Útěk

K vlastnímu překvapení jsem nebyl z kombinace McQueen-Peckinpah nijak unešen. Ne že by tu bylo málo krvavý akce, zábavných charakterů, charisma hlavní dvojice, Texas taky funguje a nekorektní je to dneska zvlášť sympaticky, ale nějak ten útěk časem nabral na nudě, respektive ublížený ksichty a vůbec mrmlání zločinců v partnerský krizi. Někdo ten film popsal jako "aimless", což byl i můj dojem. Bavila ale gaunerská romance s Lettierim a ženou veterináře, super i závěr s dědulou. BONNIE & CLYDE vítězí. (30.04.2017)

Přestože je z filmu velmi cítit scénárista Walter Hill, objevují se tu typická Peckinpahova témata (zvláštní vztah dětí ke smrti...) a velice zvláštní je, jak je film rozdělen na dvě části: první, velmi krátkou, ve které McCoy/McQueen není "ve své kůži", v níž se prolínají nekorespondující časové roviny, zvuk a obraz se navzájem komentují, co vypadá jako flashback se vzápětí ukazuje jako flashforward apod. Vzápětí je hrdina na svobodě, vše usedá do zaběhnutých žánrových kolejí a šlape jako hodinky. Ale je tomu skutečně tak? (11.10.2007)

Na tie roky 70. je to pekne odvážna a drsná jazda a milovníkov tejto dekády môže zaujať na maximum. Nevedno či je to tým, že som najprv videl remake 1994, ale mne sa skôr pozdáva kábat rokov 90. a jej atmosféra. Príbeh bol viac prepracovanejší vo vedľajších líniách, kdežto tu pôsobí skratkovito ( viď trojica Rudy, Harold, Fran ). Výpovedná hodnota zaradenia snímku v histórii filmu, je ale neodmysliteľná. (12.06.2019)

Tak konečně jsem se dočkal. Po 6ti filmech Sama Peckinpaha jsem našel vše, co jsem hledal. Dokonce jsem přijal i jeho "ženy" a byl nadmíru spokojen. Na jeho trademarky jako krev, zpomalené/zastavené obrazy a především zmíněné "ženy" jsem si už dokázal zvyknout a užít je naplno. Určitě tomu pomohl drsný Steve McQueen v jedné ze svých nejlepších rolí a nádherná Ali MacGrawe (její přeměna z obrýlené studentky Jennifer z Love Story do Carol je úžasná) v roli jeho ženy. Přesto je Útěk v mnohém dost chladný a bolestivý ve svých detailech, ale jako celek působí skvěle. Možná jen ten konec je takový...překvapivý. (06.02.2011)

The Getaway jsem si dnes od roku 1990, kdy jsem tenhle film viděl poprvé (a nahrál si ho na video), dal už asi tak po patnácté. Tentokrát ze stařičkého DVD, pořízeného ještě společně s Bonnie a Clyde někdy na začátku století. Videokazeta zmizela po posledním velkém úklidu nejspíš někde v kontejneru, DVD stále opatruji. A po patnácté jsem se přesvědčil jak nedostižná je to klasika. Teprve dnes jsem však zjistil, že scénář k ní napsal starý dobrý Walter Hill. Takže ta rovnice ve skutečnosti není "Peckinpah + McQueen = dokonalost", jak zde uvádí erl, ale "Peckinpah + Hill + McQueen = dokonalost". Nejdrsnější director své doby to režíroval, druhý nejdrsnější rejža napsal scénář a nejdrsnější herec si zahrál hlavní mužskou roli. Kdybychom nechali tu rovnici takhle, vyšel by nám z toho nejdrsnější film všech dob. Jenže to by tam nesměla být Ali MacGraw, která ty drsné chlapské hrany neustále obrušuje svým ženstvím. Za to jí taky Steve v jedné scéně zfackuje tak, že by z toho uctívačky hnutí metoo nejspíš vyletěly z kůže. A dobře by jim bývalo bylo tak. Takže správně to nakonec bude "Peckinpah + Hill + McQueen + MacGraw = dokonalost". Za mě asi nejlepší a nejvyrovnanější Peckinpahův film, k němuž jsem už po tolika zhlédnutích prostě něco napsat musel. Tímto zdravím erla a děkuji mu za inspiraci. PS: Chtěl jsem tu ještě vypsat své oblíbené scény, ale ono je jich tolik, že by to vystačilo na celý další komentář. Spokojím se tedy alespoň s konstatováním, že Ali to sluší a Stevovi zase sluší Ali. Skoro jako ta brokovnice. A na závěr jeden oblíbený citát: "Kde je Frank?" "Nedal to. A ty taky ne." Prásk, prásk, prásk. (06.09.2019)