Kolize

"Vy ste len otec. Nemáte žiadne práva." Zaujímavý pokrokový právny systém. Silná dráma, pri ktorej niekto miestami zaplače a niekto ako ja sa často dosť naserie. Hlavne na toho pošuka z Afganistanu (nepochopiteľné správanie retarda) a hysterické správanie jednej ženskej, ktorá to celé spôsobila. Film končí smutným happy endom. Oxymoron, ale je to tak. Film o vzťahových tragédiách s pochmúrnym dejom, presne takým, ktorý vedia Škandinávci najlepšie uchopiť. (19.12.2022)

„Černá díra vzniká, když se něco velkého zhroutí. Pohltí všechno, co je v její blízkosti. Čím víc se k černé díře přibližujete, tím plyne čas pomaleji. A ten okamžik předtím, než vás pozře, trvá věčnost. Lidé si myslí, že v prostoru černé díry nic není. Ale to není pravda. Černou díru můžeme cítit, stejně jako cítíme slunce. Kdybychom nahradili slunce černou dírou, svět by se normálně točil dál. Jen by tady nebylo světlo a teplo.” - Podstata tohoto srdceryvného rodinného dramatu se snad ani lépe obrazně vystihnout nedá než výše zmíněnou citací. Nikolaj Lie Kaas je skvělý herec a opět nezklamal. Působí naprosto věrohodně v roli chlápka, kterému se život hroutí pod rukama. (85%) (21.06.2022)

Dánska kinematografia opäť ukazuje svoju kvalitu a silu. Silu doslova deštruktívnym spôsobom emocionálne zdrviť diváka spôsobom, akým to dokážu len Škandinávci. Skvele vystavaná rodinná dráma, ktorá sa na nič nehrá a aj keď v niektorých situáciách až príliš tlačí na pílu, stále je to realistické a divácky atraktívne. Do toho skvelé herecké výkony na čele s neomylným Nikolasom Lie Kaasom. Určite snímok, ktorý odporúčam. 80 % (18.08.2022)

Miluju dánskou kinematografii a Nikolaje Kaase s ní. Tenhle snímek je ale pro mě zklamáním. Lehce předvídatelná dějová linie je obšlehnutá už z nespočtu jiných podobně laděných snímků. Až mě zaráží, že režisér nehledal jiné dějové zákruty. Říznout do toho, bořit tabu - to Dánové přece umí! Připadá mi, že se  u tohoto dílka jedná o chladný kalkul na city, až se divím, že na to Kaas kývnul. No, asi taky musí platit složenky. Kaas je jako vždy skvělej, ale v tom závěru bych ho fakt raději neviděl. Takže za ten závěr hvězda dolů. (04.03.2022)

Po většinu času velmi slušně vystavěné rodinné drama pravidelně hází diváka do těžké deprese, z níž zdánlivě není úniku. Trpká událost v rodině, kolize v pracovním zaměstnání, krize v manželském vztahu... neproplouvalo se mi tou depresí s hlavní postavou zrovna snadno, ale zvládl jsem to, často mě přikoval napínavý děj, v patřičné míře mě naštvalo konání některých postav a na oplátku potěšila každá jiskřička naděje. Vše by relativně hrálo, jednotlivé neshody a trpké příhody tu lze většinou vnímat jako propojené a navazující na sebe s evokací postupně spouštějícího se domina do několika stran, ale závěrečné minuty shodily můj dojem o celý stupeň níž. Tolik nahromazených zvratů za krátký čas, ve chvíli krátkého záblesku happy endu totálně extrémní vyhrocení konfliktu z jiné strany a pak zase obrat do (hořkého) happy endu se skokem v čase, mezi tím vypjatě patetické slzy a také spomalené záběry s hrou na city... tak tuhle část prudce drtivé jízdy jsem už nedával, nepřijal a na povrch z Kolize ve finále vyplouval především dojem rafinovaného kalkulu na diváka. Škoda, až do akční scény v soudní síni jsem měl (až na pár lehce přehnaných záblesků v budování oné deprese) hodně pozitivní dojem. Vynikající určitě zůstává výkon Nikola Lie Kaase. Z něj lze tady vyčíst tolik emocí už jen z výrazů obličeje, ať už je to trpkost, lítost, zlost, nervozita, dojetí, že mě každou chvíli k osudu jeho postavy přikoval a nevzpomínám, kdy jsem naposled v současném filmu z posledních pár let viděl nějakého herce hrát takto sugestivně... Bohužel s dánskými dramaty ze současnosti, jak si opět potvrzuji, nejsem kompatibilní, až se pomalu neumím rozhodnout, zda vězí „chyba“ ve filmech a tvůrcích nebo ve mně, když z většiny z nich cítím neuvěřitelný kalkul s přílišnou hrou na city (také Hon), příp. jiný extrém v podobě absolutního chladu (viz. Tísňové volání). [65%] (22.05.2023)