bol z tých zaujímavejších školských filmov, ktoré majú v sebe tú esenciu kvality. Zápletka tu bola v podstate úplne triviálna, ale ten vývoj medziľudských vzťahov a hlavne dilematické váhanie Mariusa tu poriadne zintenzívnili celý dej. Frida bola sympatická, aj keď jej afektované výpady neboli nič, čo by sa dalo nejako obdivovať - hoci takíto ľudia dosť priťahujú pozornosť (či už pozitívne alebo negatívne). Inak, pozornosť sa tak veľmi v závere obracia na Mariusa a Fridu, až mi prišlo ľúto samotnej Ley, ktorá v podstate nič zlého nikomu nespravila, a napokon práve tá si všetky rozmary Mariusa či Fridy odniesla... (11.04.2020)

Viděl jsem název Psychobitch, zařazení drama, přečetl letmo obsah. Čekal jsem nervydrásající drama kdy ona bude fakt Psychobitch. A dostal jsem jakejsi zvláštní žánrovej mix(ale kupodivu fungující). Drama, komedie, romance. Narovinu ale musím konstatovat, že mnohem víc sympatičtější mi byla psychobič Frida než ten uťáplej premiant Marius. Jeho xicht mi prostě nesedl. Váhal jsem s hodnocením mezi 3-4hvězdami. Ten konec mi ale hodně pomohl. 4hvězdy. MÚÚ (07.12.2023)

Norské teen drama Psychobitch je vskutku trefnou sondou do života dnešních pubescentů potýkajících se s velkou citovou a sociálně-psychickou nevyzrálostí. Musím říct, že takhle ubučenou a v některých momentech poměrně nechutnou romanci jsem asi ještě neviděla. Ale i když na první pohled působí nevábně až odpudivě, přesto má své neodolatelné kouzlo, které se naplno projeví v posledních minutách filmu. (85%) (05.03.2023)

Usoudil jsem, že film s takovým názvem bych měl vidět a našel jsem na webu verzi se slovenskými titulky, kde je název filmu přeložený jako Šialená krava; hezký překlad. Film ukazuje život norských středoškoláků: vidíme tam snědého muslima, černošku a dokonce i pár bílých Norů. Hned bezmála úvodní scéna se společnými pánskými a dámskými WC je docela hustá. Studenti se mají připravovat k maturitě a profesor požádá premianta třídy Maria, aby se věnoval problematické spolužačce Fridě. Holka má celkem přijatelnou vizáž a ani není nijak zvlášť hloupá, ale jinak je prototypem spratkyně vyprodukované současnými evropskými pořádky, kdy výprask nezvedeného haranta je pro rodiče již téměř neznámým pojmem. Mimochodem, znám jednu holku, kterou doma občas výchovně propleskli, ale znalost pravopisu do ní stejně nevtloukli; dotyčná teď publikuje na webu články o domácím násilí. Marius je přirozeně slušný chlapec, ale Frida se chová tak nesnesitelně, že jí vlepí facku. Frida mu dá pusu a posléze jej flákne přes hlavu batohem. Děvče je prostě poněkud emočně nevyrovnané. Zbytek filmu pojednává o citovém a mentálním vyzrávání norské mládeže. Nabyl jsem z toho dojmu, že v zemích s chladnějším klimatem se puberta asi dostavuje trochu opožděně. Samotný děj nestojí za zmínku a závěr filmu vyznívá trapně. Pod pojmem psychobitch bych si představoval trochu jiný týpek než Fridu. Znám jednu holku... – ale dosti už o tom. (16.01.2022)