Reklama

Reklama

VOD (1)

Obsahy(1)

Mladý spisovatel Stingo přijíždí v roce 1947 z amerického Jihu do newyorského Brooklynu. V penzionu, kde se ubytuje, se seznamuje s dvojicí milenců, Židem Nathanem, až patologicky zaujatým problémem Židů a holocaustu, a něžnou Polkou Sophií. Hned zkraje si všimne, že jejich vztah prochází prudkými zvraty a Nathan se někdy chová neuvěřitelně surově. Přesto se nakonec stanou přáteli. Stingo se pouští do psaní svého románu s autobiografickými prvky … Brzy zjišťuje, že Sophie byla v koncentračním táboře, přestože je čistá árijka, kde – jak vypráví – zemřel její otec, varšavský profesor práv, i její manžel. S Nathanem se seznámila, když jednoho dne omdlela v knihovně. Půl roku po příjezdu do Ameriky byla na konci sil. Nathan ji zachránil, staral se o ni, vařil pro ni a vedl s ní dlouhé rozhovory. Při jednom setkání se Stingem mu svěří, že kvůli masu, které tajně sehnala pro svou matku trpící tuberkulózou, byla poslána do koncentračního tábora. Přežila a pak strávila nějaký čas ve Švédsku … Jednoho dne dosáhne Nathanův záchvat zuřivosti vrcholu. Zatímco Stingo se Sophií přichystali oslavu jeho nového vynálezu z oboru biologie, o němž stále hovoří, udělá scénu, oba uráží a zdrcená Sophie se opět postaví na jeho stranu. Druhý den jsou oba pryč. Stingo Sophii hledá na katedře polonistiky, kde mu její vedoucí sdělí, že Sophiin otec byl vášnivý obdivovatel nacistů a antisemita, tedy opak toho, co mu Sophie napovídala. Jeho protižidovské postoje byly všeobecně známé, přesto ale jakožto potencionálně nebezpečný intelektuál nakonec skončil v koncentračním táboře. Když si Sophie druhý den přijde pro věci, všechno přizná, i to, jak se o otcových postojích dozvěděla, když mu jednoho dne opisovala projev, s nímž měl vystoupit a který proklamoval „vyhlazení“ jakožto konečné řešení židovské otázky v Polsku. Vzpomíná i na Poláka Josefa, který ji tehdy velmi miloval a jehož sestra Wanda ji žádala, aby se připojila k odboji. Sophie ale odmítla a Josefa brzy nato zabilo gestapo. Ona sama byla i s dětmi zatčena a transportována do Osvětimi … Vypráví, jak při selekci vězňů poslali jejího chlapce Jana do tábora pro děti, zatímco dcerka šla do plynu. Díky znalosti němčiny se Sophie stala sekretářkou velitele tábora Rudolfa Hösse. Hned po příjezdu ji kontaktoval vězeň, který ji žádal, aby v pokoji Hössovy dcery Emmi sebrala rádio. Sophie váhá. Mezitím se dozvídá, že v dětském táboře vypukla epidemie a snaží se i za cenu, že se mu nabídne, uprosit velitele Hösse, aby ji propustil na svobodu. Ukazuje mu otcův článek o „konečném řešení židovské otázky v Polsku“. Höss odmítá a tak Sophie prosí alespoň, aby jejího syna poslal do Německa na převýchovu v rámci projektu „Lebensborn“. Höss slibuje, svůj slib ale nedodrží. Sophii se nepodaří ani sebrat rádio, malá Emmi ji přistihne. Syna už nikdy nespatří. Velitel Höss je přeložen a Sophie se vrací na svůj blok... (TV Prima)

(více)

Recenze (395)

Subjektiv 

všechny recenze uživatele

Mám veliké obavy, že především, a možná až pouze, William Styron a Meryl Streep si mohou připsat zásluhy za to, že se mi Sofiina volba velmi líbila. Mám strach, že má neznalost předlohy nedovolí mi nahlédnout, jak film otrocky převádí slova v obraz. Na druhou stranu pravděpodobný nedostatek Pakulovy odvahy nedovolil mu pošlapat to dobré ze Styronovy knihy. A bezpochyb by se dalo naložit s jeho dílem o dost hůř. Líbí se mi, že Pakula nebyl dost "invenční", aby silné scény zničil patetickým zdůrazňováním: "Toto je silná scéna!" SPOILER - Když Sofii berou dceru, nehraje na pozadí tklivá hudba, dění neprovází soucitné či alespoň zahanbené pohledy kolstojících. Ne, je téměř ticho a hloučky lidí ani neregistrují, že se právě odehrává jakási tragédie. Když Streep vypráví o hrůzách tábora, výborně přechází mezi odosobněným projevem, který jediný jí umožňuje souvisle mluvit o tom, co zažila, k návalům emocí, které jí ústa ucpávají. KONEC SPOILERU. V oné finální scéně s dětmi je tak možná trochu odměřenosti, ale zároveň režisér ponechal zodpovědnost za to, co bude divák cítit, jak tuto scénu vstřebá, na divákovi samotném. Mám pocit, že to už se dnes v Hollywoodu úplně běžně neděje. Film dokonce chvílemi nechává diváka, aby si zážitky z koncentráku musel sám představit na základě "pouhé" Sofiiny výpovědi. Je to špatně nebo není? Právě teď si myslím, že není. Nedokonalých, ale přece *****. ()

boshke 

všechny recenze uživatele

Takovou nedějovost u tak známého a oceňovaného titulu jsem vskutku nečekal. Slyšel jsem sice, že kniha, se kterou jsem ještě neměl tu čest, je o poznání lepší než film, což je však v tomto případě zcela nevypovídající skutečnost, neb jít s úrovní nad tento snímek není žádný velký kumšt. Tři mladí lidé, žijící v pensionu, - jižanský spisovatel Stingo, polská imigrantka Sophie a "biolog" Nathan - nemají nic smysluplného na práci, a tak pouze užívají života. Chodí na pikniky, oblékají si roztodivné převleky a pořádají tématické večery a vůbec nedělají nic krom sladkého nicnedělání. Tato jejich idylka je tu a tam vyrušena Nathanovým výbuchem zlosti, kdy oběma svým přátelům ztropí scénu a uráží je (popř. bije). Druhý den se za svůj výstup omluví a vše je opět při starém. Rozruch do jejich bezstarostných životů ještě sem tam vnese Sophie se svými vzpomínkami na koncentrák. Ty jsou jako jediné alespoň trochu zajímavé. I tak, koukat se na dvouapůlhodinový film o ničem kvůli silnému momentu "pošlu do plynu dcerku nebo synka?" mi přijde zcela zcestné... 50% ()

Reklama

Šakal 

všechny recenze uživatele

Pakulův majstrštyk na motivy bestselleru Williama Styrona. Knihu jsem bohužel nečetl, takže nemůžu srovnávat, což je možná ale ve výsledku v tomto případě kladem. Meryl Streep rozhodně nepatří k mým oblíbeným herečkám ( jejím filmům se většinou vyhýbám ) , ale po shlédnutí tohoto snímku, budu muset svůj postoj k ní přehodnotit. Tímto dechberoucím výkonem si o mou větší pozornost jednoznačně řekla. Toho oscara si jednoznačně zasloužila, nemohl skončit v lepších rukou. Zdatně ji sekundují v roli Nathana skvělý Kevin Kline a Peter MacNicol jako začínající spisovatel Sting. Nejsilnějším momentem celého snímku pro mě osobně je scéna, kdy vyhublá nakrátko ostříhaná Maryl Streep jako Sofie se brodí bahnem podél přeplněných kotců s židy čekajích na smrt. Opravdu skličující pocit mě celého zaplavil. Druhým silným momentem je síla záběru KONTRASTU mezi samotným koncentračním táborem a vilou Rudolfa Hesse. Jako by člověk mávnutím kouzelného proutku vstoupil úplně do jiného světa ( vzdáleného tisíce mil ) a přitom ve skutečnosti je to pouze pár metrů oddělených zdmi. Naproti tomu ona finální ( stěžejní ) scéna s " volbou dětí " , přestože mistrně zahraná od Meryl ( vidíte ji v očích to čiré zoufalství ) , mohla být na můj vkus více vygradována. Přesněji řečeno měl si jí Pakula více předpřipravit. Nicmémě pro mě osobně velice silný zážitek! p.s. tímto si sám sobě slibuji, že čas k přečtení Styronovi knihy si najdu. Už pouze kvůli tomu srovnání....... ()

gogo76 

všechny recenze uživatele

Kde by dnes bola Magda Vášaryová, keby bola na úlohu Sophie prikývla? M. Streep na seba právom strháva maximum pozornosti. Prvá polovica filmu je úplne iná, ako tá druhá a je v nej hlavne pokus o úsmev a život, pretože dvojica ako Sophia a jej divoký schizofrenický priateľ v podaní K. Klina, to naozaj potrebuje. K. Kline a jeho napodobovanie južanského prízvuku v úvode filmu ma neskutočne pobavilo. Nechcem si ani prestaviť, ako to dabing zbabral. Hlavne druhá polovica obsahuje scény z koncentráku, na ktoré som čakal a hlavne na tú Sophiinu voľbu, ktorá je fakt strašná- doslova. Hotová nočná mora všetkých rodičov. Dúfajme, že to my nikdy nebudeme musieť riešiť.... Štvorhviezdičkový film s päťhviezdičkovým výkonom M. Streepovej. 80%. ()

JASON_X 

všechny recenze uživatele

Díky přítelce jsem si právě doplnil jednu z mezer v mém klasickém filmovém vzdělání (kterou jsem pravda plánoval doplnit už dlouho) a jsem tomu rád. I po téměř čtyřiceti letech od svého vzniku je totiž tohle psychologické drama stále zatraceně působivé. Původně jsem měl za to, že film bude pojednávat především o válečných časech a o onom Sofiině děsivém dilematu (kostru Styronova příběhu jsem povrchně znal), ale byl jsem příjemně překvapený jeho dějovou košatostí a dobře propracovanou psychologií hlavních postav. Válečné události pak celý film korunují a na nepřipraveného diváka musí účinkovat jako dost nečekaná a surová ťafka mezi oči, po předchozím sice vypjatém, ale přece jen převážně pouze "vztahovém" ději. ()

Galerie (173)

Zajímavosti (35)

  • Když se Stingo (Peter MacNicol) vrací na konci filmu do domu, tak drží v ruce kufr. Když vejde do domu, tak už ho ale nemá. (Duoscop)

Související novinky

Čertova švígrmutr

Čertova švígrmutr

30.06.2006

Někteří charakterní herci hrávají v inteligentních hlubších filmech, když jim jde o umění a touhu něco po sobě zanechat. Z toho se ale objeví v tak prvoplánovém hloupoučkém čemsi, že se člověk… (více)

Reklama

Reklama