Tess
Tess
Režie:
Roman PolańskiHudba:
Philippe SardeHrají:
Nastassja Kinski, Peter Firth, Tom Chadbon, Leigh Lawson, Richard Pearson, Suzanna Hamilton, John Barrett, Pascale de Boysson, Arielle Dombasle (více)Obsahy(1)
Její láska byla silnější než smrt. Román britského spisovatele Thomase Hardyho patří k nejslavnějším viktoriánským románům a dočkal se více než desítky filmových a televizních adaptací. Ve své době vzbudil bouřlivou odezvu vzhledem k jeho kritice puritánské viktoriánské morálky. Odehrává se ve fiktivním jihoanglickém hrabství Wessex. Citlivá, venkovská dívka Tess, nesmlouvavá ve své hrdosti a morálce, se setkává s pokryteckými konvencemi vyšší společnosti. Polský režisér Roman Polanski si do role hlavní hrdinky vybral mladičkou Nastassiu Kinskou, které v té době bylo pouhých osmnáct let. Film se celý natáčel ve Francii a dokonce menhiry Stonehenge byly znovu „postaveny“. (Česká televize)
(více)Videa (7)
Recenze (80)
Problém už bude v samotnej knihe, kde asi tiež je každý chlap hajzel. Či je to otec, farár, zamestnávateľ, bratranec, alebo manžel, dávať všetku svoju nádej na šťastie do rúk chlapov nie je nič iné, ako naivita. Taký Angel, tak tam sa musíme chytať pri jeho zásadnom rozhodnutí poriadne za hlavu. Ale v tej dobe to tak asi chlapi prežívali. No a Polanski veci myslím tiež veľmi nepomohol. Film nepôsobí nijako zvlášť osudovo, žiadna emocionálna bomba sa nekoná a navyše v poslednej tretine mi film aj napriek mohutnej dĺžke pripadal skratkovitý. Melodráma by mala z diváka vyždímať poriadne emócie, čo sa podarilo iba zčasti. ()
Neviem čím to presne je, ale keď som tento film videl pár rokov dozadu páčil sa mi omnoho viac. Hlavne v prvej polovici skôr vyznieva ako keby Polanski vôbec nepoznal predlohu a poriadne nevedel čo točí. Tess však rozhodne nie je nijak zlým filmom (veď okrem troch Oscarov dostal aj napr. 2 Zlaté glóbusy či 3 Cézary) a aj napriek k trom hodinám sa blížiacej stopáži nudí naozaj v minime prípadov, dokonca by som povedal, že mi to pokojné tempo kde sa väčšinu času nič zvlášť dramatické nedeje (alebo to aspoň Polanski tak nepodáva) vyhovovalo a príjemné odsýpalo. Herci tu rozhodne svoje najlepšie výkony nepodávajú, aj samotná Nastassja Kinski zo všetkých zúčastnených bezpochyby najlepšia, tu pôsobí vyslovene priemerne a podaktoré jej postoje pôsobia veľmi netradične. Obdiv jej však ako mladej začínajúcej herečke určite patrí, tak ako i samotnému Polanskému. Predsa len nakrútil veľmi svojské dielo, ktoré keď už ničím iným, určite zaujme aspoň svojou miestami melancholicky zasnenou atmosférou. ()
„Nič len márnosť.“ Takýto výrok vypustila mladá Nastassja z úst a takýto pocit som mal aj ja z toho filmu. Tri hodiny úmorného zážitku, kde sa toho veľa neudeje okrem toho, že jedna fešná holka stretáva magora za magorom. Každý ju zneužije, oklame, podvedie, odhodí. Veľmi deptajúce. Film o žene, ktorá sa v živote dočkala len nespravodlivosti. A po troch hodinách stále nepríde riešenie. Hľadala lásku, našla Stonehenge a tam aj spravodlivosť. ()
Přepsáno v únoru 2020. Tess je odvrácenou tváří viktoriánského civilizačního pokroku. Tess je kritikou pokrytectví morálky v její puritánsky vyžadované cudnosti i v její podstatě rozkolu, neslučitelnou se skutečným stavem reality. Tess je živoucí olejomalbou na velkém malířském plátně a romantickou básní, kde vzájemné naplnění lásky je přísně omezeno nevinnosti nepřejícného času i zhýralostí cynicky znásilňujícího osudu. Roman Polanski velkoryse nakreslil anglickou dobu konce 19. století, skladby obrazů ctí estetiku starobylých krajinomaleb, kulisy a kostýmy nezanedbávají detaily, průmyslové novinky jsou již nedílnou součástí zemědělského života. Tess je hutnou podívanou na osamělost, muka osamělosti v bezútěšném čekání na vstřícný krok osudu jsou nejvýraznějším emočním prožitkem, vystupujících z pečlivě naaranžovaných obrazců. Hlavní obětí morálního pokrytectví je Tess Durbeyfield (velmi dobrá Nastassja Kinski), nejstarší dcera z chudobné rolnické rodiny a něžně křehké stvoření, vyvolávající mužskou žádostivost, surově uchvacující nevinnost. Cudnost je společenskou normou, vlastní morální zásady jsou zraňovány falší a přetvářkou a dobrovolně přijímají trestající útrapy chudoby. Krvavý zločin se nakonec stává symbolickým aktem vlastního očištění, je v něm pomsta, trest i vykoupení. Láska, oboustranně opětovaná, je cílem i niterným přáním, byť se realita s ironickým úšklebkem vysmívá. Hlavní mužskou postavou je Angel Clare (zajímavý Peter Firth), názorově pokrokový syn vesnického reverenda. Život nabízí své vnadné krásy, ale nejtěžší překážkou jsou vlastní předsudky a všeobecný stav pokrytectví. Narušení nevinnosti není tolerováno, byť by se nevinnost stala zneužitou obětí tělesného chtíče. Důležitou postavou je zde Alec Stokes alias Alexander d'Urberville (velmi zajímavý Leigh Lawson), neodbytný sukničkář a zbohatlík se zakoupeným šlechtickým titulem. Nevinnost vždy dráždí mužský chtíč, odmítavá křehká krása je schopna vyvolat částečnou sebereflexi, ale poživačnost a zhýralost se nechce, ani neumí vzdát všech svých požitků, ani způsobů. Rovnost na jakékoliv úrovni byla většinou jen slovním termínem. Z dalších rolí: Teresin chudobný otec a chronický pijan John Durbeyfield (John Collin), Tessina pragmaticky uvažující matka Joan Durbeyfield (Rosemary Martin), Tessina kolegyně z mléčné farmy i na pozdější zemědělské práce Marian (Carolyn Pickles), opatrný vesnický vikář v Marlottu (Richard Pearson), Angelův otec a ctihodný reverend Clare (David Markham), jeho též ctihodná manželka (Pascale de Boysson), do Angela zamilovaná mlaďoučká Tessina kolegyně z mléčné farmy Izz Huett (Suzanna Hamilton), do historie starých rodů zapálený reverend Parson Tringham (Tony Church), do drůbeže zamilovaná Alecova slepá matka (Sylvia Coleridge), rozverně veselý provozovatel mlékařské farmy Crick (Fred Bryant), či k Tessině křehkosti lehce nevraživý farmář Groby (Dicken Ashworth). Film Tess je úžasnou filmovou olejomalbou anglického venkova konce 19. století. Tématem je pokrytectví morálního stavu společnosti, věčný svár mezi přáním a realitou, a ze všeho tu stoupá sloup mlžného oparu bezútěšné osamělosti v útrpné touze po naplnění vznešených ideálů. Romance je působivá, stejně i kritika. Já jsem s Polanskiho filmovou podobou literární předlohy Thomase Hardyho spokojen. () (méně) (více)
Polanski se snaží knihu zfilmovat přesně včetně různých bezvýznamných maličkostí a pomalé plynutí filmu mi nevadilo, ale co se mu příliš nepovedlo, je převést na plátno její bezútěšnost a tragiku. Je to z velké části Nastassjou, které jsem to všechno moc nevěřila a také mužskými představiteli, z nichž hlavně Angel je opravdu tragéd( což byl mimochodem i v knize). Paradoxně zde jako nejsympatičtější vyšel D´Uberville, původně hlavní padouch. Filmově je to krása od počátečního průvodu, až po východ slunce nad Stonehenge. ()
Galerie (79)
Photo © Columbia Pictures
Zajímavosti (8)
- Původní verze měla 3 hodiny a 6 minut. Na přání producenta Claude Berriho měl být zkrácen na dvě a půl hodiny. Kvůli tomu se pohádal s Romanem Polanskim. Režisér řekl, že zkrácená verze bude rozstříhaná. Nakonec došlo k dohodě a film byl sestříhán "jen" na 2 hodiny a 47 minut. (zdeny99)
- Film je věnován památce Polańského zavražděné manželky Sharon Tate. (Wishkah)
- Polanski byl nucen celý film natočit ve Francii, neboť v Anglii by se vystavil hrozbě zatčení a vydání do USA, kde byl trestně stíhán. A tak i Stonehenge, dějiště dramatické závěrečné scény, byl pro potřeby snímku pečlivě rekonstruován ve Francii. [zdroj: FNŘ 2010] (hippyman)
Reklama